Na postu ministra průmyslu a obchodu vystřídal Jiřího Rusnoka Milan Urban. Zeptali jsme se ho, jak chce pomoci zlepšit tuzemské podnikatelské prostředí, jak snížit daňové zatížení a jak hodlá jeho rezort pomáhat podnikatelům s nárůstem agendy kvůli vstupu do Evropské unie.
říká v rozhovoru pro Profit nový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban
* Máte nějaký úkol, který byste si rád během svého funkčního období „odškrtnul“?
Já bych velice rád, aby byla co nejdříve zpracována národní hospodářská strategie, která musí reflektovat nové podnikatelské prostředí v souvislosti s přistoupením k EU. Měla by zastřešovat nejen oblast obchodu, ale i služeb, a byl bych velice rád, kdyby kladla velký důraz na podporu malým a středním podnikatelům. Ti totiž nemají tolik příležitostí a času, aby se mohli věnovat všem administrativním a ostatním krokům souvisejícím se vstupem do EU. Strategie zároveň nesmí být zpracována jen v kontextu ministerstva průmyslu a obchodu, ale v kontextu reformy veřejných financí. To znamená velmi úzkou a efektivní spolupráci s ministerstvem financí. Takovouto strategii také není možné vytvářet, aniž by měla návaznost na národní plán zaměstnanosti.
* V médiích jste prohlásil, že vám při zlepšování podnikatelského prostředí bude záležet především na vynutitelnosti práva. Máte konkrétní představu, co by se mělo změnit?
Prioritně chceme docílit toho, aby ministerstvo spravedlnosti vytvořilo takové podmínky, za nichž by se zrychlila práce obchodních soudů.
* Slibujete, že podnikatelům zjednodušíte jejich agendu, která zatěžuje především ty malé a střední. Nejste první, kdo se o to bude pokoušet, ale byl byste první, komu by se to skutečně podařilo. I přes upřímně míněné snahy nikdo s nárůstem agendy nic nesvedl. A k tomu přidejme ještě vstup do EU…
Nedělám si iluze, že náš vstup do EU, která je poměrně byrokratická a vyžaduje mnoho administrativních úkonů, by sám o sobě našim podnikatelům ulehčil život. Jde mi spíše o to, abychom se podívali především do naší legislativy. Ta je zaplevelená zbytečnými povinnostmi a požadavky, roztroušenými na různých místech, co vše musejí podnikatelé plnit a dokládat. Bude to znamenat hodně mravenčí práce. Pokusíme se analyzovat, co opravdu není nezbytně nutné pro podnikání. Do naší legislativy je zakomponováno mnoho detailů, které vůbec nesouvisí se vstupem do EU, ale je to nějaký vir české politiky. Při mravenčí práci se dají dohledat a dají se i novelami jednotlivých zákonů opravit.
* Jaký má takové úsilí časový horizont? Podaří se alespoň částečně odstranit dřív, než vstoupíme do EU?
Moc času nemáme, zvlášť pokud naše přistoupení poběží podle dohodnutého harmonogramu. Byl bych rád, kdyby se tento úkol stal součástí oné národní hospodářské strategie, aby byl řešen ve spolupráci s jinými rezorty, především s ministerstvem spravedlnosti.
* Máte už nyní nějaké tipy, co by se mělo změnit?
Tak je to kupříkladu celá oblast daňové politiky, tj. především zákona o správě daní a poplatků či zákona o účetnictví.
* Můžete být konkrétnější?
Například, když podnikatel požádá finanční úřad o výklad nějakého problému, který se týká účetnictví, bude tento výklad celostátně platný. Tím se vyloučí to, že existují různé výklady stejného problému na různých finančních úřadech. Málokdy je finanční úřad ochoten je vůbec poskytnout, jelikož on to nemá jako povinnost, jindy poskytne pouze ústní informaci, která ovšem po předložení příslušných dokumentů není uznána. Kdyby se jen to podařilo změnit, pak bychom mohli mluvit o velké pomoci podnikatelské sféře.
* A co se týká nárůstu agendy v souvislosti se vstupem do EU, jak hodláte podnikatelům pomoci? Budete iniciovat například rozvoj poradenských služeb?
Určitě jim včasnou informovaností můžeme pomoci. Nepředstavuji si to ovšem tak, že podnikatelé začnou v den vstupu do EU zjišťovat, co je vlastně čeká. Naše vize je taková, že bychom do června, tj. v době kolem data referenda, dokázali dát základní jasné informace v podobě národní hospodářské strategie. Její součástí musí být i systém, který zajistí informovanost.
