Předčasné zahajování trestních stíhání, která často stojí na vratkých právních nožičkách, podstatně narušuje důvěru v český právní řád
Zaštítěno zlatým štítem boje proti korupci se státní zastupitelství v poslední době pustilo do několika velkých kauz, ve kterých stíhá manažery obchodních společností de facto za to, že podepsali se státem smlouvy, které dle názoru státního zastupitelství porušují zákon o zadávání veřejných zakázek. Při výběru svých kauz přitom postupuje státní zastupitelství poměrně selektivně a ne dle zásady „všem stejně“.
Zákon o zadávání veřejných zakázek, jak je všeobecně známo, však může porušit jen zadavatel, typicky stát nebo obce, resp. jejich úředníci. Státní zastupitelství kreativně přistoupilo k aplikaci velice zajímavé konstrukce, která se opírá o argument, že trestného činu se dopouští, byť „jen“ formou pomoci, i soukromá strana, pokud smlouvu podepsala, a to přesto, že se v těchto případech o žádnou korupci na straně soukromých subjektů nejedná (ačkoli si to veřejnost často myslí na podkladě zavádějících či nepřesných informací, které média publikují).
POMÝLENÝ AKTIVISMUS Tato novátorská konstrukce orgánů činných v trestním řízení zkrátka předpokládá, že soukromé subjekty budou samy namísto či vedle zadavatelů posuzovat, zda zadavatel může příslušnou smlouvu uzavřít, resp. zda je takové uzavření smlouvy v souladu se zákonem. A pokud nebudou stoprocentně přesvědčené, že tomu tak je, příslušnou smlouvu – pod hrozbou trestní sankce – neuzavřou.
Nejenže takovýto postup nemá oporu v zákoně, ale praktický dopad takovéhoto přístupu je ten, že by soukromé subjekty pro jistotu žádné smlouvy se státem uzavírat neměly, protože si nikdy nemohou být stoprocentně jisté, že stát postupuje v souladu se zákonem. Pokud k tomu přičteme i to, že od příštího roku bude platit přísnější úprava odpovědnosti členů statutárních orgánů, tak bychom se mohli ocitnout v situaci, kdy bude hodně těžké na pozici člena statutárních orgánů sehnat dobrovolníky.
Za trend lze také označit to, že trestní stíhání je zahajováno dříve, než má policie k dispozici dostatek důkazů, a je často vedeno několik let. Podání trestního oznámení se navíc stalo poměrně rozšířenou praktikou, jak se vypořádat s politickým či obchodním konkurentem.
Zásada subsidiarity trestního řízení se též ne vždy ctí, a policie tak často řeší kauzy, které by měly řešit buď soudy, nebo správní orgány.
Nezapomínejme ani na trestní odpovědnost právnických osob, kterou orgány činné v trestním řízení i přes poměrné krátkou dobu působnosti příslušného zákona (začal platit 1. ledna 2012) již relativně často aplikují. Zahájení trestního stíhání společnosti má okamžitý, nevratný a velmi závažný dopad na obchodní vztahy, a to zejména pokud je obchodní partner obviněné ? rmy ze zahraniční společnosti, která v důsledku svých interních protikorupčních pravidel nemůže pokračovat v obchodní spolupráci. To, že se případně nakonec ukáže, že stíhání nebylo oprávněné, už nebude hrát roli.
RIZIKOVÝ PARTNER Když k tomu ještě přidáme reputační riziko spojené s tím, že orgány činné v trestním řízení promptně o zahájených řízeních informují veřejnost (snaha pochlubit se dobře odvedenou prací je přece lidská), nelze než uzavřít, že v České republice se soukromým ? rmám pro jistotu nelze doporučit vstup do právních vztahů se státem.
Nezbývá než doufat, že tento trend nebude mít dlouhého trvání a příslušné orgány činné v trestním řízení brzy dojdou k názoru, že tento kreativní přístup není úplně v pořádku a v souladu se zákonem. Pokud se tak totiž nestane, ekonomické dopady na Česko budou značné. Kdo by se chtěl vystavovat riziku trestního stíhání (tedy kromě některých otřelých lokálních hráčů)? První žaloby soukromých subjektů na náhradu škody proti České republice by na sebe asi též nenechaly dlouho čekat.
Je samozřejmě třeba vnímat i souvislosti politické. Aktivita orgánů činných v trestním řízení se u nás typicky zvyšuje v předvolebním nebo povolebním období. V takové situaci jsme ale u nás skoro permanentně. Určitě je třeba kvitovat s povděkem, že se konečně hnuly ledy a orgány činné v trestním řízení aktivně šetří řadu významných kauz. Na druhou stranu by neměly zapomínat na to, že předčasné zahajování trestních stíhání, která často navíc stojí na vratkých právních nožičkách, některé jiné, dobře vedené kauzy a obecně důvěru v český právní řád podstatně narušují.
Počkejme si, jak se přístup státního zastupitelství k některým kauzám změní, až bude ustavena nová vláda.
Soukromým firmám v České republice pro jistotu nelze doporučit vstup do právních vztahů se státem.
O autorovi| JITKA LOGESOVÁ, partner, Kinstellar, advokátní kancelář
