(EURO 39/2010)
Název článku Je úvěr zdrojem neomezeného blahobytu? Vladimíra Krupy a Jana Čmolíka (EURO 39/2010) je zavádějící. V mé knize Peníze a zlato ani v článku Zlaté sny o světě bez krizí (EURO 33/2010) není náznak neomezeného blahobytu. Krupa a Čmolík mé myšlenky překrucují. Omezení typu kapitálové přiměřenosti by v knize, kdyby si ji přečetli, našli a nemuseli by mne a čtenáře o nich poučovat. Totéž platí pro jejich podiv nad citátem Davida Huma – citátů v knize uvádím 20 a zdaleka ne s každým souhlasím – i přesvědčování, že ani nyní nedostane úvěr každý potenciální dlužník. Copak někde tvrdím opak? Jejich popis bankovnictví na ekonomice pustého ostrova je pro současnost podnětný. Nevšiml jsem si, že nyní jsou země naprosto uzavřené a mají ekonomiky pustého ostrova.
Katastrofální je poslední odstavec článku, v němž píší, že mezi argumenty proti zavedení komoditních peněz není ani jeden ekonomický. Nevím, zda u autorů jde o ideologii či o opovržení realitou. Za prvé vezměme hypotetické krytí pouze oběživa a běžných vkladů (takzvaný M1) zlatem, další peníze ponechme stranou. V USA je nyní asi 19, v České republice 0,6 procenta. Jak to autoři chtějí řešit? Zrušením současných peněz? Nebo zafixují M1 a budou čekat na růst tržní ceny zlata zhruba na 6600 dolarů za trojskou unci? To by znamenalo, že by v USA sice bylo krytí stoprocentní, ale u nás okolo tří procent. Proto budeme následně korunu 33násobně devalvovat? Nebo USA nebudou čekat na růst tržní ceny zlata a nakoupí (za co? – snad ne za další dolary, M1 by rostl) chybějících téměř 35 tisíc tun zlata? A to jsme jen u dvou zemí. Pokud by krytí bylo zavedeno, oba státy ztratí konkurenční schopnost vůči zemím s multiplikovanými penězi. Proti zavedení peněz krytých zlatem jsou především ekonomické argumenty.
Za druhé komoditní peníze by teoreticky mohly vzniknout pouze u mincí vyrobených z těchto komodit. Všechny ostatní peníze – papírové bankovky a především bezhotovostní – by přinejlepším mohly být kryté komoditami. Šlo by o „symboly komodit“. Peníze v bilancích emitentů by stejně jako nyní byly v pasivech a komodity ke krytí peněz v aktivech. Rozlišování aktiv a pasiv asi přesahuje schopnosti Vladimíra Krupy a Jana Čmolíka.
Zbyněk Revenda, profesor na Vysoké škole ekonomické v Praze, Revy@vse.cz
