Český stát drží podle tvůrců studie podíly za 11 miliard eur. Jde o majetkovou účast ve všech firmách, těch na burze i mimo ni. Výjimku tvoří jen majetek ve školství, zdravotnictví a budovy státu.
Největším státním pokladem je Českomoravská záruční a rozvojová banka s odhadovanou hodnotou 167 milionů eur, Česká exportní banka se 155 milionů eur nebo ČEZ se 7,8 milionu eur státního podílu. Pokud by se státy včetně Česka zbavily jen podílů ve firmách mimo burzu, zvýšilo by to podle tvůrců studie trvale evropské HDP o 24 miliard eur.
Nejvíce podílů mají Francie, Německo a Nizozemsko. Ale nejde tu jen o čísla. V zemích bývalého východního bloku jde o to, jak fungují firmy, kam stát zarytě soukromý kapitál nechce pustit.
Česká pošta a ČSA
Pro konkrétní příklad je možné sáhnout si jen pár dní zpátky. To se vláda zabývala Českou poštou a premiér Bohuslav Sobotka pochválil strategii ministra vnitra Milana Chovance, který zarazil všechny procesy vedoucí k jejímu přechodu na akciovou společnost, potažmo k privatizaci.
Pravda, protestoval proti tomu Andrej Babiš, po krátké novinové přestřelce to ale skončilo. Podobně ministr financí doufal, že se podaří privatizovat část Českého Aeroholdingu, pod nějž patří třeba letiště nebo už částečně privatizované ČSA. Také ustoupil.
ČSA a pošta jsou dva příklady, které je možné dát vedle sebe. Zatímco zakonzervovaná pošta má rok od roku nižší zisk a i podle lidí z jejího vedení míří do ztráty, ČSA po vstupu soukromého kapitálu osekávají náklady a představují strategii jak firmu dostat z nejhoršího.
Přes léto se to podařilo, provozní zisk letní sezony byl 183 milionů korun. Po loňském mínusu 900 milionů je to dobrá zpráva. Samozřejmě, i ČSA má potíže. Sen o štědrém strýčkovi z Asie, který do něj nasype peníze a udělá z Prahy mezinárodní transferovou velmoc, se rozplývá. Ale pošta ten sen ještě ani nezačala snít. Přestože už dlouho spí.
Čtěte další komentáře Petra Weikerta:
Petr Weikert: Doktorské melouchy