V údajích o prvotní platební neschopnosti je chyba.
Dosud prezentované údaje o alarmujícím růstu prvotní platební neschopnosti podniků jsou chybné. Prvotní platební neschopnost (závazky po lhůtě splatnosti převyšující pohledávky) nestoupla v meziročním srovnání ke konci prvního pololetí o os mnáct, ale o deset procent. Tedy nikoliv o devět, nýbrž o pět miliard korun.
Podle informací týdeníku EURO k chybě zřejmě došlo při vyplňování statistického výkazu v jedné z energetických firem a byla odhalena až po vydání publikace Ekonomické výsledky nefinančních podniků za 2. čtvrtletí 1999. Český statisti cký úřad však ani poté neoznámil správný údaj. Podle našich informací to má být provedeno až v pravidelném bulletinu ČSÚ, který by měl vyjít v těchto dnech. To znamená, že analytická pracoviště riskovala blamáž a hlavně téměř měsíc pracova la se závažně zkreslenými čísly. Údaje o vývoji prvotní platební neschopnosti jsou přitom důležitým indikátorem finanční situace firem a údajné pokračování markantního růstu bylo všeobecně označováno za faktor značně limitující rozvojový potenc iál podnikové sféry.
Správné číslo znamená závažnou změnu trendu. Desetiprocentní růst prvotní platební neschopnosti v nefinančních firmách ke konci prvního pololetí je poloviční tempo oproti stavu na konci prvního kvartálu (19,8 procenta) a lépe koresponduje se z řetelnými příznaky zmírnění ekonomického propadu, patrnými ve druhém čtvrtletí. Výrazný rozdíl mezi letošními výsledky a situací na konci loňského roku, kdy prvotní platební neschopnost meziročně prakticky stagnovala (růst o dvě desetiny procen ta), lze vysvětlit tím, že pokles objemu produkce se ve finanční situaci firem projevuje až s určitým zpožděním. Na nynější zhoršení finačních ukazatelů bylo tedy zaděláno již dříve.
Zmíněná chyba zásadním způsobem zkreslila situaci v průmyslu. Publikovaný údaj o téměř sedmnáctiprocentním meziročním růstu prvotní platební neschopnosti za celé odvětví je třeba revidovat na necelá čtyři procenta. Opravený údaj dělá ze zataž ena polojasno, což stvrzuje i srovnání s vývojem v minulých obdobích. V prvním čtvrtletí stoupla prvotní platební neschopnost v průmyslu meziročně o 18,5 a koncem minulého roku o 7,4 procenta. Na celkové platební n eschopnosti ve finančním sektoru se průmyslové firmy podílejí šestapadesáti procenty, zatímco v prvním čtvrtletí to bylo šedesát čtyři a loni šedesát dva procent.
V klíčovém zpracovatelském průmyslu se prvotní platební neschopnost na konci pololetí snížila o dvě procenta, a pokračoval tak pokles zahájený v prvním kvartále - tehdy to bylo také minus dvě, zatímco na konci roku 1998 plus čtyři procent a. I tak však prvotní platební neschopnost představovala na konci prvního pololetí jen ve zpracovatelském průmyslu sedmadvacet miliard korun. To ilustruje stav charakteristický pro takzvané mladé trhy, kde léta přežívají společnosti s nosem pod vodou, které by v normálních tržních poměrech dávno zahynuly.
Za pozornost stojí údaje o exportně nejúspěšnějším sektoru - výrobě dopravních prostředků. Tam byla na konci pololetí prvotní platební neschopnost o osm, a v samotné výrobě motorových vozidel dokonce o padesát procent vyšší než ve st ejném období loni. To je, byť mírnější, obdoba rapidního růstu z konce loňského roku, kdy se ve výrobě dopravních prostředků zvýšil tento ukazatel o jednašedesát a u motorových vozidel o 138 procent. Padá to asi hlavně na vrub probl émů Tatry, Škody Liazu a Zetoru, i když ani v zahraničním kapitálem ovládané Škodě Auto či Daewoo Avii zřejmě neplatili faktury vždycky včas.
Pokud jde o další odvětví ekonomiky (nefinanční podniky zahrnují průmysl, zemědělství, stavebnictví, obchod, služby, školství, zdravotnictví), zajímavý je čtyřicetiprocentní meziroční růst prvotní platební neschopnosti ve firmách zabývajících se pr odejem a údržbou motorových vozidel. Naopak v maloobchodě samém (prodej motorových vozidel nepočítaje) klesla platební neschopnost ve srovnání s loňským rokem téměř o sedmnáct procent. Z toho vyplývá, že na celkovém zhoršení tohoto ukazatele v odvětví obchodu (růst o 39 procent) se nejvíc podílely velkoobchodní firmy, přičemž na domácí soukromé podniky připadají dvě a na zahraniční půldruhé miliardy korun.
