Hospodářská komora Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek se ve čtvrtek 13. října sešel s velvyslankyní Rakouska Margot Klestil-Löffler. Jedním z témat jednání byla přechodná období pro pohyb pracovních sil.
Hospodářská komora
Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek se ve čtvrtek 13. října sešel s velvyslankyní Rakouska Margot Klestil-Löffler. Jedním z témat jednání byla přechodná období pro pohyb pracovních sil. „Paní velvyslankyně souhlasila s tím, že přechodná období nejsou věcně opodstatněná, protože ani kvóty pracovníků, které povolují zaměstnat určitý počet lidí z Čech, nejsou v Rakousku naplňovány. Přesto předpokládá, že po vypršení dvouletého období dojde k jeho již avizovanému prodloužení,“ říká Jaromír Drábek. Margot Klestil-Löffler připustila, že v tomto případě jde o politické gesto, které má pouze psychologické opodstatnění. „Toto opatření je pro běžné Rakušany gestem ochrany jejich pracovního trhu. V Rakousku se navíc příští rok konají volby, politické reprezentace proto podle mne budou trvat na prodloužení období,“ říká Drábek.
Pokud k tomu skutečně dojde, bude Hospodářská komora ČR požadovat zavedení stejných opatření vůči Rakousku. „Takový postup porušuje principy jednotného trhu a nám přístupová smlouva umožňuje, abychom od protistrany požadovali totéž. Naši podnikatelé jsou vůči rakouským protějškům v konkurenční nevýhodě, navíc to vytváří dojem, že nejsme plnohodnotnými členy EU,“ tvrdí Drábek.
Přechodná období podle Drábka jen ztěžují pozici českých podnikatelů, kteří musí řešit řadu administrativních kroků, pokud například chtějí na území našich jižních sousedů realizovat své zakázky. Nejvíce to podle něho pociťují firmy stavební a subjekty podnikající v oblasti služeb. Drábek o problému již v minulosti jednal s představiteli rakouské obchodní a průmyslové komory, stejně tak i s rakouskými průmyslníky. „Nikdo z těch, s nimiž jsem hovořil, nepociťoval potřebu prodlužovat tato období. Všichni je vnímali jen jako gesta, která ničemu a nikomu nepomohou, snad jen kromě politiků, kteří je používají jako nástroj k budování svého image,“ uzavřel Drábek. Členské státy Evropské unie mohou omezit přístup na své pracovní trhy na základě takzvaného 2 + 3 + 2 modelu až po dobu sedmi let od přístupu, tedy do 30. dubna 2011. Ne všechny státy této možnosti využily, jak ukazují příklady Velké Británie, Irska a Švédska (v těchto státech je však omezen přístup k systémům sociálního zabezpečení z důvodů nebezpečí jejich zneužívání). Taktéž Česká republika prozatím nevyužila možnosti zavedení stejných opatření, které může uplatnit vůči starým i novým členským zemím. Pro české podniky mají výše uvedená omezení význam v tom smyslu, že v případě jejich expanze na trhy některých dosavadních členských států, ať již ve formě přenesení sídla či zřízení filiálky, nemohou libovolně zaměstnávat české pracovníky. Výjimky se týkají pouze tzv. klíčového personálu, pod kterým se rozumí vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci se speciálními znalostmi nutnými pro provoz podniku.
Tuto část připravuje Hospodářská komora ČR Viktorie Plívová, mluvčí Hospodářské komory ČR
