Tomáš Pitr potvrdil, že byl za uprchlým miliardářem Krejčířem
Premiér Jiří Paroubek už předminulý týden prohlásil, že za mediální kampaní kolem údajné korupce při privatizaci Unipetrolu stojí skupina kolem podnikatele Tomáše Pitra, která soupeří s firmou Agrofert Andreje Babiše. Předseda vlády to uvedl po schůzce se šéfy tajných služeb. Pitr údajně byl tím, kdo zinscenoval schůzky, které skrytou kamerou natočila televize Nova. Paroubek tvrdí, že Pitr & spol. útočí na ústavní pořádek v zemi. Nařčený podnikatel to odmítá, ale zároveň se nehodlá proti výrokům nijak bránit. „Ono se dá těžko bránit proti něčemu, co nikdo přesně nedefinuje. Jak mám reagovat? V čem bych si asi pomohl, kdyby to celé začala vyšetřovat policie, jejíhož prezidenta si vybral Paroubek,“ uvedl Pitr v rozhovoru pro týdeník EURO.
EURO: Premiér ale nemluvil jenom obecně. Použil vůči vám i několik zcela konkrétních údajů. PITR: Pokud vím, tak médiím například řekl, že se znám s Jackem Syprou (polský lobbista, jeden ze tří účastníků schůzky při níž si ředitel premiérova kabinetu Zdeněk Doležel řekl o úplatek pět milionů korun - pozn. red.). To jsem ale nikdy netajil, k tomu nepotřeboval zpravodajské informace. Tajné služby mu také sdělily, že jsem se s Kroupou (Janek Kroupa, reportér TV Nova - pozn. red.) setkal dříve, než proběhla schůzka mezi Spyrou a Doleželem. To je pravda. Když točil Kroupa reportáž o privatizaci Unipetrolu, logicky se obrátil i na nás, kteří jsme se o podnik zajímali prostřednictvím firmy Seta Invest. Kdybych to ale všechno opravdu zinscenoval, tak bych se snažil tu hru dohrát do konce, až k tomu faktickému předání úplatku. Bylo by přece o hodně efektnější pozvat televizi, jak si šéf premiérova kabinetu bere igelitku plnou peněz. Doležel by si už nemohl vymýšlet, že oněch „pět na stole“ je pět ministrů přítomných na jednání.
EURO: Byl jste to prý vy, kdo seznámil Kroupu se Spyrou. PITR: Ano, asi to tak bylo. Mám dokonce pocit, že to bylo u nás na zámečku (zámeček se říká sídlu firem Pitrovy skupiny v pražské Durychově ulici - pozn. red.)
EURO: Předpokládám, že se Spyra s Kroupou seznámili ještě předtím, než začal Kroupa natáčet Spyrovy schůzky s Doleželem. PITR: Myslím si, že ano.
EURO: A vy říkáte, že Spyra nevěděl, že to všechno z povzdálí sleduje Kroupa se skrytou kamerou? PITR: To víte, že to nevěděl, jinak by tam neříkal takové voloviny. Já ten záznam viděl celý, nesestříhaný. To jsou klasické hospodské kecy. Z devadesáti osmi procent je to o tom, kdo s kým souloží, kdo bere jaké úplatky…
EURO: Pokud takové „kecy“ vede šéf premiérova kabinetu, má to svou váhu. PITR: To máte pravdu. Základní otázka je, kdo má tu odvahu si v rámci těch hospodských keců říct o pětimilionový úplatek. Tímto by se měli politici a tajné služby zabývat, ne tím, kdo tam pozval televizi Nova. Vždyť je to úplně jedno! Prostě ji tam někdo pozval. Už jsem měl sto chutí veřejně prohlásit, že jsem to byl já, kdo jí tam pozval, byť to není pravda. Záhada není, kdo tam novináře pozval, ale že si na těch schůzkách říká šéf Paroubkovy kanceláře o úplatek. Od začátku je také jasné, že schůzku Spyry s Doleželem vyvolal Doležel. On to byl, kdo zavolal Spyrovi. To je naprosto zásadní věc. Tu schůzku vyvolal proto, že jej premiér pověřil návštěvou Polska kvůli Unipetrolu.
EURO: Myslíte si, že ten dotyčný, kdo tam Novu pozval, věděl, k čemu se schyluje? PITR: Nikdo nemohl tušit, že si Doležel řekne o úplatek.
EURO: Ale proč tedy někdo považoval za nutné schůzky tajně monitorovat? To se dělá jen v případě, že se dopředu očekává nějaké nestandardní chování. PITR: Od počátku si myslím, že je to jen nízká hra hospodských povalečů. Nejsem přesvědčený, že by ten pětimilionový úplatek měl směřovat k Paroubkovi či ke Grossovi.
