Jednotná pravidla na obzoru

KONTROLY VE FIRMĚKontrola ve firmě - toto strohé konstatování dokáže mnohým podnikatelům způsobit bolení hlavy. Ministerstvo vnitra však již dokončuje návrh zákona, který by měl stanovit jasná pravidla hry.Za jeden z největších problémů považují podnikatelé současný systém kontrol.

KONTROLY VE FIRMĚ Kontrola ve firmě - toto strohé konstatování dokáže mnohým podnikatelům způsobit bolení hlavy. Ministerstvo vnitra však již dokončuje návrh zákona, který by měl stanovit jasná pravidla hry.

Za jeden z největších problémů považují podnikatelé současný systém kontrol. Přitom tato oblast podnikatelského prostředí doposud vzdorovala jakýmkoli reformním změnám. „Neexistence jednotného přístupu kontrolních orgánů, překrývající se pravomoci různých institucí a nadměrná délka kontrol - to jsou zhruba tři největší problémy, které podnikatele trápí,“ vypočítává prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Kontrolní činnost orgánů veřejné správy je upravena velkým počtem právních předpisů a v postupu jednotlivých institucí existuje vyslovená libovůle, jíž je podnikatel vydán napospas. Zákon, který by „kontrolu“ postihoval jako celek, totiž zatím neexistuje. Nicméně i zde se začíná blýskat na lepší časy.

VŠE V JEDNOM?

Se zcela novým pohledem na celou problematiku přichází ministerstvo vnitra (MV). Navrhuje totiž jeden zastřešující zákon. „Již několik let probíhají analytické práce na zhodnocení právního prostředí v oblasti kontroly veřejné správy s cílem dosáhnout jejího zjednodušení a větší transparentnosti,“ píše se ve vyjádření ministerstva vnitra k vznikajícímu zákonu o kontrole. Tyto snahy daly vzniknout materiálu „Možnosti sjednocení právního prostředí kontroly prováděné orgány veřejné správy v ČR“, který v lednu 2006 schválila vláda Jiřího Paroubka.

Na základě tohoto materiálu pak byl vypracován i návrh věcného záměru nového zákona o kontrole. V této fázi zpracování je norma téměř připravena k mezirezortnímu připomínkovému řízení, které proběhne počátkem roku. Na konci dubna by návrh měla dostat na stůl vláda. V rámci připomínkování se bude moci k zákonu vyjádřit i podnikatelská veřejnost. Cílem zákona je podle předkladatele především sjednotit nejrůznější druhy kontrol, které jsou ve veřejné správě realizovány pod různými názvy jako dozor, dohled, kontrola či inspekce. Většina těchto „kontrol“, ať jsou již nazývány jakkoliv, má řadu kroků, které jsou shodné co do obsahu, liší se však formou.

Ministerstvo vnitra tak poukazuje na stejné problémy, na něž již roky poukazují sami podnikatelé. „Tato neodůvodněná roztříštěnost působí zejména kontrolovaným osobám problémy, protože co kontrola, to jiné postupy, termíny, formy zápisu, možnosti předkládání námitek,“ uvádí se ve stanovisku ministerstva.

V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA

Cílem nového zákona je tyto neodůvodněné rozdíly odstranit, aby kontroly probíhaly podle jednotné metody. V současné době jsou povinnosti, které podléhají kontrole, upraveny více než 260 právními předpisy. Výkon této kontroly je upraven dalšími asi 60 předpisy. Ministerstvo proto počítá s tím, že po případném přijetí zákona o kontrole by musel být přijat ještě další zákon. Ten by provedl změny v dosud existujících právních normách. Sjednocující norma by jak kontrolorům, tak i kontrolovaným, umožňovala vytvoření právní jistoty. „Jen tam, kde zvláštní zákony pro určitou oblast kontroly upravují specifika, která jsou odůvodněná, zůstanou tato specifika zachována. V popředí je ochrana kontrolovaných tak, aby inspekce neměly šikanózní charakter,“ píše se ve vyjádření ministerstva.

STOVKY PŘEDPISŮ O TOMTÉŽ

O sjednocení pravidel se vedle rezortu vnitra snaží i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Na rozdíl od zákona o kontrole, který má stanovit především obecné mechanismy, na jejichž základě mají kontroly ve firmách probíhat, se náš materiál snaží řešit konkrétní pravomoci jednotlivých institucí a náplň jejich činnosti,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Dnes v určité míře sjednocuje některé postupy při kontrole zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. S ohledem na omezenou působnost této normy však není podle MPO jeho dopad dostatečný, protože neupravuje všechny typy kontrol. „Závažným problémem je mnohdy vágní určení pravomocí jednotlivých kontrolních orgánů,“ uvádí se dále v materiálu.

Jako příklad lze uvést stanovení pravomoci finančních úřadů. Příslušné ustanovení zákona o správě daní a poplatků v tomto směru pouze stanoví, že „kontrolor zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu nebo na místě, kde je tovzhledem k účelu kontroly nejvhodnější“. Z této formulace tedy není jasné, co přesně a v jakém rozsahu může finanční úřad prověřovat.

HLEDEJ, MOŽNÁ I NAJDEŠ!

Pokud chce podnikatel zjistit pravomoci kontrolních orgánů, musí často hledat v několika zákonech. V některých případech je zcela nelogicky zakotveno právo provádět kontrolu pro určitý orgán v zákoně, který s jeho činností v podstatě nesouvisí.

Náprava současného stavu a dosažení cílového stavu si přitom podle MPO vyžádá rozsáhlé legislativní změny. Čas potřebný na jejich provedení přitom ministerstvo odhaduje na několik let. Z hlediska samotné existence a fungování kontrolních orgánů se jako největší problém jeví duplicita jejich pravomocí.

„Je třeba snížit počet kontrolních orgánů jejich případným sloučením, a odstranit duplicitu pravomocí, tak aby jednu věc mohl kontrolovat pouze jeden orgán,“ píše se v dokumentu ministerstva. Údaje o kontrolovaném subjektu by si poskytovaly samy kontrolní orgány, aniž by musely kvůli jedné a téže věci provádět duplicitní kontrolu. Zároveň je třeba snížit míru zátěže podnikatele, včetně určení náhrady škody způsobené dozorovými orgány - náklady kontroly by měl nadále nést stát. Žádoucí je také sjednotit postupy kontrolních orgánů tak, aby se dokázal podnikatel v jejich postupu sám orientovat.