Za ekonomickým růstem v posledních letech není vůbec nízká hodnota koruny. Ve skutečnosti ho způsobil pád cen ropy a energií, zaznělo na konferenci pořádané Mladou frontou
Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu na úvod účastníky ujistil, že energetická bezpečnost země je na vysoké úrovni. U zemního plynu pokračuje diverzifikace tras (ruský plyn se k nám dostane třemi trasami), možný je zpětný chod přepravní soustavy, perspektivně je dosažitelná dodávka zkapalněného plynu. Podle posledních údajů ministerstva průmyslu jsou zásobníky plynu naplněné na plnou kapacitu, tj. tři miliardy metrů krychlových.
Zájmem ČR je zachovat své tranzitní postavení v přepravě a tím zlevňovat i plyn pro odběratele ČR. U dovozu ropy je trendem pokles přepravy ropovodem Družba a naopak nárůst využití ropovodu Ingolstadt navazujícího na ropovod TAL.
Zásadním vlivem na zvýšení zisků podniků byl skokový pokles nákladů na import ropy v posledních dvou letech. V roce 2014 činily 115 miliard korun, o rok později 71 miliard a letos mohou klesnout až na cca 50 miliard.
Nebezpečí prachových částic
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR přednesl řadu varování o špatném stavu životního prostředí v ČR, které se nedaří zlepšit ani přes dotace do rozvoje obnovitelných zdrojů. Nelze se zaměřovat jen na snižování emisí CO2, existuje dalších více než sto škodlivých látek, některých velmi nebezpečných pro zdraví. Podařilo se snížit viditelné emise prachu a oxidů síry, dnes ale čelíme nástupu jemných prachových částic menších než 2,5 mikrometru, které se dostávají do plic a vážou na sebe další (často rakovinotvorné) škodliviny.
Stejně velkým nebezpečím jsou emise benzo(a)pyrenu, které vznikají i spalováním biomasy a biopaliv. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mělo znečištěné ovzduší v Evropě v roce 2012 na svědomí 600 tisíc úmrtí. V ČR je nadměrným koncentracím prachových částic vystavena polovina populace. „Standardu WHO u nás prakticky vyhovují pouze oblasti Šumavy a Krkonoš“uvedl Radim Šrám. Na prachových emisích se v ČR výrazně podepisuje i popularita domácích krbů, které se u nás šíří jako varianta cenově dostupnějšího vytápění a nahrazují environmentálně přijatelnější plyn.
Nízké ceny ropy jsme nevyužili
Provázanosti cen paliv a hospodářského vývoje se věnovalo vystoupení Vladimíra Štěpána. Na grafu korelace vývoje cen ropy a růstu HDP dokazoval, že za ekonomický růst nevděčí Česká republika oslabení koruny, jak tvrdí Česká národní banka, nýbrž především snížení cen fosilních paliv o cca 50 procent. Rizikem pro další vývoj ekonomiky bude, až ceny fosilních paliv stoupnou na obvyklou úroveň. Nárůst cen ropy byl již nastartován, což by se mělo projevit už poklesem ekonomického růstu za třetí čtvrtletí 2016. Intervence ČNB byly zahájeny až tři čtvrtě roku po počátku silného hospodářského růstu ČR, nikoli v období poklesu ekonomiky. U států jako ČR nelze uvádět nárůst vývozu jako důkaz hospodářského růstu. Obdobným tempem totiž rostl i dovoz, což přínos růstu exportu výrazně snižuje. A u ž vůbec nelze spojovat nárůst exportu s nárůstem zisků podniků. Ty se zvýšily až o stovky procent zejména u energeticky náročného průmyslu.
Nevyužili jsme potenciál nízkých cen energií k restrukturalizaci ekonomiky.
Intervence přispívají k energetické chudobě, což vyvolává nutnost přijímat opatření v sociální oblasti. Intervence se tak staly jen jinou formou křížových dotací, shrnul Vladimír Štěpán. Nízká koruna přispívá k využívání „nízkoúčinných“ zdrojů, vývozu produktů s nízkou přidanou hodnotou, vede k rekordnímu vývozu surového dřeva i k odchodům kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Intervence nelze posuzovat jen v souvislosti s výší inflace, to je v období ekonomického růstu podružný cíl.
Nízké ceny paliv přispěly i k lepšímu výběru daní (pozitivně se projevují též opatření ministerstva financí, v úvahu je ale třeba vzít, že rekordní přebytek rozpočtu v současné době je i důsledkem rekordně nízkých cen fosilních paliv), umožňujícímu i podporu obnovitelných zdrojů. ČR předpokládá, že období silného růstu bude pokračovat, proto zvyšuje dotace a podpory. Otázkou zůstává, z čeho bude nákladná podpora financována, až se cena paliv opět zvýší a růst (a tím i daňové příjmy) výrazně sníží. A ta doba nemusí být daleko, stačí zvýšení cen ropy nad 70 dolarů za barel.
Jak se stát Singapurem?
Kritický příspěvek ke struktuře české ekonomiky přednesla ekonomka Ilona Švihlíková z organizace Social Watch.
Domácí hospodářství je podle ní modelem závislé, nesamostatné ekonomiky s nízkou až střední přidanou hodnotou. Naše firmy jsou v pozici pasivních subdodavatelů, jsou závislé na odbytu v Německu a na nízkých mzdách, což ještě podporuje podhodnocená měna. Kritizovala též odliv dividend, které se neinvestují zpět do české společnosti. Ročně v této podobě odplyne desetina výkonu české ekonomiky. Posun závislé ekonomiky k hospodářství založenému na produkci s vysokou přidanou hodnotou je podle Švihlíkové nutný, současný ekonomický model již není udržitelný. Je ale obtížně realizovatelný, úspěšné byly jen Singapur či Japonsko, ato pouze za výrazné podpory státu.
Severní potok překreslí mapu
Na pole klasické energetiky se svým vystoupením vrátil Hugo Kysilka, někdejší ředitel marketingu firmy Vemex. Shrnul vývoj projektů zatím nerealizovaných plynovodů, které mají potenciál přepsat plynárenskou mapu Evropy. Největší význam má pro ČR zamýšlené zdvojnásobení kapacity plynovodu Nord Stream, který dopravuje surovinu z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Přestože středoevropské státy volají po zachování tranzitu tradiční trasou přes Ukrajinu, pro Nord Stream 2 hovoří řada ekonomických argumentů.
Především je blíže novým nalezištím na poloostrově Jamal, která postupně nahradí tradiční plynová pole v urengojské oblasti. Navíc jeho trasa je o téměř dva tisíce kilometrů kratší než trasa ukrajinská.
Ukrajinský systém plynovodů potřebuje zásadní modernizaci. Jeho zachování v omezeném rozsahu jako alternativní trasy je ale pro udržení bezpečnosti zásobování potřebné, což připouští i Gazprom.
Nord Stream 2 definitivně otočí převládající tok plynu a přepíše plynárenskou mapu Evropy ve směru západ-východ.
Švihlíková kritizovala odliv dividend, které se nevracejí zpět do ČR. Ročně v této podobě odplyne desetina výkonu české ekonomiky. „Standardu WHO u nás prakticky vyhovují pouze oblasti Šumavy a Krkonoš,“ uvedl Radim Šrám.