EURO: Kdy jste se dozvěděl, že se schůzky uskutečnily a byly tajně nahrávány? Patrně to bylo dříve, než se to objevilo v novinách a v televizi. PITR: Pokud si dobře vybavuji sled událostí v onen srpnový týden, tak v pátek (26. srpna - pozn. red.) s celou věcí seznámil Kroupa Paroubka. Já jsem se o tom dozvěděl zhruba ve středu, ale nejsem si stoprocentně jistý.
EURO: Tedy o dva dny dříve. Kdo vám to řekl? PITR: To už si nepamatuji. Možná to byl Kroupa, který o tom mluvil s více lidmi.
EURO: Říkal jste, že Paroubek se o celé věci dozvěděl od Kroupy až v pátek. Týdeník EURO ale má informace, že to premiérovi jako první sdělil už ve čtvrtek 25. srpna při zahájení výstavy Země živitelka bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas. Mimochodem právě Palas je spojován s vaší skupinou, měl vždy velmi blízko k řediteli Setuzy Františkovi Janů. PITR: Ale Palas to věděl jenom proto, že Kroupa za ním předtím byl. Šel za ním, protože seděl ve vládě, která rozhodovala o privatizaci Unipetrolu, a zároveň to nebyl člověk, který by byl na straně Grosse. Nemělo smysl jít třeba za Sobotkou, nic by mu neřekl. Palas se o tom nedozvěděl od nás. Já jsem na počátku této kauze vůbec nevěnoval pozornost, netušil jsem, co z toho média udělají. Jak Spyru, tak Doležela jsem považoval za lidi s přespříliš bujnou fantazií. Mohl bych použít i tvrdší výraz.
EURO: Jak se znáte s Doleželem? Kdy a kde jste potkali? PITR: Viděli jsme se asi čtyřikrát. Potkali jsme se „u lesa“.
EURO: Takže opět restaurace U krále Václava v Krčském lese, kam chtěl Doležel 25. srpna přinést úplatek? PITR: Ano, občas tam chodíme obědvat. Je to z naší firmy kousek. Dá se tam příjemně posedět venku, vaří se tam levně a dobře česká klasika - svíčková, guláš…
EURO: Je pravda, že už někdy před rokem a půl chtěl Doležel od vás úplatek za schůzku s tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem? PITR: Grossova verze je taková, že Doležel mu nějakou takovou schůzku s námi nabídl, ale on ji odmítl. Tvrdí také, že o úplatku nic nevěděl. Moje verze je - a to je verze pravdivá - že Doležel za námi přiběhl jako Grossův posel s tím, že ministr vnitra je údajně schopen dlouhodobou válku mezi námi a Agrofertem ukončit a navrhuje nám schůzku. Má ale podmínku, chce od nás pět milionů. Řekl jsem Doleželovi, že se schůzkou nemám problém - také si myslím, že ta válka je zbytečná - ale nevím, proč bych za to měl platit pět milionů. Platit za to, že někdo urovná nějaké vztahy? Je ale klidně možné, že Doležel do té schůzky nutil Grosse zadarmo a těch pět milionů chtěl shrábnout pro sebe.
EURO: Kdy jste se prvně potkali s reportérem Jankem Kroupou? PITR: Už někdy na konci června nebo v červenci, když sháněl informace o uprchlém Radovanu Krejčířovi. Chtěl po mně nějaký kontakt. Podruhé to bylo, když chtěl informace ke kauze Berka a k Union bance. Až potřetí se to týkalo Unipetrolu.
EURO: Pociťujete nyní nějaký zvýšený zájem státních orgánů o vaši osobu? PITR: Pociťuji ho například v tom, že poslední měsíc mi chodí obálky s modrým pruhem daleko intenzivněji, než tomu bylo dříve. Ta takzvaná nezávislá policie začíná znovu otevírat i různé již odložené případy.
EURO: Jak se ve vašem každodenním životě projevuje práce tajných služeb? PITR: Už to trvá asi šest let, takže jsem si zvykl. Zvyknete si, že vás neustále odposlouchávají, zvyknete si, že čtou vaše SMS zprávy. Když jste někde na fotbale, tak si můžete být jistí, že jsou schovaní někde ve křoví a pozorují vás. Vím třeba také, že nás ze sousedního baráku monitorují (Pitr ukazuje směrem k administrativní budově Eltodo Centrum v Novodvorské ulici- pozn. red.) . Sledují, kdo k nám do firmy přichází, kdo odchází, fotografují si auta na parkovišti.
EURO: Takže tajné služby vědí, že teď spolu sedíme ve vaší kanceláři? PITR: Určitě. Každopádně vědí, že jste mi dnes ráno telefonoval a domlouval jste si se mnou schůzku. To je prostě realita. A celé je to způsobeno tím, že jedna silná ekonomická skupina je úzce spjatá s vládami ČSSD a my, jelikož stojíme na trhu proti ní, jsme považováni za nepřátele státu.
