Jde to s ní z kopce, o tom není sporu

„Budete zodpovědný za optimální, nepřetržitý a bezporuchový chod biologické čistírny, musíte umět pohlídat dodržování ukazatelů vyčištěných vod, řízení nátoku a odtoku odpadních vod.“

To je text inzerátu z 9. září, v němž valašskomeziříčská chemička Deza patřící do koncernu Agrofert hledá strojníka vodního hospodářství. Benefi ty pozice jsou šest týdnů dovolené či příspěvek na penzijní připojištění. Jedenáct dnů od zveřejnění této nabídky se v řece Bečvě, kam proudí i odpadní vody z čistírny továrny Deza, objevil kyanid a způsobil ekologickou katastrofu.

Ani měsíc a půl poté policie či inspektoři neukázali na jasného viníka, který by otrávení toku a úhyn více než 40 tun ryb způsobil. A kvůli němuž se do ohrožení dostaly i desítky lidí, kteří v prvních hodinách a dnech čistili Bečvu a zbavovali ji hromad mrtvých štik, candátů, jelců, parem či pstruhů.

Ministerstvo životního prostředí, které vede Richard Brabec (ANO), bývalý ředitel Lovochemie, sesterské továrny Dezy, však má jasno. Ač se na místo katastrofy vypravil až 29. září, tedy s devítidenním zpožděním, dlouhodobě razí myšlenku, že Deza je nevinná. „Těm, kteří se tuhle katastrofu snažili zneužít před volbami: Firmu Deza jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i Česká inspekce životního prostředí,“ prohlásil Brabec, jemuž jsou inspektoři podřízeni.

I když se chemička z Valmezu brání a podává trestní oznámení, dle zjištění některých médií z posledních dnů a týdnů stále neexistuje jasný důkaz, jenž by potvrdil, z kterého potrubí kyanid pocházel. S každým dalším dnem je navíc jasné, že šance najít pachatele se snižuje.

„V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, ze kterého by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ oznámilo vedení fabriky patřící do Agrofertu.

Čas na Fleret

Kalná voda v řece zabarvená do zelenohněda na začátku listopadu dobře ladí s pestrými a opadajícími stromy podél břehů. Šumící voda nabitá deštěm z uplynulých dnů dělá ideální kulisu pro pomalou písničku místní folkrockové kapely Fleret: „Teče Bečva, teče dolů korytem.

A jde to s ní z kopce, o tom není sporu.

A když přijde léto, tak do ní Valmezští házejí duše a těla od traktorů.“

Staré pneumatiky v ní dnes neplavou. Ale neprohánějí se v ní ani ryby. Naprostá většina života z jejího čtyřicet kilometrů dlouhého úseku 20. září zmizela. „Případ úhynu ryb stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. V současné době čekáme na výsledky znaleckých posudků. Lhůta na jejich vypracování odpovídá množství zkoumaného materiálu a skončí na konci prosince (20. prosince – pozn. aut.),“ uvádí Petr Jaroš ze zlínského ředitelství Policie ČR. „Bez výsledků všech rozborů nemůžeme potvrzovat ani vyvracet žádné závěry, jednalo by se o ničím nepodložené spekulace. Ve věci je vedeno trestní řízení,“ doplňuje policista.

Minulý týden se věc řešila i ve sněmovně. Na jednání poslaneckého výboru pro životní prostředí vystoupil jak ministr Brabec, tak jeho podřízený Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí. Ani jeden z mužů však zákonodárcům neřekl nové informace. Obávají se prý toho, že by mohli mařit vyšetřování.

„Brabec s Geussem házejí odpovědnost za šetření havárie na vodoprávní úřad. Motají řízení prací na zneškodnění havárie s prošetřením jejích příčin. Česká inspekce životního prostředí nemá kompetence prošetřovat havárie a ukládat pokuty?“ zlobila se Dana Balcarová (Piráti), šéfka sněmovního výboru.

Chybějí jasné informace

Brabcovo zatáhnutí za brzdu je zajímavé především v souvislosti s jeho výroky v uplynulých týdnech. Několikrát dal jasně najevo, že není žádný důvod obviňovat z ekologické katastrofy Dezu z rodiny Agrofert zaparkované ve svěřenských fondech.

Přitom těžko najít logické vysvětlení, proč se ministr životního prostředí vyjadřuje k fungování jakékoli soukromé firmy. Navíc v okamžiku, kdy zjištění policie, že kyanid se zřejmě do Bečvy dostal z podzemního přivaděče odpadních vod z areálu bývalé rožnovské Tesly, zatím není potvrzené žádnými tvrdými daty.

