Bývalý šéf formule 1 Bernie Ecclestone prodává část své soukromé sbírky historických monopostů. A to ne ledajakých. Zbavit se hodlá skutečných unikátů, které psaly dějiny královny motorsportu.
Jak uvádí agentura Reuters, v nabídce je mimo jiné legendární „vysavač“ Brabham BT46B z roku 1978, s nímž neméně slavný Nikki Lauda tehdy vyhrál Velkou cenu Švédska. Svoji přezdívku si zmíněný vůz vysloužil díky zařízení v zadní části, které vypadalo jako obrovský ventilátor a jež sloužilo k maximálnímu využití přísavného efektu, a tedy i lepší aerodynamické efektivnosti.
Vedle ikonického brabhamu ale dnes 94letý Ecclestone plánuje prodat i další neméně zajímavé stroje ze své sbírky, která činí celkem 69 závodních exemplářů. Mimo jiné nabízí i monoposty Ferrari F2002, s nímž Michael Schumacher vyhrál svůj v pořadí pátý mistrovský titul ze sedmi, Ferrari 375F1, jež na začátku padesátých let řídil Alberto Ascari, či o několik roků mladší formuli Mikea Hawthorna, která mu rovněž zajistila jeho jediný titul šampiona F1.
„Nehodlám to nechávat na své ženě“
Za kolik budou výše zmíněné unikáty a řada dalších prodány, se neví a pravděpodobně ani vědět nebude. To proto, že nezamíří, jak je v podobných případech obvyklé, do aukce, ale budou prodány skrze soukromou společnost Tom Hartley Jnr, jež se na prodej historických závodních vozů specializuje. A proč že se jich Ecclestone vůbec nyní rozhodl zbavit?
„Tato auta jsem sbíral více než 50 let a vždy jsem kupoval jen ty opravdu nejlepší exempláře ze všech. Všechny je mám moc rád, ale nastal ten správný čas, abych se zamyslel, co s nimi bude, až tu nebudu, a proto jsem se rozhodl je prodat,“ cituje úspěšného, leč kontroverzního bývalého principála formule 1 agentura Reuters. „Po tom, co jsem je tak dlouho sbíral a vlastnil, bych byl rád, abych měl přehled o tom, kde vozy skončí, a nenechal to celé jen na své ženě, až tu nebudu,“ dodává britský byznysmen.
Zásluhy ve formuli 1, ale i kontroverze
Ecclestone šéfoval formuli 1 v letech 1987 až 2017. Do jejího řízení nicméně promlouval již několik let předtím, a to z pozice jednoho z čelních představitelů Asociace konstruktérů F1 (FOCA).
Byl to bez nadsázky právě on, kdo díky svým obchodním praktikám dodal celému šampionátu punc exkluzivity a učinil z něj nejprestižnější závodní sérii na světě. Na druhou stranu je nutné přiznat, že období jeho vlády nad F1 bylo nejednou zahaleno rouškou kontroverzí, kvůli nimž čelil mnoha soudním procesům.
Asi tím nejznámějším je korupční aféra z roku 2006, kdy komerční práva na formuli 1 koupila od mnichovské banky Bayern LB společnost CVC. Za podplácení německého bankéře Gerharda Gribkowského, pomocí kterého si tehdy chtěl zachovat svůj vliv, hrozilo Ecclestoneovi v roce 2014 až desetileté vězení. Nakonec se však z celé kauzy vyplatil, a to částkou 100 milionů dolarů. Gribkowsky takové štěstí neměl a byl odsouzen trestem odnětí svobody na 8,5 roku.
Sám Ecclestone šéfoval formuli 1 ještě další tři roky, než šampionát od CVC koupila americká firma Liberty Media. Ovšem kontroverzím se nevyhýbal ani po odchodu do důchodu. Dalšímu potenciálnímu vězení se Ecclestone vyhnul třeba vloni poté, co jej britský daňový úřad obvinil ze zatajování majetku a krácení daní. Za tento podvod dostal od soudu 17měsíční podmínku a nařízení doplatit berňáku částku 652 milionů liber.
Dost možná ještě větší pozdvižení ale britský byznysmen způsobil v polovině roku 2022, kdy několik měsíců po zahájení invaze na Ukrajinu veřejně obhajoval ruského vládce Vladimira Putina a řekl, že kdyby na to přišlo, stále by se za něj obětoval. Čímž narážel na svůj výrok z roku 2019, tedy pět let poté, co ruská vojska obsadila Krym a část Donbasu, kdy doslova prohlásil, že by za Putina „klidně sám schytal kulku“. Z tehdejšího vývoje situace na Ukrajině naopak obvinil jejího prezidenta Volodymyra Zelenského.
