Vymyslet něco, co bude sloužit doslova celému světu, je nejspíše snem každého vynálezce. William Kirk English (27. ledna 1929 až 26. července 2020) měl to štěstí, že se mu to podařilo. Vlastně spolupodařilo. A svou slávu si užíval až do jednadevadesáti let.
První počítačovou myš sestrojil podle návrhu svého spolupracovníka ve Stanfordském výzkumném institutu Douglase Engelbarta. Do té doby se počítače ovládaly pouze klávesnicí a řada vědců se snažila přijít na pohodlnější způsob ovládání. Uvažovalo se o několika alternativách, třeba o ovládání počítače pohyby hlavy nebo pomocí pedálu. Bill English ale sestrojil dřevěnou krabičku se dvěma stříbrnými kolečky po stranách a červeným tlačítkem. S prototypem si moc práce nedal a cenu za nejlepší designový kousek nezískal. Změnil tím ale život uživatelů počítačů na celém světě a pravděpodobně tedy i všech, kdo čtou tento text.
První myš představil světu English spolu s Douglasem Engelbartem na přelomovém počítačovém veletrhu konaném v San Franciscu v roce 1968. Zatímco Engelbart stál na pódiu, English pomocí počítače a myši show z hlediště řídil. K její velkovýrobě však mělo dojít až v relativně vzdálené éře osobních počítačů. Ostatní cesty ovládání počítačů však byly rychle zapomenuty.
S názvem vynálezu to není tak docela jasné. Jedni ho připisují tvaru a elektrickému kabelu připomínajícímu dlouhý ocas myši. Druzí odkazují na to, že kurzoru se tenkrát říkalo „cat“ čili kočka a s tou si myš pěkně hrála. Ve skutečnosti to pořádně nevěděli ani její spoluautoři. Prostě tak myši začali říkat, a když ji na veletrhu představovali, nenapadlo je vymyslet sofistikovanější název.
Jeden bez druhého by to nezvládli.
Zatímco Engelbart byl vědec, který snil o sestavení dostupného počítače fungujícího bez děrných štítků a dalších tehdy nezbytných atributů jen díky pohybům obrázků na obrazovce, English byl ten, kdo dokázal jeho myšlenky pochopit, dále rozvíjet a nakonec realizovat. Engelbart chtěl sestrojit nástroj, který dokáže pohybovat kurzorem, vybírat jednoduché symboly na obrazovce a jejich vybráním provádět konkrétní úkoly. English ho podle jeho návodu sestavil. Měl navíc komunikační talent, takže při jeho představování dokázal posluchače zaujmout.
English později změnil působiště, přestěhoval se do Palo Alta do výzkumného centra společnosti Xerox, kde ladil podobu myši tak, aby byla prakticky použitelná, pokud možno ergonomická a snadno vyrobitelná, aby se jednou stala nedílnou součástí osobních počítačů.
Kariéru inženýra měl před sebou vlastně už od narození. Talentovaným inženýrem byl už jeho otec, který se věnoval důlním systémům. Dobu středoškolských studií strávil kvůli druhé světové válce netradičně v internátní rančerské škole v Arizoně. Tam si osvojil základní kovbojské dovednosti, ale jakmile to bylo možné, nastoupil ke studiu elektrotechniky na univerzitě v Kentucky. Po studiích nastoupil k námořnictvu, ale odtud už zamířil do Stanfordu, kde se seznámil se svým osudovým kolegou a společně změnili svět.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU