V obchodu s drogami se v Česku ročně protočí přes deset miliard korun. Přibývá problémových uživatelů pervitinu a do extáze se vrátila původní účinná látka MDMA.
Když známý hudebník Johnny Cash po prvé vyzkoušel amfetamin, řekl, že cítil, že tuhle drogu Bůh vytvořil jen a jen pro něj. Podobný pocit má nejspíš celá řada lidí, která stimuluje svou mysl a tělo nezákonnými látkami. Kdo z nás kdy nevyzkoušel jointa, že? Že drogy nepřinášejí jen potěšení a mnohdy posléze zmar, ale jsou značným příjmem šedé ekonomiky, je známá věc. Protože jde ale o byznys nelegální, těžko se vypočítává, kolik peněz tímto segmentem proteče.
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti bylo v České republice za rok 2013 spotřebováno téměř 21,5 tuny konopných drog, šest tun pervitinu, necelá tuna heroinu, taktéž kokainu, přibližně milion tablet extáze a 100 tisíc dávek LSD. Z analýzy týdeníku Euro, opřené o tyto podklady, převyšuje roční obrat u nás deset miliard korun. Při výpočtu jsme pracovali s průměrnou sumou za koupi gramu drogy či tablety na pouličním trhu. Celkový průměrný roční obrat drogového trhu by se mohl pohybovat kolem 12,9 miliardy korun. Což je mimochodem víc než letošní plánovaný rozpočet ministerstva kultury.
Osmačtyřicet tisíc problémových
Odborníci vloni odhadli, že v Česku je aktuálně téměř 48 tisíc problémových uživatelů drog. Z toho přes 36 tisíc pervitinistů a čtyři tisíce lidí závislých na heroinu. Přes sedm tisíc lidí pak ujíždí na buprenorfinu, syntetickém opiátu, který si na nervová zakončení v mozku člověka sedne „jednou půlkou zadku“, obsadí receptory, ale pustí do nich jen část efektu. Nehrozí proto předávkování k smrti.
Odvykání buprenorfinu je velmi obtížné a většina uživatelů ho nezvládne bez pomoci ústavního detoxu. Počet „problémových“ uživatelů meziročně stoupl o 4,2 procenta. „Proporčně narůstá počet problémových uživatelů metamfetaminu. U opiátů vnímáme tendenci ke stagnaci až mírnému poklesu,“ uvádí ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Statistický odhad obchodu s drogami komplikuje fakt, že nelze přesně kvantifikovat produkci drogových kartelů. V hierarchii si už nějaký čas udržují pomyslnou první příčku vietnamské gangy, které se specializují na velkovýrobu marihuany a metamfetaminu (správné chemické pojmenování pervitinu), významně orientovanou na vývoz.
| Jak vyčíslit drogový trh | |
|---|---|
| MARIHUANA | 21,4 tuny x 200 Kč (za gram) = 4,28 mld. Kč |
| PERVITIN | 6 tun x 1000 Kč (za gram) = 6 mld. Kč |
| HEROIN | 0,8 tuny x 1000 Kč (za gram) = 800 mil. Kč |
| KOKAIN | 0,8 tuny x 2000 Kč (za gram) = 1,6 mld. Kč |
| EXTÁZE | 1,1 mil. ks x 200 Kč (za tabletu) = 220 mil. Kč |
| CELKEM | průměrný roční obrat drogového trhu odhadnutý s ohledem na ceny u koncových spotřebitelů 12,9 mld. Kč |
Odhadované množství spotřebovaných drog za rok (u váhy vynásobeno 1000krát kvůli prodeji v gramech, krát průměrnou cenou na ulici za gram), u počtu tablet vynásobeno průměrnou cenou tablety na ulici. Pozn.: K tomu je třeba přičíst neznámé množství zkonzumované přímo výrobci a pěstiteli a jejich blízkými a také vývoz marihuany a pervitinu do zahraničí.
Balkánské gangy do Česka pašují především heroin. Ale po balkánské trase sem putuje také efedrin a kokain.
Západoafričané, převážně Nigerijci, se podílejí na koncové distribuci extáze a kokainu v prostředí noční zábavy. Zároveň v něm verbují kurýry na přepravu kokainu z Jižní Ameriky do Evropy. „Díky silným diasporám po celém světě umějí zařídit kurýry polykače i vícekilové zásilky v kufrech a poštovní zásilky,“ říká Frydrych.
Romské gangy, převážně z řad olašských Romů, se soustředí na heroin a opiáty obecně. Mají úzké vazby na balkánské skupiny. Také se podle Frydrycha „přiživují“ na menších obchodech.
