Menu Zavřít

Jede se dál. V advokacii

22. 9. 2011
Autor: Euro.cz

Od nálepky členů "justiční mafie" je očistil soud, nese se s nimi ale dodnes

Když v prosinci 2007 označila dnešní místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová skupinu vrcholných představitelů justice kvůli vyšetřování kauzy Jiřího Čunka za „justiční mafii“, šlo na první pohled o poměrně tuctový výrok, kterých jsou především od politiků slyšet stovky. Během čtyř let soudních tahanic mezi bývalou nejvyšší státní zástupkyní a skupinou v čele s její nástupkyní Renátou Veseckou ale termín v Česku takřka zdomácněl a poznamenal nejen všechny zúčastněné, ale celou tuzemskou justici. Benešová se nakonec musela po konečném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z letošního února omluvit a zaplatit 400 tisíc korun, většina „justičních mafiánů“ pak své posty opustit, anebo se odvolání brání. Nyní má většina z nich soukromou advokátní praxi a někteří z nich připouštějí, že jim v ní nálepka „justičního mafiána“ i pomáhá, byť právě ona podle nich sehrála podstatnou roli při konci ve státních službách.

Stačilo být pohromadě

Benešová v prosinci 2007 jmenovitě zmínila tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, exministra spravedlnosti Pavla Němce, náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova za „zákulisní justiční mafií, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury“. Stalo se tak v reakci na tvrzení ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, která popsala setkání několika justičních představitelů, na kterých se probíralo vyšetřování tehdejšího vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka.
Zúčastnění se rozhodli Benešovou zažalovat, soudce Krajského soudu v Praze Vojtěch Cepl ml. dvakrát rozhodl v její prospěch (Coufal a Salichov před druhým kolem sporu žaloby stáhli) a případ ukončil opačným verdiktem až zmiňovaný Vrchní soud letos v únoru. Během čtyř let sporů ale k „justičním mafiánům“ přibývali i další, které Benešová ani nejmenovala, ale v justičních kruzích k nim byli přiřazování: exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, bývalá vrchní státní zástupkyně v Olomouci Milena Hojovcová či pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. „Pokud vycházím z toho, že přes verdikt soudu justičními mafiány zůstáváme, musím připustit, že máme nadpřirozenou moc se stále rozšiřovat. Takže i když tyto osoby Marie Benešová původně za mafiány neoznačila, postupně do našich řad přibývali další a další. Stačilo jen, že se s námi kamarádili, nebo je s námi někdo viděl,“ konstatoval Pavel Kučera.

