Kdo se chce vyhnout možným nepříjemnostem se svými daněmi, může volit paušál Přestože jsou oficiálně stanoveny postupy účtování pro jednoduché či podvojné účetnictví, stále si někteří podnikatelé zachovávají vlastní metody. Patří mezi ně i metoda krabice od bot.
Kdo se chce vyhnout možným nepříjemnostem se svými daněmi, může volit paušál
Přestože jsou oficiálně stanoveny postupy účtování pro jednoduché či podvojné účetnictví, stále si někteří podnikatelé zachovávají vlastní metody. Patří mezi ně i metoda krabice od bot. Z ní jednou za rok vysypou účtenky, doklady a sestaví daňové přiznání.
Je zcela zřejmé, že takový postup sice přináší určitou úsporu času a starostí než předepsané vedení účetních knih a další účetně-daňové dokumentace. Je také pravdou, že občas se některý doklad nemůže dohledat. V podstatě se ale k takové metodě, kdy se velikost krabice řídí nejen obratem a odvahou, ale zejména množstvím stvrzenek, dokladů, faktur a dodacích listů, uchylují ti, kteří neradi účtují, chodí po úřadech a jednají se správci daní. Už dva roky mohou takoví podnikatelé využít možnost, kterou jim dává ustanovení 7a zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb., v platném znění). Je ale třeba připomenout, že možnost uplatnit paušál při danění příjmů, resp. určitou část výdajů, mají již od počátku daňové reformy poplatníci, kteří neuplatňují výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, kteří podnikají na úsecích stanovených v ustanovení § 7, odst. 9 zákona o daních z příjmů. Jsou procentuálně stanoveny podíly výdajů, od 25 do 50 %, které může poplatník uplatnit. Podstatné ale je, že musí jít o prokazatelně vynaložené výdaje, tj. že poplatník je musí doložit. V případě uplatnění paušální daně podle § 7a zákona o daních z příjmů vymezuje striktně okruh osob, které mohou využít možnost zaplatit daň z příjmů dopředu, podle výše předpokládaných příjmů. Jde o poplatníky, kterým kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7, odst. 1, písm. a až c). Mezi takové příjmy se zahrnují i úroky na běžném účtu, které jsou podle podmínek banky určené k podnikání (§ 8, odst. 1, písm. g). Podmínkou je, že podnikatel provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců, bez spolupracujících osob. Další podmínkou je, že roční výše uvedených příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhne jeden milion korun. Poplatník nesmí být účastníkem sdružení, které není právnickou osobou a nyní ani registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty. V takovém případě může na základě žádosti správce daně stanovit daň paušální částkou. Poplatník musí podat svoji žádost nejpozději do 31. ledna a uvést v ní předpokládané příjmy a výdaje. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy z rozpuštění rezervy vytvořené podle zákona o rezervách a také zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat. Žádost musí správce daně posoudit, projednat s poplatníkem a rozhodnout o ní do 15. května běžného zdaňovacího období. Je zřejmé, že pro jednání se správcem daně musí žadatel prokázat odůvodněnost předpokládaných výdajů a předpokládaných příjmů. V žádném případě ho to nezbavuje povinnosti prokazovat to, co musí na základě zákona o správě daní a poplatků. Správce daně může stanovit daň paušální částkou nejdéle na tři zdaňovací období, přičemž nejmenší daň činí 600 korun za jedno zdaňovací období. Zákon o daních z příjmů pamatuje i možnost, že poplatník, který platí daň určenou paušální částkou, dosáhne jiné příjmy (§ 6, § 7, odst. 1, písm. d), § 8 až § 10), které v úhrnu přesahují o 4000 korun za zdaňovací období. V takovém případě poplatník musí po skončení zdaňovacího období podat běžné daňové přiznání a příjmy a ve výdajích uplatní výši základu, ze kterého správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou. Tu pak zahrne, započte do výsledné daňové povinnosti. Od počátku uvedené možnosti pro daňové poplatníky se objevil jeden problém, který museli zákonodárci řešit dodatečně. Šlo o příjmy z úroků na běžných účtech, které podnikatel používá ke svému podnikání. Po novele zákona o daních z příjmů (od 1. 6. 2001) jsou už příjmy započítávány do předpokládaných příjmů. Možná i kvůli takové blokaci v uplynulých letech, podle informací ministerstva financí, využilo možnost stanovení daně paušální částkou málo subjektů, loni jen v řádu desítek. Letos rozhodovaly finanční úřady o 189 žádostech a vydaly 177 kladných rozhodnutí. Poplatníci zaplatili 1,146 milionu korun daně z příjmů.
Daňové příjmy - porovnání meziročního inkasa u základních druhů daňových příjmů (v mld. Kč)
Položka Inkaso Inkaso Nárůst Nárůst
k 31. 12. 2000 k 31. 12. 2001 v % v mld. Kč
(a) (b) (b)/(a) (b)-(a)
Daň z přidané hodnoty celkem 145,9 151,9 104,1 6,0
Spotřební daně celkem 70,9 76,3 107,6 5,4
Daň z příjmů PO 58,1 75,9 130,6 17,8
Daň z příjmů PO srážkou podle zvl. sazby 7,3 10,8 147,9 3,5
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti 72,7 78,5 108,0 5,8
Daň z příjmů FO srážkou podle zvl. sazby 8,9 7,2 80,9 -1,7
Daň z příjmů FO podávané přiznání 16,6 18,8 113,3 2,2
Majetkové daně 6 6,4 106,7 0,4
Daň z nemovitostí 4,5 4,5 100,0 0,0
Silniční daň 5,6 5,3 94,6 -0,3
Clo 13,6 10 73,5 -3,6
Celkem 410,1 445,6 108,7 35,5
Pramen: MF ČR, 2002
Důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem
* Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě daní).
* Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.
* Nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky penále podle § 63 zákona o správě daní. Z kandidátských zemích pro vstup do EU uplatňuje takový způsob stanovení daně například Slovensko. Tamní zákon určuje okruh živností, v nichž podnikatelé mohou využít nejen paušální stanovení, ale v určitých případech i daňové prázdniny.
Náprava chyby v daňovém přiznání
* V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se nepřihlíží.
* Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. V dodatečném daňovém přiznání daňový subjekt uvede i den zjištění důvodů pro jeho podání. Ve stejné lhůtě je dodatečně vyměřena daň, v náhradní lhůtě splatnosti, též splatná. Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní, nebo platebním výměrem, nebo dodate
čným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném prostředku.
