Vše nasvědčuje tomu, že dálnice D3 vytyčí směr pro dopravní projekty PPP
Hlavním prvkem každého PPP projektu (Public, Private, Partnership; partnerství soukromé a veřejné sféry) je platební mechanismus. Jeho účelem je nastavit systém plateb mezi veřejnou a soukromou sférou. V případě PPP projektu dálnice D3 se předpokládá, že budoucí koncesionář ponese rizika s její výstavbou a dostupností. V důsledku toho budou platby takzvaného služebného spuštěny až při zprovoznění či zahájení provozu a údržby na prvním funkčním celku dálnice D3. A budou založené i na tom, zda je příslušný celek dostupný, není-li zcela nebo částečně nedostupný a jsou-li dodrženy či překročeny smluvně dané minimální dopravní intenzity provozu.
Zahraniční zkušenosti
V důsledku zahraničních zkušeností ministerstvo dopravy (MD) nestandardně předpokládá, že rizika spojená s obstaráním pozemků ponese koncesionář. Zadavatel před současnou situací na finančních trzích také předpokládal, že financování výstavby dálnice D3 plně zajistí soukromá sféra. V současné době se tým MD, jenž připravuje projekt dálnice D3, zabývá optimalizací jeho zadávací dokumentace, aby se ve vyhlášeném výběrovém řízení odrážely události posledních měsíců. Měla by být maximálně variabilní, zejména při definování jednotlivých částí budoucí koncesní smlouvy (výstavba, provozování, údržba, financování). Platí to především pro tu poslední. Při financování by měl být brán zřetel na určitou míru variability a na přizpůsobení se aktuálnímu stavu finančních trhů, které dnes odlišně hodnotí dlouhodobá projektová rizika. V zadání by měla být zdůrazněna mandatorní povaha alokace prostředků na platbu služebného v rámci budoucích státních rozpočtů. Dále je nezbytné zvážit kapacitu dluhového trhu a nově promyslet zadávací dokumentaci. Může se totiž stát, že finanční trh nebude ochoten plně nést projektové riziko po celou dobu provozování projektu dálnice D3.
Rizika
Finanční modelování vycházelo z praxe běžné v zahraničí před úvěrovou krizí. Použitá diskontní sazba se tedy pohybovala mezi pěti až šesti procenty za rok. Náklady koncesního projektu byly vypočítány na zhruba 40,4 miliardy korun a provedení z veřejných zdrojů na přibližně 42,5 miliardy korun. Projekt dálnice D3 uskutečněný prostřednictvím PPP představuje čistou současnou peněžní hodnotu ve výši zhruba 2,1 miliardy korun. Zásadně ji ovlivňuje míra rozložení rizik mezi soukromou a veřejnou sférou – jak spojených s výstavbou, tak těch, jež se týkají následného provozu a údržby. Zapojením soukromé sféry do projektu by se mělo dosáhnout vyšší peněžní hodnoty pro veřejnou sféru. Peněžní hodnota přitom představuje optimální kombinaci celoživotních nákladů na projekt a kvalitu poskytovaných služeb. Rozumné náklady financování jsou proto základním předpokladem pro požadovanou peněžní hodnotu. Rigidní a neaktuální zadávací dokumentace, jež neumožňuje alternativy financování projektových rizik, by mohla uskutečnění projektu dálnice D3 zcela zablokovat.
Zpoždění
MD předpokládá zahájení provozu na dálnici D3 nejpozději v říjnu 2014 – předpokládaný termín zprovoznění posledního z pěti funkčních celků. Tři z nich se týkají financování, výstavby, provozování a údržby a dva pouze samostatného provozování a údržby. Vláda uložila ministrovi dopravy zahájit do 31. prosince 2008 zadávací řízení. Již dnes je však jasné, že se kvůli úpravě podmínek zadávacího řízení termín o několik týdnů posune. Budou-li toto zpoždění kompenzovat flexibilnější podmínky zadání – zejména v oblasti financování projektu – s větším důrazem na současnou situaci na finančních a bankovních trzích, soukromá sféra toto malé zpoždění určitě přijme. Veřejná sféra si uvědomuje, že je třeba u investorů napravit v dopravních PPP projektech pověst po dálnici D47. Precizním, důsledným a promyšleným přístupem k projektu dálnice D3 by veřejná sféra dala trhu jasný signál, že to v budoucnu myslí s dopravními projekty PPP vážně. Vše zatím nasvědčuje tomu, že si to veřejná sféra uvědomuje a dálnice D3 vytyčí směr, kterým se projekty PPP v dopravě budou ubírat.
Mapa:
Dálnice D3
Úseky D308C až D312 (Veselí nad Lužnicí–státní hranice, 71 kilometrů) soukromý provozovatel postaví a bude je financovat.
Soukromý provozovatel bude navíc celou jihočeskou část dálnice, úseky D305/II až D312 (Nová Hospoda–státní hranice, 110 kilometrů), v rámci PPP projektu udržovat a provozovat.