Brabec tak přinejmenším upozorňuje na kontroverzní vazby, které dodnes bývalí zaměstnanci Agrofertu, toho času v politickém projektu Andreje Babiše, udržují se svými exkolegy z koncernu. Ostatně Brabec není jediný. Eva Fialová, Babišova poslankyně z Ústeckého kraje, třeba chtěla, aby jednání sněmovního výboru probíhalo minulý týden za zavřenými dveřmi bez veřejnosti a novinářů.

„Nad celou kauzou se od jejího počátku vznáší mnoho otazníků a veřejnosti chybějí jasné informace. Způsob jednání, který navrhovala poslankyně Fialová, akorát vede k dalším spekulacím,“ upozorňuje Jindřich Petrlík, předseda ekologického sdružení Arnika.

Není bez zajímavosti, že Fialová pracovala pro Lovochemii i Preol, tedy chemické továrny Agrofertu, když předtím vystudovala odpadové hospodářství na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Jsem rozhodně pro spravedlivé prošetření celého případu a nalezení viníka, ať je to kdokoli. Ale je pro mne nepřípustné, aby mohlo dojít k ovlivnění či zmaření celého procesu. Je potřeba nechat vše řádně prošetřit Policií ČR a až na základě jejích zjištění komentovat situaci,“ myslí si Fialová.

Takový přístup se ale nelíbí Haně Ančincové, šéfce zlínských Pirátů. I ona byla jednou z těch, kdo hned v září podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Chtěla tím prý zvýšit tlak na rychlost vyšetřování a zároveň jí vadilo, že některé firmy, ač pro to prý nebyl důkaz, se rychle dostaly mimo zájem policie a inspektorů.

Zatímco se jedná, diskutuje a analyzuje, sama Bečva, jeden z valašských symbolů, je mrtvá. Podobně jako na jaře roku 1979, kdy si krátce za sebou prošla dvěma velkými haváriemi. Nejdřív do ní v březnu vyteklo 33,5 tuny leteckého petroleje ze železničních cisteren, v dubnu pak 64 kilogramů kyanidové lázně z rožnovské Tesly.

Když nic jiného, tak aktuální katastrofa ukazuje, že k tomu nejcennějšímu a zároveň nejrychleji mizícímu, tedy vodě, mají někteří stále stejný přístup jako před 41 lety. Nepříjemné zjištění.

Ekologické odpustky

(platby dezy za úniky emisí do toku Bečvy, v Kč)

2016 108 593

2017 715 144

2018 313 386

2019 778 425

Zdroj: VýroČNí ZPráVA deZy

Co se dělo na Bečvě 20. září, neděle: první rybáři hlásí problém, v Bečvě se objevuje kontaminační mrak; podle inspekce postupoval od Choryně na Vsetínsku přes Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou k Hranicím a poté k Lipníku nad Bečvou až do Přerova. Zde se v nadjezí zastavil. Část se ještě dostala do soutoku s Moravou, kde se jej podařilo naředit vodou z nádrží Slušovice a Fryšták. 24. září: inspektoři v laboratořích zjišťují, že řeku umrtvil kyanid; společnost D eza vydává vyjádření: „Velice nás mrzí, že někteří občané Valašského Meziříčí spojují tuto ekologickou havárii s naší společností, aniž by k tomu měli jakýkoliv důkaz. Nicméně věříme, že se viníka této politováníhodné události podaří co nejdříve vypátrat.“ 25. září: ač jde o největší ekologickou katastrofu na řece nejméně od 70. let, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se k věci vyjadřuje až nyní: „Teď když víme, že šlo o kyanidy, věříme, že najít zdroj znečištění bude otázkou hodin.“ 26. září: pozornost policie se zaměřuje na kanál v katastru obce J uřinka, který do Bečvy přivádí odpadní vody z areálu bývalé rožnovské Tesly. 29. září: Brabec konečně přijíždí na místo havárie: „Obnova řeky na dopadení a usvědčení viníka čekat nemůže. Připravíme konkrétní opatření, která vrátí do řeky nový život.“ 27. října: z výpustě v Juřince do vody vytéká pěna, vzorky obsahují zvýšené množství niklu, kyanid ve vodě není. 4. listopadu: věc projednává sněmovní výbor pro životní prostředí, Brabec i Erik G euss, šéf České inspekce životního prostředí, se odmítli vyjádřit.

O autorovi| ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz