Vláda schválila vyšší zdanění hazardu. Jsou loterie a výherní automaty přirozenou součástí byznysu, který v Česku podle iniciativy Loterie bez hazardu dává práci 60 tisícům lidí, nebo jde o rozbujelou rakovinu společnosti, jak ji popisuje sdružení Občané proti hazardu?
Vláda se skutečným hazardem nedělá buď vůbec nic, nebo ho tiše toleruje. Tím opravdovým hazardem, o kterém hovořím, je internetový hazard, jehož provozovatelé vyvádějí z České republiky již více než deset let mnohamiliardové částky.
Chování vlády v tomto směru je v přímém kontrastu s jejím vlastním programovým prohlášením, kde se zavazuje to řešit. Naopak se vláda snaží doplnit černou díru jménem státní rozpočet o dodatečné daně uvalené na legální provozovatele sázkových her a loterií.
Přitom je důležité si uvědomit, že u provozovatelů technických her činí nově navržená relativní a pevná sazba dohromady 39 procent přímo z obratu, a to bez uplatnění daňových výdajů. Mimoto provozovatelé nemohou uplatnit DPH a samozřejmě odvádějí daň z příjmů právnických osob. Vláda tak jde cestou nejmenšího odporu, restrikcemi cílí na domácí a transparentní subjekty a řešení složitější problematiky nelegálních provozovatelů odkládá.
Hráčství je přitom přirozenou potřebou určité části populace, a proto i podnikání v tomto směru, které tuto poptávku uspokojuje, lze považovat za přirozenou součást byznysu. Herní průmysl funguje podle zákona zcela legitimně, je nadstandardně zdaněn a regulován, a proto je na něj nutné nahlížet jako na každé jiné podnikání.
Ještě donedávna skutečně dával práci přímo i nepřímo přibližně 60 tisícům lidí. Tento počet klesá, a to zejména kvůli populistickému, místy až rakovinnému tažení aktivistů, jako jsou Občané proti hazardu. Ti si vymysleli neviditelného a především neexistujícího nepřítele, straší jím obce a bijí se v prsa v boji za očistu společnosti.
Petr Vrzáň
prezident sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů
PRO: Cesta nejmenšího odporu
PROTI: Rétorika vládních stran se mění
Navrhované „zvýšení“ daní provozovatelům hazardu vnímám s velmi smíšenými pocity. Zvýšit daně subjektům provozujícím hazard je jistě jedna z věcí, které jsou v hazardní problematice potřeba udělat.
V poslední době se ale před volbami všemi vládními stranami hlásaná protihazardní rétorika smrskla v podstatě jen na problematiku výběru daní. Ta ale z našeho úhlu pohledu není v této věci zdaleka tím nejdůležitějším.
Podstatné pro tuto oblast je, aby se konečně přijal dobrý zákon, aby z něj nemizela ještě před prvním čtením ve sněmovně důležitá ustanovení týkající se ochrany hráčů a společnosti před negativními jevy, aby tento zákon nebyl panem Babišem a jeho spolupracovníky zbytečně zdržován, kastrován a nebyla mu nadřazována právě jen daňová novela. Ta totiž neřeší ani nelegální hazard, ani ochranu před závislostmi. Řeší pouze, jak z gamblerů a jejich rodin, tedy nemocných a zoufalých lidí, vytáhnout co nejvíce peněz.
Mám¬li ale za naše neziskové organizace Občané proti hazardu a Transparency International hodnotit navrhované nastavení daňových sazeb, i zde musím varovat před špatně nastaveným kormidlem změn. Úplně nejhorší, tvrdým hazardem prolobbovaná varianta byla varianta původní, takzvaná Volného novela, kde bylo navrhováno 25 procent pro všechny druhy hazardu bez ohledu na společenskou nebezpečnost. Debatu o tomto nesmyslném nastavení již máme za sebou a vláda se správně rozhodla pro diferenciaci sazeb.
Navrhovaných 23 procent pro měkčí a 28 procent pro tvrdý automatový hazard považujeme za nedostatečnou diferenciaci. Smysl by nám dávalo nastavení okolo 20 procent pro hazard měkký a okolo 30 procent pro tvrdý, automatový hazard.
Martin Svoboda předseda sdružení Občané proti hazardu