Zdravotnická zařízení musejí vést skuteční manažeři, ne nastrčené figurky
Poplatky ve zdravotnictví, zdá se, prohrávají, nebo vyhrávají volby. Stávají se předmětem politických tahanic. Nejsme sami, podobná situace byla i v Maďarsku nebo na Slovensku. Ponechme stranou, zda opakování chyb v komunikaci je příznakem tvrdohlavosti nebo omezenosti. Je dobře se zeptat: „Záleží ještě někomu na zdraví?“ Pokud ano, je třeba říci, že poplatky u lékařů jsou stejně nedostatečným řešením jako představa, že školné samo o sobě zlepší výuku na vysokých školách. Určitě jsou to kroky správným směrem, ale nepředstavují ani podmínku nutnou pro zásadní reformu, natož podmínku postačující.
Statistiky vedené v USA uvádějí, že v důsledku omylů v lékařské péči, chorob získaných v nemocnicích či nesprávně provedených zákroků umírá ročně 100 000 lidí! U dalších 15 milionů dochází k poškození zdraví. U nás se podobné statistiky zřejmě nevedou. Obávám se, že čísla, nižší v absolutní hodnotě, budou obdobná. K neefektivně využitým prostředkům ve zdravotnictví tedy přibývají další vyhozené astronomické částky vynaložené na odstranění nebo zmírnění zbytečných omylů. Kde je problém? Nevládní organizace v USA, která si předsevzala zachránit pět milionů životů ztracených zbytečnými omyly, získala řadu dat a provedla experimenty v několika nemocnicích. Zjistila například, že kvůli mizerné organizaci práce ztrácí nemocniční sestra až sedmdesát procent svého času. Zbytečná administrativa, chybné procesy při přijímání pacientů, neefektivní využívání léčebných a diagnostických kapacit znamenají plýtvání penězi i ztráty lidských životů.
Někde na začátku stojí vědomí faktu, že za náš zdravotní stav neodpovídá ani ministr zdravotnictví ani nemocnice, ale my sami. Kouření, pití, stresy, nedostatek pohybu jsou věci, které musíme ovlivnit, jinak nemáme nárok na uspokojivou kvalitu života. To je věc dlouhodobé výchovy, přes noc se nezmění a ani nevyhrává volby. V moci vlády, politiků a jejich poradců je odpolitizovat zdravotnictví a přispět k větší efektivitě procesů v něm. Zdravotnická zařízení musejí vést skuteční manažeři, ne nastrčené figurky. Musí se provést profesionální analýza procesů na základě zkušeností z jiných průmyslů. Certifikáty profesionality má každé odvětví. Využívání informačních technologií má ve zdravotnictví obrovské rezervy. S takovou strategií se jistě další potřebné peníze najdou nejen u zdravotních pojišťoven, ale i u soukromých subjektů, pro které je lepší mít zdravé zaměstnance.