Rychlá a rázná Vesecká

Odvolání Renáty Vesecké vláda v říjnu schválila až ke konci roku 2010, byť Věci veřejné požadovaly její odchod už před senátními a komunálními volbami na podzim 2010. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil by s tím zřejmě neměl problém, ale proti se postavil premiér Petr Nečas. Ten údajně Veseckou ani odvolávat nechtěl. O bývalé šéfce žalobců se nejprve spekulovalo, že se bude chtít vrátit na zastupitelství v Hradci Králové, její nástupce Pavel Zeman ji ale byl ochoten nabídnout „pouze“ řadové místo na nejvyšším státním zastupitelství. Vesecká odešla do civilu. „Mám svoji advokátní praxi v Praze. Pracuji ve sdružení advokátů, které se věnuje jak trestnímu, tak civilnímu a obchodnímu právu,“ sdělila týdeníku Euro bez bližších podrobností žena, která je dodnes přesvědčena, že za jejím koncem stojí právě slova o justiční mafii.
„Jsem přesvědčená, že jednoznačně. Ministr spravedlnosti využil situace okolo občansko-právního sporu, a to přesto, že by se dalo očekávat, že bude tím, kdo bude hájit svůj resort, zejména když dobře věděl, že se v ničem nechybovalo, nic neporušilo. Pro mě je zjevné, že chtěl na rozhodující místa dosadit ,své‘ lidi. Možná o změnu usiloval i pod vlivem neschopného ministra vnitra, který tlakem na moje odvolání odpoutával pozornost od problémů svého rozkládajícího se resortu,“ podotkla. Veseckou prý ještě v pozici státní zástupkyně nálepka mafiánky mrzela, pak se to ale údajně obrátilo. „Těžko jsem se s tím vyrovnávala, protože pojem mafiána pro mě byl vždy negativní. Nyní vidím, že mi v praxi spíše pomáhá, mí klienti za ním vnímají ženu činu, oproštěnou od alibismu, schopnou rychle a rázně rozhodnout a konat. Zejména ale myslím, že klienti zvláště oceňují mou praxi,“ dodala.
Podobný postoj zastávají i další, kteří odešli do civilu. Bývalý dlouholetý místopředseda Nejvyššího soudu Kučera odešel už dříve kvůli věku, dosáhl totiž sedmdesáti let. „Mohl jsem do důchodu odcházet se ctí a slávou, namísto toho jsem odešel s nesmazatelným škraloupem. Koho zajímá verdikt soudu? My jsme prostě nadosmrti mafiáni.“ Dnes se Kučera jako advokát se sídlem v centru Prahy podle svých slov věnuje především trestnímu právu. „Dá se říct, že si na stará kolena rozšiřuji svůj pracovní obzor, a tak zastupuji i v rozvodech a některých obchodních věcech,“ uvedl. „Nálepka justičního mafiána mi, bohužel, klientelu nenadhání, i když bych to jako advokát přivítal. Ale kvůli mé bývalé funkci si někteří klienti myslí, že musím umět víc, než ostatní,“ dodal Kučera s tím, že v advokátní praxi prý na své konexe z minulosti spoléhat nemůže a klientům to údajně říká jako jednu z prvních informací.

Zůstávají navzdory...

Zbylí „mafiáni“ tak otevření nebyli. Řada z nich, včetně těch Benešovou neoznačených, ještě ve svých funkcích zůstává. Šéf brněnských krajských žalobců Coufal se na toto téma nechtěl vyjadřovat vůbec. Bývalou vrchní státní zástupkyni v Olomouci Milenu Hojovcovou se týdeníku Euro zastihnout nepodařilo. Hojovcová, která spolu s Danielou Kovářovou prosazovala rušení moravských poboček zastupitelství pro boj s korupcí, krátce po nástupu Pavla Zemana na post Nejvyššího státního zástupce rezignovala sama a toužila se vrátit k žalobcům do Brna, odkud pochází. Coufal, jenž ji svého času údajně prosadil do Olomouce, ji nakonec vytáhl na Krajské státní zastupitelství k sobě. Nejprve na stáž, od září pak Hojovcová vede tamní odbor dohledu. Jihlavský žalobce Arif Salichov, který ve finále rozhodl o konci Čunkova stíhání, zůstává na svém postu v Jihlavě. Mimochodem, ze srpnových výsledků kontroly Nejvyššího státního zastupitelství v Brně vyplývá, že žalobci pochybili a případ se do Jihlavy vůbec neměl dostat. Na Čunkův uzavřený případ už to ale nemá vliv.
Proti svému nedávnému odvolání ministrem Pospíšilem na Zemanův návrh a proti vůli Petra Nečase se pak brání pražský Vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. „Spíš než označení justiční mafie, se neustále objevují argumenty, že když mě navrhla jmenovat Renáta Vesecká, tak musím skončit taky,“ říká Rampula. „Není normální, aby se při každé změně na postu Nejvyššího státního zástupce měnili i šéfové Vrchních státních zastupitelství,“ tvrdí muž, který čeká, jak dopadne rozuzlení jeho sporu o odvolání. I po případném potvrzení jeho odvolání by prý na státním zastupitelství zůstal. „V nejbližší době nechci odcházet mimo resort, ta práce mně baví. Ale je otázka, co bude za rok, je tam hodně aspektů, kdo by mě nahradil, jak by se choval,“ dodal Rampula a nevyloučil ani případný přestup do advokacie. Jeho náměstkem zůstává i Benešovou označený „mafián“ Grygárek (toho jediného ale ze seznamu vyjmul už soudce Cepl). „Nechci se k té věci vyjadřovat, mám doručenou omluvu od Marie Benešové, a tím je to pro mě vyřízené,“ sdělil týdeníku Euro Grygárek. A na pražské vrchní státní zastupitelství se od Vesecké přesunul i Karel Černovský.

Němec stále „umí“

Zvláštní kapitolou pak zůstává duo exministrů spravedlnosti mezi „justičními mafiány“. Bývalý šéf Unie svobody a nyní advokát Pavel Němec byl během působení vlády Mirka Topolánka externí zaměstnanec Úřadu vlády a byl pokládán za hlavního architekta boje za Jiřího Čunka. Právě to ostatně mělo být důvodem, proč se bývalý vládní spolupracovník socialistů dostal do Topolánkovy přízně.
Němec bez jakýchkoli pochybností svých konexí v justici z dob působení v čele resortu spravedlnosti umí využívat víc než dobře. Pokud se v minulých volebních obdobích mluvilo o jakémkoli velkém tendru v oblasti justice, zpravidla v něm míval „prsty“ právě Němec. Po nástupu Nečasova kabinetu ale ministr spravedlnosti Pospíšil spustil vlnu „odněmcování“ resortu. Bývalému šéfovi US-DEU a firmám s ním spojeným tak byly v resortu zrušeny všechny zakázky a tendry, v nichž otevřeně či skrytě figuroval. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) před několika týdny odmítl i stížnosti na zrušení tendru na náramky pro domácí vězení, který chce nyní spravedlnost připravit znovu.
O tom, že se exministr se svými konexemi neztratí, ale na konci srpna informovaly Hospodářské noviny. Podle nich Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) „přiklepla“ Němcovi a spol. zakázku na software na vymáhání dluhů za 108 milionů korun, ačkoli tendr od začátku provázejí podezření, že je předražený až o desítky milionů korun, a také dotazy, proč má počítačový systém dodávat advokát Němec, a nikoli renomovaná IT firma.

Spisovatelka Kovářová

Nejen v kuloárech ODS se dodnes spekuluje, že právě Němec stál i za výběrem Daniely Kovářové do čela resortu spravedlnosti v úřednické vládě Jana Fischera. Ten sice zpočátku právě Kovářovou odmítal, ale Topolánek si nakonec prosadil svoji. Po v justičních kruzích kritizované ministerské éře Kovářové, která Němcovi chodila v řadě věcí „na ruku“, se exministryně vrátila zpět do čela Justiční akademie. Dlouho tam ale nevydržela. Už letos v lednu odešla do advokacie. „Jiří Pospíšil mi nemůže odpustit, že jsem byla 14 měsíců ministryní spravedlnosti, (…) na rozdíl od něj jsem za sebou cítila podporu justice, protože kroky, které jsem dělala, byly v jejím zájmu, zatímco jemu jde jen o mediální slávu,“ popsala důvody žena, která dříve hovořila i o „vykonstruovaném trestním oznámení, kompromitujících materiálech a konci Justiční akademie“, což Pospíšil označoval za „absurdní a nepravdivé“ konstrukce.
„Spolu se dvěma kolegyněmi jsem otevřela advokátní kancelář zaměřenou na rodinné právo. Zabýváme se rozvody, dětmi, výživným, dědictvím, smluvní agendou, domácím násilím a zastupováním u soudu,“ napsala týdeníku Euro s tím, že je i šéfredaktorkou vznikajícího časopisu Rodinné listy, učí právo na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, píše odborné články, komentáře a fejetony a v říjnu jí vyjde nová kniha soudniček. Nálepka „justiční mafiánky“ ji dle jejích slov nepoznamenala „ani v nejmenším“, naopak. „Působení ve funkci ministryně mi zcela jistě pomohlo. Klienti mě mnohdy vyhledávají právě proto, že si mě pamatují (…) a moje knihy se díky tomu lépe prodávají,“ popsala autorka erotických povídek, která prý o své ministerské praxi hodlá napsat román.
Mimochodem Kovářovou nyní prošetřuje protikorupční policie kvůli tomu, že ve funkci ministryně přerušila výkon trestu Josefu Blažkovi a Rudolfu Tesárkovi v minulosti odsouzených k desetiletým trestům vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury. Kovářová loni v červnu podala stížnost pro porušení zákona v jejich prospěch a oběma přerušila výkon trestu. Nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) vzal loni v srpnu stížnost zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Dvojici pak 13. května zadržela thajská policie. Protikorupční jednotka teď zkoumá, zda za rozhodnutím exministryně nebyly úplatky.

