SOLVIT je důležitá služba. Nemůže však zasahovat do "mimoevropských" záležitostí, říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
SOLVIT je důležitá služba. Nemůže však zasahovat do „mimoevropských“ záležitostí, říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
* Existují nějaké mechanismy pomoci pro české podnikatele, kteří se dostanou v cizině do problémů s tamními úřady nebo policií?
Vedle běžných vnitrostátních mechanismů toho daného státu a konzulární pomoci zastupitelského úřadu ČR může český podnikatel využít právě SOLVIT systém. Je ale nutné podotknout, že tento systém se v zásadě nezabývá problémy podnikatelů s policií nebo orgány činnými v trestním řízení v případě, že se nejedná o aplikaci práva Evropského společenství. Typickým příkladem pro SOLVIT je tedy třeba podnikatel stíhaný za to, že dovezl výrobky do některé ze zemí EU, které by měly mít podle zásady volného pohybu zboží volný přístup na trh.
* Existuje podobná pomoc i mimo členské země Unie?
Systém funguje pouze v unijních zemích a v Evropském hospodářském prostoru, tedy rovněž v rámci Norska, Lichtenštejnska a Islandu. Toto teritoriální vymezení účinnosti systému souvisí s jeho podstatou - systém řešení sporů vznikajících nesprávnou aplikací komunitárního práva. SOLVIT jako takový nemůže tedy zasahovat do „mimoevropských“ záležitostí.
* Jak by obecně měl postupovat český podnikatel, který se dostal v cizině v souvislosti s podnikáním do problémů s úřady nebo policií?
Jedná-li se o problém související s aplikací evropského práva, měl by se tento podnikatel obrátit buďto na domácí SOLVIT centrum, nebo na SOLVIT centrum státu, kde mu problémy přímo vznikly. Centrum nejdříve zjistí všechny podrobnosti případu a prozkoumá, zda se skutečně jedná o porušování pravidel vnitřního trhu. Na základě zprostředkovaných informací pak vyhotoví právní analýzu případu a zadá jej do databáze. Následně zahájí jednání se SOLVIT centrem státu, kde problém vznikl, tedy s řídicím centrem, případně i přímo kontaktuje úřad, který problém způsobil.
Systému však nelze využít, pokud již v dané věci bylo zahájeno soudní řízení. Je nutno rovněž upozornit na to, že využitím SOLVIT jako neformálního prostředku nedochází k zastavení běhu procesních lhůt. Pokud je tedy podle práva členského státu, ve kterém problém vznikl, nezbytné k uplatnění vašich práv dodržet určité procesní lhůty, je nutné tyto lhůty skutečně dodržet! V rámci systému SOLVIT nelze rovněž řešit problémy mezi dvěma soukromými subjekty, například mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a spotřebitelem, ale pouze spory vznikající nesprávnou aplikací komunitárního práva ze strany státních orgánů.
* Kde najde podnikatel sídlo českého SOLVIT?
SOLVIT centrum pro Českou republiku lze najít v budově Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, v odboru vnitřního trhu a služeb EU v Praze v ulici Politických vězňů. Konktaktovat jej lze i na adrese solvit@mpo.cz.
* Můžete uvést nějaké konkrétní příklady pomoci? Například česká akciová společnost se obrátila na SOLVIT centrum poté, co jí německý pracovní úřad odepřel možnost vyslat zaměstnance do Německa za účelem pořádání propagačních akcí u německých smluvních partnerů v rámci zavedení nové série výrobků na trh. Účelem těchto akcí bylo analyzovat a vyhodnotit postoje německých spotřebitelů k novým výrobkům. Německé úřady se ale domnívaly, že jediný účel těchto akcí spočíval v poskytování pracovních sil německým smluvním partnerům. Ve spolupráci s německým SOLVIT centrem se podařilo přesvědčit kompetentní útvar na spolkovém ministerstvu hospodářství a práce, že působení českých zaměstnanců na těchto akcích nespadá do oblasti volného pohybu pracovních sil, které je na základě smlouvy o přistoupení k Unii stále omezeno, ale do poskytování služby v případě, že česká společnost obdrží za tyto akce odměnu, nebo do propagačních akcí podporujících volný pohyb zboží. * Jak je to s uznáváním certifikátů? Jiným příkladem je český výrobce, který chtěl expandovat na německý trh a požádal tamější technické zkušebny o vydaní německých certifikátů. Německé zkušebny mu sdělily, že podmiňují vydání německých certifikátů dalšími nákladnými přezkoušeními, a to nehledě na skutečnost, že výrobky již obdržely certifikáty v Česku. Po intervenci SOLVIT přislíbily německé úřady, že nařídí dotčeným zkušebnám změnit praxi. * Řešili jste spory i v jiných zemích než v Německu?**
Příkladem je problém, který vznikl na základě ústní informace Úřadu veřejného zdraví Slovenské republiky. Ten na základě toho nechtěl povolit přístup na trh potravinářského výrobku, a to z důvodu přítomnosti barviva E102 (tartrazin) v něm s odůvodněním, že by výrobek mohl být konzumován dětmi, pro něž je tato látka nevhodná, přičemž výrobek je vyroben v souladu se sekundární unijní legislativou stanovující maximální přípustné limity barviv. Po jednání s Úřadem veřejného zdraví SR informovalo SOLVIT centrum o tom, že výrobek může být uveden na slovenský trh bez nějakého omezení, zejména bez nějaké předchozí autorizace. Martin Tlapa upozorňuje, že systém pomáhá jen při sporech s úřady.