Anketa Profitu
Zdeněk Škromach
ministr práce a sociálních věcí za ČSSD
I komunista je občan a živí se tak, jak uzná za vhodné. Politika je politika a v případě získávání prostředků na životní potřeby je „košile bližší než kabát“. Jinak, bez ironie, si myslím, že pokud budeme porovnávat standardní podnikání versus ideologie komunismu, tak z mého pohledu je to neslučitelné, protože podnikatelská aktivita je směřována získáváním zisku (stále většího), což se děje většinou na úkor jiné skupiny, a to ideologie rovnostářství komunismu určitě neumožňuje. Věřím, že i tuto skutečnost si současní komunisté dokážou odborně vysvětlit a inovovat argumentaci. Podstata však zůstává stejná. V zásadě ať podniká, kdo to umí.
Jiří Dolejš místopředseda KSČM
Samotný fakt několika tisíc podnikajích členů KSČM naznačuje, že nejde o rozpor. KSČM považuje soukromou iniciativu za cenný pilíř ekonomiky, lišíme se pouze v tom, že kritizujeme monopol soukromého vlastnictví a věříme v perspektivnost i jiných vlastnických forem (družstva či zaměstnanecké spoluvlastnictví). Programově se stavíme za hospodářskou pluralitu. Ve svém odborném zázemí máme začleněnu sekci drobného a středního podnikání. Vnímáme, že rozvoj tohoto sektoru přispívá ke snižování nezaměstnanosti a zvyšuje pružnost ekonomiky. Podporu podnikání nevidíme pouze v triviálních slibech osvobození od daňových okovů, daleko více ve zjednodušení komunikace s úřady, transparentnosti veřejných zakázek a rovnoprávnosti se zahraničními investory při poskytování pobídek, ve zlepšování poradenského a infrastrukturního servisu.
Jiří Karas poslanec za KDU-ČSL
Po listopadu 1989 jsem předpokládal, že mnozí významní komunisté začnou podnikat - bez ohledu na to, zda ve straně zůstanou, či odejdou. Také se tak stalo. Co se týče současných členů KSČM, nevnímám jako rozpor být členem komunistické strany a podnikat.
Alena Páralová stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS
Podnikatel bývá často zaměstnavatelem a zaměstnavatel je v komunistické ideologii kapitalista, který vykořisťuje. Proto je třeba proti němu vést třídní boj a zničit ho. Kapitalismus představuje pravý opak komunistického kolektivismu a podnikatelé jsou nepochybně nepřáteli komunismu. Komunisti se nikdy nebáli v zájmu své ideologie činit cokoli. Jakmile se dostali k moci, zapomněli na sliby dělnické třídě a chovali se úplně jinak. Když se v roce 1953 po vyhlášení měnové reformy Škodováci v Plzni odvážili jít protestovat do ulic, byla tato za 40 let jediná stávka komunisty tvrdě a bezohledně potlačena. Organizátoři stávky a mnoho dalších lidí bylo odsouzeno za „opovážlivost“ hájit zájmy dělníků k trestům odnětí svobody v délce trvání od 5 do 15 let. V roce 1989, po 40 letech vlády, měli členové KSČ ve srovnání s nestraníky více informací a známostí. Proto měli větší šanci podílet se na privatizaci a nejlepší startovací pozice pro podnikání. Z mnohých komunistů se proto stali zaměstnavatelé. Většina z nich sice KSČM opustila, ale někteří zůstali dodnes.
Bedřich Danda předseda Sdružení podnikatelů
Komunisté v letech 1948 až 1989, kdy vládli, soukromé podnikání zakázali. Podle názoru Sdružení podnikatelů je proto soukromé podnikání v naprostém rozporu nejen s komunistickou ideologií, ale i praxí. Jako dobrou a adekvátní odvetu bych považoval prosazení zákona zakazujícího podnikat nejen všem současným, ale i bývalým členům komunistické strany. To je ale při současném rozložení ve sněmovně, kdy de facto vládne „levá koalice“, neprůchodné.
