Menu Zavřít

Je tady investiční apetit

27. 5. 2019
Autor: Euro.cz

Brzy spustíme novou jednoduchou aplikaci na „robotické poradenství“ do burzovně obchodovaných fondů, říká šéf Patria Finance Tomáš Jaroš

V Česku investuje napřímo asi padesát tisíc lidí, přičemž potenciál je desetinásobný. „Podle mě brání větší investorské aktivitě v Česku dvě věci. První je, že nemáme euro a lidé silně věří v posilování koruny. Druhá je, že kapitálový trh v Česku je malý, trendově klesající a lidé si stále nezvykli investovat do zahraničních akcií,“ říká generální ředitel Patria Finance Tomáš Jaroš.

* Patria existuje na trhu 25 let. Jakým vývojem si za tu dobu prošla?

Patria byla první soukromá investiční banka v Česku s celou paletou investičních služeb. Na počátku tisíciletí ji koupila belgická KBC, přičemž některé části jako například privátní bankovnictví nebo obchodování s dluhopisy přešly pod tuzemskou ČSOB. Zároveň byl založen portál Patria.cz, který nás dnes odlišuje od ostatních obchodníků s cennými papíry - máme až 100 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně. Od finanční krize, zejména po přechodu pražské burzy ze systému SPAD na německou Xetru, se extrémně propadly poplatky. Patria se proto více zaměřila na privátní klientelu, a radikálně tak obrátila její podíl na celkových výnosech až na současných 80 procent. Před třemi roky prodala KBC Patrii své dceřiné ČSOB, čímž se zásadně zintenzivnila naše spolupráce s bankou, zejména se segmentem privátního bankovnictví a nyní i s ČSOB Premium, pro které jsme v Patrii vyvinuli investiční portál s produkty celé skupiny.

* Patria Finance je především broker. Co pro klienty chystáte?

Rádi bychom na podzim spustili naši novou velmi jednoduchou aplikaci na „robotické poradenství“ do poplatkově levných burzovně obchodovaných fondů, takzvaných ETF, které celosvětově velmi rostou, a přiblížili tak investování širší veřejnosti. V Česku je asi padesát tisíc lidí, kteří aktivně investují na burzách. Potenciál je ale myslím až desetinásobný, protože Češi mají jeden z největších podílů vkladů na úsporách obyvatelstva v Evropě. To znamená, že většinu peněz drží na nízkoúročených bankovních účtech, neinvestují je, a přicházejí tak dlouhodobě o zajímavé výnosy. Když se přitom podíváte na akcie, průměrný výnos za posledních dvacet let je pět až sedm procent, Nasdaq index dokonce v průměru devět procent ročně. Lidé mají zbytečný strach investovat.

* Co jim podle vás brání?

Myslím, že jsme obecně opatrnější než jiné evropské národy. Podle mě ale brání větší investorské aktivitě v Česku dvě základní věci. První je euro. V Česku všichni obchodují v korunách a čekají, že česká měna bude dlouhodobě posilovat. To se ale neděje. A kvůli masivním intervencím, kdy velcí investoři nakoupili korunu a teď se jí budou pomalu zbavovat, to ani nastat nemusí. Kdybychom měli v Česku euro, investiční apetit by určitě vzrostl. Vidím to u Slováků, kteří v poslední době investují odvážněji.

* A druhá věc?

Kapitálový trh v Česku je malý a trendově klesající. V Bruselu a Amsterdamu, kde primárně působí naše mateřská KBC, je asi 160 listovaných společností. Firmy jako Heineken, Axa, Shell apod., které konzumenti dobře znají. Padesát procent všech akcií, které se prodávají přes naši skupinu KBC v Beneluxu, míří právě do těchto domácích papírů. V Česku je bohužel na burze do deseti likvidnějších titulů. Nastartoval se sice Start, nový trh s menšími firmami, ale aby byl pro investory zajímavější, musí ještě pár desítek firem přidat.

* Nedávno předložila ministryně financí Alena Schillerová koncepci na zlepšení kapitálového trhu. Jak ji hodnotíte?

Určitě vítáme jakoukoli snahu o jeho podporu. Koncepce je poměrně rozsáhlá, nicméně uvítali bychom jasnější exekuční plán, kdy co má nastat. Pražská burza, i když objemově už několik let stagnuje, je stále velmi zajímavá vysokými dividendovými výnosy kolem pěti procent, a měla by tak sehrávat mnohem důležitější roli v tvorbě dlouhodobých úspor obyvatelstva. Chybí zde zcela podpora primárních emisí na burzu. •

Tomáš Jaroš (42) • Ve skupině KBC a ČSOB pracuje již od roku 1999. • V roce 2006 se stal výkonným ředitelem pro oblast obchodní podpory a marketing. • V roce 2012 pokračoval v pozici výkonného ředitele Spotřebního financování a od roku 2014 vedl Řízení retailových segmentů skupiny ČSOB. • Od loňského února řídí společnost Patria Finance.

bitcoin_skoleni

O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?