EURO: Předpokládám, že teď mluvíte o Agrofertu. Vždyť jste se ale nedávno sešli s jeho majitelem, panem Babišem, a údajně jste si vše kolem této kauzy vyříkali. PITR: To, co říkám, není nic proti Andreji Babišovi. Prostě si to uměl zařídit. Já to beru. On na tom profitoval, ČSSD patrně také, jinak by to nedělali. Osobně si ale myslím, že na toto úzké provázání s politikou Babiš dojede. To je, jako když jeden jde nahoru po schodech a druhý jede výtahem. Ten, co padá ze schodů, to přežije, ale ten, který se řítí výtahovou šachtou, obvykle ne. Celá aféra je o tom, že polostátní polská firma PKN Orlen měla koupit za 22 miliard korun český Unipetrol - pokud ke státnímu podílu prodávanému za třináct miliard připočteme i zhruba devět miliard nutných na odkup akcií od minoritních akcionářů - a následně panu Babišovi přeprodat ty nejlukrativnější firmy ze skupiny, které představují minimálně 70 procent celkové hodnoty, za pouhé tři miliardy. Tvrdím, že těžko někdo vypátrá nějaký bankovní účet Stanislava Grosse, na němž bude ležet dvacet milionů. Možná Gross nic nedostal, možná byl jen vydírán, ale normální obchod to rozhodně nebyl. Buď je v tom korupce, nebo hloupost. Ale nevěřím, že Poláci jsou tak hloupí, aby někoho nechali tímto způsobem vydělat nějakých deset miliard. Vzpomeňte si, kdo dal do vlády zprávu, aby byli z privatizace Unipetrolu kvůli údajným bezpečnostním rizikům vyřazeni Rusové, Kazaši a firma Penta. Byly to české tajné služby v době, kdy rozvědce šéfoval František Bublan, dnes ministr vnitra. Jeho zpráva nešla do vlády přímo, košilku tomu udělal náměstek ministra zahraničí Jan Winkler, dnes náš velvyslanec v Londýně. Jaká náhoda. Svedli to na bezpečnostní rizika, přitom druhý pokus o privatizaci Unipetrolu neměl na rozdíl od prvního vůbec žádné omezující parametry. PKN by to mohla klidně druhý den po nabytí akcií přeprodat komukoliv na světě, třeba těm vyřazeným Kazachům - což bylo také v jednání - či bin Ládinovi. Jak tedy byla ta údajná bezpečnostní rizika ošetřena? Udělali to přesně tak, jak se jim to zrovna hodilo.
EURO: Myslíte si, že nyní, po polských parlamentních volbách, kauza utichne? PITR: Mluvil jsem se zástupci polské pravicové opozice, kteří teď přebírají vládu. Řekli mi, že to rozhodně neutichne. Připomněli, že právě s polskou historií je spjato slovo pogrom.
Pitrova seychelská lež
Podnikatel Tomáš Pitr byl předminulý týden na Seychelských ostrovech za uprchlým miliardářem Radovanem Krejčířem, přesto se všemožně snažil tuto skutečnost kamuflovat. Už ve čtvrtek 22. září sdělil dobře informovaný zdroj týdeníku EURO, že Pitr je od středy u Krejčíře. Redakce ihned poslala Pitrovi SMS zprávu, zda je to pravda. Odpověděl v 15:07: „V Praze se toho říká… Budete večer na MF Dnes, tak to můžeme probrat. Jestli to stihnu se tam zastavit. Pěknej den!“ vyjádřil ochotu sejít se ještě ten den na večírku pořádaného deníkem Mladá fronta Dnes na pražském Smíchově. Celý pátek od rána měl vypnutý mobil. V pátek večer ale zavolal do redakce sám (to u bylo už poté, co jej premiér Paroubek označil za strůjce skandálu kokem Unipetrolu). Do telefonu řekl, že se právě vrátil z Paříže… Minulé pondělí 26. září ke své údajné cestě na Seychely sdělil: „Možná jsem tam byl, možná ne. Možná se jednou ukáže, že to má cosi společného s vystoupením premiéra Paroubka po setkání se šéfy tajných služeb. Uvažte, co by se všem dnes nejvíce hodilo? Abych tady nebyl. Třeba to byl z mé strany jen záměr: dělat, že tam odlétám a nakonec jsem tam neletěl. A nebo jsem tam letěl. Spekulujte si, jak chcete.“ Na otázku, zda po vzoru Krejčíře neuvažuje o odchodu z republiky, reagoval: „Proč bych to dělal? Kvůli lidem, kteří vládnou čtyři roky?“ Ve středu 28. září odpoledne informaci o Pitrově cestě na Seychely zveřejnil náměstek policejního prezidenta Jaroslava Macháně. „To jsem přesně věděl, že to zrovna dneska vytáhnou,“ bezprostředně reagoval trochu podrážděný Pitr. Už nepopíral, že na Seychelách skutečně byl, nechtěl prý jen, aby se informace dostala na veřejnost od něj. Týdeníku EURO slíbil k celé věci sdělit během čtvrtka další podrobnosti, ale až do uzávěrky nebral telefony.