* Jak si chcete úkol informovat podnikatele rozdělit se soukromými poradenskými firmami? A jak chcete podnikatele přesvědčit, že pro ně po vstupu do EU může nastat vážná situace?
Budeme spolupracovat s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dalšími svazy, a je také na nich, abychom našli odpovídající technické provedení, předat tu informaci.
* Budete také iniciovat vznik nějaké další agentury, jakou je například CzechInvest, ale se zaměřením na to usnadnit podnikatelům vstup do EU?
Nebudeme vytvářet žádné nové agentury. Budeme se snažit uspořádat všechny informace tak, aby byly srozumitelné, aby každý věděl, na koho se může obrátit, kdo mu poskytne informace.
* Jednou z vašich priorit má být boj proti nezaměstnanosti. Ten podle vás nemůže být úspěšný bez růstu ekonomiky a průmyslu. Jaké prostředky k tomu chcete použít?
Rozpočet nám dává určité finanční prostředky, které využíváme v rámci jednotlivých podpůrných programů. To je jedna cesta.
* Budete chtít prostředky na tyto podpůrné programy zvyšovat?
Ano. Ale je to věc, o níž nelze uvažovat bez kontextu celého státního rozpočtu, výše deficitu a reformy veřejných financí. Kdybychom však dokázali získat víc prostředků, rozhodně bychom je uměli využít.
* A ta druhá cesta?
Podnikatelé i my musíme mít jasno v základních věcech. Oni musí vědět, jaké daňové povinnosti je v nejbližších letech čekají, musí vědět, jak se budou vyvíjet náklady na práci. Tento kontext chceme dopředu jasně definovat. Pokud se nám to podaří, tak si myslíme, že tím můžeme výrazně pomoci.
* Budete také usilovat o více peněz na podporu malého a středního podnikání?
Každý ministr průmyslu a obchodu asi bude usilovat o to, aby těch peněz bylo více.
* Přinesete nějaký speciální plán pro nezaměstnanost? Nebo jej vidíte jako součást programu růstu ekonomiky?
Budeme chtít projednat snížení nákladů na práci pro zaměstnavatele, ale je to věc, která se neobejde bez kontextu s celou reformou veřejných financí.
* Vy už jste prohlásil, že jste pro snížení daní firmám o nějaká tři nebo čtyři procenta, budete také pro snížení odvodů za práci?
Ano, to je jedna z možností, která by mohla výrazným způsobem odstartovat růst a mohla by tedy výrazným způsobem pomoci také snížení nezaměstnanosti. Co se týká daně z příjmu právnických osob, jsem pro, aby se sazba pohybovala okolo 29 procent.
* Dokázal byste vyčíslit i snížení nákladů na pracovní sílu?
Já bych si samozřejmě přál snížit náklady na pracovní sílu co nejvíce, ale to by znamenalo výpadek příjmu státního rozpočtu, popřípadě výpadek příjmů zdravotního pojištění a tak podobně, což musí být něčím nahrazeno.
* Čím si myslíte, že k reformě veřejných financí může přispět váš rezort? Vidíte ve svém rozpočtu nějakou rezervu?
Umím si představit, že všechny rezorty budou mít rozepsány základní ukazatele provozních výdajů tak, aby se snížily. To znamená, že jakousi plošnou úsporu v řádu 5 % si dokážu představit.
* Úspora pouze v provozních nákladech pravděpodobně mnoho nevyřeší, jste ochoten sáhnout i na další výdaje? Kupříkladu na různé dotace, rozvojové programy a podobně?
Na rozvojových programech šetřit nehodláme, protože slouží k tomu, aby byl dál nastartován hospodářský růst a rozvoj, který generuje další finanční prostředky. Takže bych raději zůstal u úspor v provozních výdajích. Samozřejmě že úspory provozních výdajů nezachrání naše veřejné finance. Jde spíš o to, že pokud se začne šetřit, tak by ministerstva měla jít příkladem.
* Vidíte některé rezorty, u kterých by byly možné výrazné úspory i v jiných oblastech?
Problém rozpočtu nespočívá ve výdajích na provoz státu, ale především na tom, že každý rok se na důchodech vyplatí mnohem více, než kolik stát vybere na pojištění. V tom je hlavní problém, ale to je běh na dlouhou trať.
Ing. Milan Urban (44) vystudoval hutnickou fakultu Vysoké školy báňské. V letech 1985-1989 byl členem KSČ, v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Roku 1998 byl zvolen poslancem, loni se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD. Je členem rozpočtového výboru a stálé komise pro bankovnictví, sedí také v dozorčí radě České konsolidační agentury. Milan Urban je ženatý a má tři děti.