Vliv skupin z rusky mluvících zemí je v poslední době, i přes velký počet Ukrajinců žijících v České republice, mizivý. „Občas vyvážejí technologie, pervitin nebo marihuanu do větších ukrajinských měst, kde je větší kupní síla,“ vysvětluje šéf protidrogovky. Ruské mafie se v minulosti pokoušely podmanit si balkánské gangy i české „vařiče“ pervitinu, ale neúspěšně. „Jak se nepovedlo ovládnout trh jim, podařilo se to během čtyř pěti let Vietnamcům. Včetně obchodu s léky s obsahem pseudoefedrinu, které se tahají po tunách z Polska, případně z Balkánu,“ podotýká Frydrych.
S vařením pervitinu se Vietnamci zjevně inspirovali u Čechů. Používají totiž k výrobě pervitinu jodofosforovou metodu, která jinde než v České republice a na Slovensku uplatnění nenašla. „Pervitin je stále nejproblematičtější drogou. Ať se na to podíváme ze zdravotního, kriminálního pohledu, nebo z pohledu mezinárodní reputace,“ varuje šéf protidrogové centrály.
Kila na objednávku
Díky vietnamské komunitě vařící metamfetamin po kilech vznikla s nadsázkou velkoobchodní síť. „Ke klasické komunitní výrobě do 50 gramů na jeden výrobní cyklus přibyly laboratoře, které vyrobí deset a více kilogramů naráz,“ objasňuje termín velkoobchod Frydrych. Deseti- či dvacetikilovou poptávku jsou pak vietnamské laboratoře schopné pokrýt do dvou dní. Tato produkce jde vesměs na export. Detektivové protidrogové centrály jen loni odhalili 261 laboratoří, 12 z nich pak byly podobné „velkovarny“.
V posledních dvou letech policisté zachytili kolem sta kilogramů pervitinu a to není řeč o exportovaném kontrabandu. Oproti dřevním dobám dnes běžně odhalují šesti- až osmikilové zásilky putující za hranice. Gram pervitinu se dá rozdělit na deset dávek, cena za gram se většinou pohybuje od 400 korun výše, nejčastěji okolo tisícovky. V Japonsku pak gram vyjde například až na 19 tisíc korun.
Na Ostravsku jsou trendem transdermální fenyklové náplasti. „Máme kvůli nim masivní nárůst náhlých úmrtí,“ tvrdí šéf protidrogovky Jakub Frydrych.
Celosvětově oblíbenému heroinu se v české pouliční distribuci až tolik nedaří. Český „herák“ má totiž stále nízkou čistotu, a lidé požadující podobný efekt po požití se proto radši orientují na farmaka. Jejich zdrojem jsou „padlí“ farmaceuti, lékaři či pacienti legálně užívající tyto léky, kteří jejich přebytky přeprodávají dál. „Typickým případem jsou transdermální fentanylové náplasti. Na Ostravsku kvůli nim máme masivní nárůst náhlých úmrtí,“ vysvětluje Frydrych. Ale nejen na Ostravsku, obliba této drogy roste i v západních Čechách.
Fentanyl je syntetický opiát, vydatnější než heroin či morfin, na černém trhu lze sehnat náplasti jak nové, tak použité. Problém u náplastí spočívá především v tom, že se nedá odhadnout, kolik účinné látky uživatel do těla dostane. Závislí si zakoupené náplasti (i ty použité) macerují ve fyziologickém roztoku a následně nitrožilně aplikují, což přináší další úskalí.
„Opiáty jsou naštěstí uživatelskou subkulturou považovány za špinavé drogy, proto vévodí pervitin. Balkánská mafie sem jednou za pár měsíců přiveze pět kilogramů heroinu v devadesátiprocentní čistotě, který se pak výrazně naředí a na ulici má už jen tři až čtyři procenta,“ podotýká Frydrych. Cena většinou osciluje mezi 700 korunami za gram až po dvě tisícovky s ohledem na čistotu drogy, obvyklá suma je tisíc. V roce 2014 bylo výjimečně zachyceno 156 kilogramů heroinu, v loňském roce naopak jen kilogram a půl.
Energie, tanec, experimenty
Za totality téměř nedostupný kokain lze dnes snadno sehnat. Do Česka putuje především z Nizozemska a ze Španělska, zesílil hlavně drobný dovoz v rámci turistických transferů, kdy odměnou kurýrů bývá malý podíl na dovážené komoditě.
