Akcie podniku byly oceněny na 200 až 350 korun za kus
O první české primární emisi akcií (IPO) brněnského podniku Limart bude jasno 22. června. Hlavní manažer této emise, společnost EPIC Securities, nyní vede řadu jednání s potenciálními investory. „Syndikát upisovatelů by měl být sestaven do 20. června (EURO 15/2001) a o dva dny později vyjde najevo, kdo a kolik akcií upsal, uvedl vedoucí oddělení primárních trhů firmy EPIC Vladimír Dvořák. Dodal, že již teď manažer registruje pozitivní ohlasy a snaží se získat co nejširší okruh investorů, aby byla zaručena likvidita cenných papírů na sekundárním trhu. Nové akcie bude upisovat nejen EPIC, ale budou nabídnuty i dalším institucionálním investorům a obchodníkům s cennými papíry. Upisovatelé mají šanci získat milion až 1,7 milionu kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 korun a s emisním kursem 175 až 200 korun. Konečnou výši emisního kursu a počet vydaných akcií schválí představenstvo Limartu. Investoři poté podepíší smlouvu o upsání akcií a složí za ně peníze na účtu u ABN AMRO Bank. Fyzicky však akcie dostanou, až bude zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku. Kolik akcie mohou stát? Společnost EPIC se pokusila určit hodnotu akcií brněnské firmy, aby podpořila zájem investorů o nové papíry. Použila přitom dvě různé metody, diskontované volné cash flow a srovnávací oborovou analýzu. První metodu zpracoval EPIC na základě očekávaného vývoje hospodářských ukazatelů brněnské firmy v letech 2001 až 2005 (viz tabulka 2) a měla by ukázat, nakolik bude podnik schopen vytvářet cash flow. Tvůrci ocenění konstatují, že v roce 2001 Limart vykazuje výrazně záporné cash flow, což způsobuje zahájená investiční aktivita a prudký nárůst potřeby pracovního kapitálu. Peníze by měl podnik získat právě prostřednictvím emise akcií. Investiční výdaje v následujícím roce by měly pokrýt krátkodobé úvěry a vlastní zdroje podniku. Výši volného cash flow bude v dalších letech snižovat povinnost splácet půjčky, rok 2005 by však již neměly ovlivňovat ani masivní investice, ani splátky úvěrů. „Pro účely ocenění jsme použili diskontní sazbu šestnáct procent, která bere ohled nejen na požadovaný výnos pro investora, ale také na prémii za riziko. Hodnota akcie Limartu pak vychází na 200 korun, zdůraznil Dvořák. Druhá metoda porovnávala obdobně velké evropské společnosti se stejným předmětem činnosti. Bylo vybráno pět zahraničních společností (viz tabulka 1), jež v roce 1999 vykazovaly tržby v rozmezí 1,5 až dvě miliardy korun. Na tuto úroveň by se měl obrat Limartu zvýšit letos. „Ze srovnání ekonomické výkonnosti Limartu s vybranými společnostmi vychází, že brněnská firma dosahuje lepších hodnot rentability vlastního jmění a obrátkovosti pohledávek. U ostatních ukazatelů se Limart pohybuje na průměru odvětví, vysvětlil Dvořák. Z analýzy použitých tržních ukazatelů vyplývá, že by cena jedné akcie měla činit 350 korun. Analýza ještě dodává: „Vzhledem k tomu, že nejsou zkušenosti s prvotní veřejnou nabídkou akcií na domácím kapitálovém trhu, považujeme za relevantnější metodu diskontování volného cash flow, která oceňuje akcie společnosti Limart na 200 korun za kus. V porovnání s obdobnými zahraničními společnostmi by emisní kurs v rozmezí 190 až 200 korun měl vytvořit dostatečný růstový potenciál pro budoucí zhodnocení akcií při obchodování na sekundárním trhu. Na co se výtěžek použije. Celkové odhadované náklady spojené s emisí akcií vycházejí na 14,9 až osmnáct korun na jednu akcii. Z těchto nákladů největší složku představuje odměna hlavnímu manažerovi akce, jež je stanovena na 7,5 procenta z emisního kursu nových akcií. „V této částce jsou však započteny i provize za upsání pro členy syndikátu manažerů, upozornil Dvořák. Ostatní náklady, které Limart na IPO vynaloží, by se měly vejít do tří milionů korun. Celkový čistý výtěžek bude záviset na počtu vydaných akcií a na výši emisního kursu. Společnost by mohla inkasovat 159 až 312 milionů korun. Prostředky získané z emise akcií chce podnik věnovat na masivní investice do výroby. Ještě ve druhém letošním pololetí plánuje rozšířit zázemí svého závodu v Brně–Chrlicích, postavit skladovací kapacity v okolí Prahy, koupit další dvě dělicí linky a vybudovat závod pro další zpracování plechů. To vše by mělo stát přibližně tři sta deset milionů korun. Do tří let patnáct procent. Do obchodování s plechem se Libor Kotouček a Martin Procházka dali v roce 1996, kdy založili společnost s ručením omezeným LSSC. O tři roky později se pustili i do vlastního zpracování plechu a v červenci stejného roku vznikla akciová společnost Limart, která navázala na činnost původního eseróčka. V novém podniku se základním jměním 170 milionů korun oba podnikatelé nyní drží zhruba po padesáti procentech (jednu akcii vlastní LSSC). Firma provozuje pět výrobních linek na dělení plechu a zaměstnává 133 lidí. Limart dodává více než třem stovkám odběratelů, mezi největší zákazníky patří Škoda Auto, která loni odebrala téměř dvě pětiny produkce. Brněnskému podniku konkurují buď výrobci jako Válcovny plechu, Nová huť, Vítkovice, nebo servisní centra Rosso Steel a Steelmetal Group nebo obchodní společnost Ferona. Za loňský rok Limart utržil 923 milionů korun a vydělal 42,2 milionu korun čistého. V prvním čtvrtletí letošního roku tržby dosáhly 413 milionů a hrubý zisk osmnácti milionů korun. Do konce loňského roku společnost čerpala úvěry za deset milionů korun, letos v prvním čtvrtletí vzrostly tyto krátké cizí peníze na jednačtyřicet milionů. Brněnští střihači plechu tvrdí, že jsou největším servisním centrem na zpracování ploché oceli v České republice. Vycházejí přitom z objemu svých tržeb a výrobní kapacity. Podnik nyní obhospodařuje asi osm procent domácího trhu a jeho hlavním strategickým cílem je získat během tří let patnáctiprocentní podíl. Management Limartu plánuje, že letos vzrostou tržby na dvě miliardy korun a v roce 2002 ještě o další miliardu. K těmto výsledkům by měla dopomoci především zvýšená kapacita výroby a rozšířený sortiment o výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