Benešovou to obtěžuje

A co si o faktu, že si lidé, kteří i kvůli jejím slovům o justiční mafii opustili své pozice, dnes vesměs pochvalují, že se jim daří a nelichotivá nálepka jim pomáhá, myslí Marie Benešová? „Celé je to těžká nespravedlnost, hodnotím to jako absurditu, cynismus a nespravedlnost. Podala jsem dovolání k Nejvyššímu soudu a víc se k tomu nechci vyjadřovat. Už mě to i obtěžuje,“ řekla místopředsedkyně ČSSD.
Šéf Unie státních zástupců Jan Lata ale tvrdí, že je po odchodu některých „justičních mafiánů“ na státním zastupitelství „cítit nějaká změna nálady“. Podle Laty je sice ještě „cítit napětí ze situace kolem doktora Rampuly, ale myslím, že jsou ty změny vnímány pozitivně“. „Ať se jim daří, jak daří. Nejde ani tak o adekvátnost a správnost pojmu justiční mafie. Veřejnost se ale mohla seznámit s verdikty a odůvodněním doktora Cepla a jistě si svůj názor udělala sama,“ podotkl Lata.

Marie Benešová Bývalá Nejvyšší státní zástupkyně, posléze stínová ministryně spravedlnosti ČSSD a dnes místopředsedkyně strany svým výrokem o justiční mafii kvůli kauze Čunek rozpoutala čtyři roky soudních pří. Nakonec se jmenovaným musela letos v únoru omluvit, podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Renáta Vesecká Bývalá Nejvyšší státní zástupkyně, jeden z hlavních článků tzv. justiční mafie podle Benešové, protože případ Jiřího Čunka svěřila do Jihlavy Arifu Salichovovi, který Čunkovo stíhání zastavil. Ve funkci z rozhodnutí vlády z loňského října skončila ke konci téhož roku. Státní zastupitelství opustila, věnuje se coby advokátka trestnímu, civilnímu a obchodnímu právu v Praze.

Pavel Němec Někdejší předseda US-DEU a exministr spravedlnosti. Po volbách v roce 2006 skončil v politice, věnuje se advokátské praxi. V Topolánkově éře měl i externí smlouvu s Úřadem vlády, měl být mozkem tzv. justiční mafie v kauze Čunek. Ministr Jiří Pospíšil svůj resort „odněmcoval“, Němec ale aktuálně dostal více než stomilionovou zakázku od VZP.

Pavel Kučera Dřívější místopředseda Nejvyššího soudu se osobně účastnil schůzek s ostravskou žalobkyní Zlatuší Andělovou a podle ní žádal o oddalování kauzy Čunek. Kvůli dovršení 70 let odešel sám a nyní se jako advokát věnuje trestnímu, občanskému a obchodnímu právu v Praze.

bitcoin_skoleni

Daniela Kovářová Ministryně spravedlnosti ve vládě Jana Fischera prosazená přes jeho odpor Mirkem Topolánkem. V původním seznamu Benešové nebyla, ale bývá tam řazena. V justičních a politických kruzích se tvrdilo, že je z „Němcovy stáje“. Po vládním angažmá se vrátila do čela Justiční akademie, kterou ale v lednu opustila po neshodách s Jiřím Pospíšilem. Dnes se jako advokátka věnuje rodinnému právu v Praze

Vlastimil Rampula Ani Vrchní státní zástupce v Praze nebyl zařazen do seznamu Marie Benešové, později ale začal být za člena „justiční mafie“ pokládán. Před pár týdny ho po dlouhém zkoumání návrhu Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana Jiří Pospíšil přes odpor premiéra Petra Nečase odvolal. Rampula se ale odvolal, a ve funkci tak setrvává. Na státním zastupitelství by chtěl zůstat, i kdyby neuspěl, anebo by zamířil do advokacie.

  • Našli jste v článku chybu?