Čeští politici dělají vše, aby kauza majitelů domů vyšuměla, říká advokátka
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku už rok nekomunikuje s majiteli domů, kteří si stěžují na český stát kvůli regulaci nájmů. Právnička Klára Veselá-Samková zastupuje více než 5000 těchto vlastníků, kteří si nárokují odškodné padesát miliard korun, a nyní se chystá do Štrasburku osobně, aby soud přiměla k aktivitě. Čeští politici podle ní dělají vše možné, aby kauza vyšuměla.
EURO: Majitelé domů jako by se na čas odmlčeli, co se děje?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Je to přesně rok, co jsme do Štrasburku poslali naše stanovisko k vyjádření vlády k pilotním kauzám (viz Chronologie). Potom jsme tam ještě poslali několik docela dost zásadních, zejména procesních návrhů, na něž jsme nikdy nedostali odpověď. Já jsem adresovala několik dopisů přímo předsedovi evropského soudu a ani on mi nikdy neodpověděl. Samozřejmě členové OSMD (Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR – pozn. red.) tiše zuří a hlavně vláda má dojem, že nebezpečí Štrasburku pominulo.
EURO: Majitelé si stěžovali, že čtyři kauzy, které byly ve Štrasburku vybrány jako pilotní, nejsou dostatečně reprezentativní. V této věci jste podnikli nějaké kroky?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Navrhli jsme soudu jiné kauzy, ale na to Štrasburk nereagoval. Pilotní případy jsou už jenom tři, protože jeden stěžovatel umřel. Ani jeden z nich není klasický restituent, což je neuvěřitelné. Po právní stránce je tato kauza absolutně jednoznačná, ale my doteď nemáme ani rozhodnutí o přípustnosti stížností. Nyní se tedy do Štrasburku chystám osobně a budu se snažit s panem předsedou dojednat schůzku. Čeští politici jsou ve Štrasburku pečení vaření. Kauza je velmi pečlivě politicky ošetřována.
EURO: Případy polských a maltských majitelů domů se už štrasburský soud zabýval. Čím to je, že s českými stížnostmi tak otálí?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Nesmí se zapomínat, že Polsko se soudilo dvanáct let. Bylo by se soudilo ještě déle, ale paní Hutten-Czapská (polská majitelka domů francouzského původu – pozn. red ) byla na smrtelné posteli a její advokát měl příkaz uzavřít jakýkoli smír. Asi čtyři měsíce poté zemřela. Co se týče Malty, to je malý stát a soudní senát nemá tolik práce, takže oba maltské případy trvaly asi jen tři a půl roku. Česká republika je bohužel jedním z nejvíce napadaných států vlastními občany.
EURO: Jaká část majitelů se svých domů mezitím zbavila?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Já vím o pár desítkách. Pohyby samozřejmě jsou, ale rozhodně nedochází k masovému odprodeji. Spíš je to tak, že dochází k darování v rámci rodiny. Nemovitý majetek je velmi konzervativně vlastněný. Majitelé nájemních domů jsou z osmdesáti procent restituenti, a ty nevlastní primárně domy kvůli zisku, ale z důvodu rodových tradic.
EURO: Některé městské části kvůli finanční krizi nezvyšují nájemné, jak si počínají soukromí majitelé?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Soukromí majitelé zvyšují nájem zcela jednoznačně, jak jim to zákon dovolí. A obce nezmrazily nájemné kvůli krizi, ale pouze kvůli hlasům voličů. Navíc když se někde nezvýší nájmy, tak se nebude ani privatizovat. Díky deregulaci totiž městské části přišly na to, že by nájemné mohlo být kšeft. Některé obce vyslovily závazné přísliby k privatizaci bytového fondu, nájemníci nacpali do bytů vlastní peníze v řádech stovek tisíc korun při vědomí, že domy jdou do privatizace, a obce pak sliby porušily. Specificky mluvím o Praze 3, 4 a 6.
EURO: Jak se majitelé staví k tomu, že deregulace se v některých obcích protáhne ještě do roku 2012?
VESELÁ-SAMKOVÁ: To není jen do roku 2012. Ona je v nedohlednu. V momentě, kdy přestane platit deregulační zákon, nebude existovat způsob, jak nájem zvyšovat. Od roku 2002 do roku 2007 nebylo možné zvýšit nájem ani o inflaci. Takže jakmile skončí deregulace, nájemné zamrzne na té míře, kam se dostane v roce 2010 nebo 2012.
EURO: Nájemní vztahy po skončení platnosti deregulačního zákona měl přece řešit nový občanský zákoník. Vítáte ho?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Osobně se domnívám, že jestli začne platit nový občanský zákoník, tak to bude poslední rána srozumitelnému právnímu řádu. Nejen kvůli jeho rozsahu. Zavádí neuvěřitelné množství nových pojmů, tudíž nikde není jasné, co bude použitelné ze staré judikatury. Jsem přesvědčena o tom, že by neměl být přijat, protože přinese totální chaos do právních vztahů. Výpověď bez udání důvodu není podle něj možná ani s dvouletou výpovědní lhůtou. Jsou tam některá drobná dílčí zlepšení, ale v zásadě nenarovnává vztah majitele a nájemníka.
EURO: Když situaci nepomůže ani nový občanský zákoník, tak jaká právní norma?
VESELÁ-SAMKOVÁ: Očekávala bych, že tady dávno bude zákon o sociálních dávkách na bydlení, a to takový, který skutečně potřebným umožní slušně bydlet. Pakliže se nájemci přizná sociální dávka na bydlení a domluví se, že tuto dávku bude dostávat jako nájem přímo majitel domu, majitel se rád spokojí s 80 procenty normálního nájmu, protože ví, že mu je každý měsíc pošlou. Toto kdyby se podařilo prosadit, vezme se vítr z plachet všem těm rádoby sociálním buřičům. Vyřešme skupinu, která to skutečně potřebuje, a zůstane skupina regulovaných nájemníků, kterým dvacetiletá ochrana měla stačit. Problém je ten, že se tady nechrání sociálně slabí nájemníci, ale regulovaní nájemníci, a to je zásadní rozdíl.
Chronologie
Květen 2005 – Majitelé domů začínají posílat stížnosti do Štrasburku.
Leden 2007 – V Česku začíná deregulace nájmů.
Červen 2007 – Evropský soud vybírá čtyři české pilotní kauzy a žádá vládu o stanovisko.
Prosinec 2007 – Vláda posílá do Štrasburku vyjádření.
Duben 2008 – Polská majitelka Marie Hutten-Czapská dostala odškodnění za regulaci nájmů (cca 40 000 eur za každý byt).
Květen 2008 – Majitelé protestují, že pilotní kauzy nejsou reprezentativní a píší soudu.
Červenec 2008 – Čtyři maltští majitelé dostali odškodnění za regulaci, každý od jednoho do šesti milionů korun.