Kokain se vozí častěji v nízkých množstvích, je už ovšem hodně řezaný. Relativně čistý gram lze na černém trhu pořídit kolem tří až tří a půl tisíce korun, nařezaný pak za 1500. „Nemá takové kriminogenní a zdravotní přesahy, uživatelé jsou plně socializovaní, těžko lze usuzovat, kolik se ho sem dostane. Sem tam kilo, jednou za delší čas pak nějaká velká zásilka,“ přibližuje šéf protidrogové centrály. Roční průměrný záchyt často nepřesahuje deset kilogramů, ale v roce 2015 detektivové zadrželi zhruba 120 kilogramů kokainu. Šlo o notoricky známou zásilku banánů s bílým práškem do supermarketu Lidl v pražské Zbraslavi.
Novinkou na trhu společenských drog je pak návrat takzvané účinné látky MDMA do tabletek extáze. „Léta tam nebyla, dávaly se tam úplně jiné látky, dnes jsou na trhu kvalitní tabletky,“ přibližuje Frydrych. Tuto syntetickou drogu si patentovala už v roce 1913 německá farmaceutická firma Merck, zpočátku se volně prodávala jako odtučňovací pilulka, až po letech se stala oblíbenou taneční drogou. Má značné stimulační účinky, konzument je schopen zvýšené fyzické aktivity bez únavy, což často vede ke kolapsům organismu. Tabletka se dnes prodává za 200 korun (obzvláště v destinacích vzdálených od velkých měst), ale ve velkých aglomeracích se dá sehnat už za 80.
Tím se dostáváme k nejoblíbenější české droze - marihuaně. Zmiňovaná vietnamská komunita ji podobně jako pervitin vyrábí ve velkém. Český trh je ovšem relativně soběstačný (díky domácímu mičurinismu), a tak velká část domácí produkce míří za hranice, u vietnamských velkopěstíren to pak platí téměř výhradně. „Vnitrostátně se kilogram marihuany obchoduje za zhruba 70 tisíc korun, po vývozu do Německa či Skandinávie se cena za kilo zdvoj- či ztrojnásobuje,“ sahá pro další čísla šéf protidrogovky Frydrych. V autech mířících na západ a na sever od Aše nacházejí detektivové třeba i 20 kilo „trávy“.
Frydrychovi lidé vloni odhalili 19 megapěstíren (tisíc kusů rostlin a více) a dalších 12 velkých. Přesná čísla za loňský rok ještě nebyla zveřejněna, předloni skončilo v českých spalovnách 655 kilogramů marihuany. Cena osciluje od 40 do 600 korun za gram, nejběžnější taxou jsou dvě stovky.
Jak se podniká na kokainu? Přečtěte si o tom
Mezi juniory dnes letí nové syntetické drogy - syntetické opiáty a cannabinoidy. Suroviny lze zakoupit na internetu, rozpustit a napenetrovat jimi například rostlinnou drť, usušit a užít. Tyto modely jsou opět podstatně potentnější ve srovnání s běžně vypěstovanou „trávou“. Uživatelské riziko je s ohledem na těžko stanovitelnou sílu účinné látky mnohem vyšší než i u „podlampových výpěstků“. „Je to nekonečný příběh, chemické podstaty se neustále mění, vloni jsme dávali na seznam zakázaných látek 16 nových, k letošnímu březnu už 60, připravuje se dalších 33, které na seznam přibudou příští rok,“ přibližuje Jakub Frydrych.
Na internetu se tak dají sehnat sběratelské předměty, vonné směsi, hnojivo na květiny, koření nebo koupelové soli, po kterých se lze údajně krásně a přitom nebezpečně „sjet“. Cena nových syntetických drog se pohybuje nejčastěji kolem 300 korun za čtvrtinu až půl gramu, což představuje přibližně dvě dávky. V Evropě bývají nové psychoaktivní látky vyráběny spíše zřídka. Dovážejí se z Číny a Indie, na kontinentu jsou pak dále zpracovávány, baleny a distribuovány.
I přes všechny výše zmíněné ukazatele můžeme být zatím, v uvozovkách, relativně klidní. „Naši uživatelé jsou konzervativní a na sebe poměrně opatrní. Nikdy jsme nenarazili na distribuci například krokodýla - špinavých kodeinových derivátů profiltrovaných rozpouštědly, oddělených a aplikovaných do žíly,“ uzavírá Jakub Frydrych.
Co se týče opatrnosti českých narkomanů, není se v případě zmiňovaného krokodýla čemu divit. Vyrábí se z kodeinových pilulek, oleje na smažení, jódu, odlakovače a kapaliny do zapalovače. Uživatelé se nedožívají více než dvou let od začátku aplikace, trpí hnijícími boláky, gangrénami, vředy a na kůži se jim objevují šupiny, jako mají plazi. Opravdu nevábná vyhlídka.
K tématu dále čtěte:
