Časopis Fortune vybral geniální manažery, kteří vtiskli tvář 20. století
Záliba amerického čtrnáctideníku Fortune v sestavování různých žebříčků vyústila s blížícím se koncem 20. století do výběru nejlepších podnikatelů století.
Hledalo se podle přehledného klíče. Měl to být manažer úspěšný v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Musel vést velkou společnost, protože velikost v tomto století rozhoduje. Kdo prošel tímto sítem, musel zdolat ještě jednu překážku: jeho firma musela působit v průmyslu typickém pro století.
Autoři studie vybrali čtyři podnikatele s podobnými rysy. Každý vévodil čtvrtstoletí a každý vytvořil nebo vedl firmu, která má ještě dnes velký vliv. Každý z nich hrál velkou roli v automobilovém nebo počítačovém průmyslu čili v ;odvětvích, které toto století nejvíce odlišují od minulého.
Protože v seznamu naprosto vévodili Američané, pojmenoval časopis toto století Americké.
Henry Ford (1862-1946).
Nejstarším z kvarteta je Henry Ford. I když auta, která jej proslavila, sám nevymyslel, vytvořil automobilový průmysl. V roce 1903, kdy založil svou firmu Ford Motor Co., bylo auto rámusící, nespolehlivou a dra hou novinkou. Génius Ford je dokázal přeměnit na jednoduchou, solidní a levnou nutnost.
Na počátku století vybudoval největší průmyslovou organizaci. Jeho soukromý majetek dosáhl jedné miliardy dolarů, v dnešním přepočtu 36 miliard dolarů. Svou velkovýrobou však vyvolal sociální otřesy. Když se jeho Model T za 850 dolarů v roce 1 908 vydal na silnice, vytlačil koňské povozy a cena obilí spadla.
Aby pokryl poptávku po modelu, změnil systém podle své myšlenky: První dělník nasadí šroub, druhý matku a třetí matku utáhne. Ford stojí i u vzniku nového fenoménu - střední třídy zvané „modré límečky“ a ke své pozdní lítosti i u zrodu odborových svazů průmyslu.
Časem se začal glorifikovaný Ford více angažovat na veřejnosti a zanedbával dění ve svých závodech. Na naléhání rodiny proto v polovině 40. let předal řízení firmy svému synovi. Bylo načase. Ford Motor začal s profesionálním řízením prosp erovat a nyní je s obratem 143 miliard dolarů druhou největší průmyslovou skupinou na světě, stále krok za General Motors. Fordova rodina si firmu drží po čtyři generace. Fordovi dědici dnes mají šest procent akcií a jeho prapravnuk Willia m Clay Ford je šéfem.
Alfred P. Sloan Jr. (1876-1966).
Sloanův otec koupil svému synovi v roce 1898 firmu Hyat Roller Bearings, která vyráběla kuličková ložiska. Tehdy stála pět tisíc dolarů. Syn Alfred P. Sloan Junior pak ložiska prodával Henrymu Fordovi až do roku 1916 , kdy firmu prodal za 13,5 milionu dolarů jistému Williamu Durantovi. Ten firmu o dva roky později přičlenil k automobilce General Motors (GM). Původní majitel Sloan se stal viceprezidentem a členem výkonného vedení General Motors a n a tomto postu zůstal až do roku 1946.
Za dvě desetiletí ve funkci Sloan jako brilantní stratég vymyslel, jak řídit velkou firmu. Jako první v historii vytvořil úřad, který přiděloval zdroje a koordinoval práci jednotlivých divizí firmy, ale sám je neřídil.
Propojením divizí vymyslel Sloan standardní postupy při sestavování firemní bilance, produkčních plánů, výkazu obratu a podobně. Jeho firma GM měla správnou míru centrální kontroly, nezávislosti jednotlivých divizí a otevřenou cestu k rea lizaci nových nápadů.
Thomas J. Watson Jr. (1914-1993).
I další z elitní čtveřice, Thomas J. Watson Junior, vděčí za svůj start otci. Ten dokázal přesvědčit obchodníky, aby odhodili velké účetní knihy a svěřili své finanční výkazy primitivním účetním strojům s děrnými štítky firmy IBM.
Jeho syn Thomas, který dosedl na křeslo výkonného ředitele v roce 1956 a zůstal v něm až do roku 1971, pak dovedl firmu do počítačového věku. Za tu dobu IBM, která velikostí a důležitostí předčila své rivaly, vydělala svým akcionářům více než jakákoliv firma předtím. Watson intuitivně udržoval tempo s počítačovou revolucí a do výzkumu investoval stále více. Jeho krédem byla rychlost: Vše vyřeš rychle, ať už špatně, nebo dobře. Když to bude špatně, můžeš se vrátit zpět a dát si pár facek a potom se rozhodnout dobře.
William H. Gates III (1955).
Poslední ze čtveřice, Bill Gates, nejmajetnější muž na světě, je nejviditelnějším podnikatelem konce století. I když do světa podnikání vpadl poměrně nedávno, dokázal přemoci daleko větší konkurenty. Narozdíl od technopodnikatelů své generace však má i kreativitu manažera.
Nejzajímavější je, že dnes 44letý Gates je takto popisován už od svých třinácti let, kdy si založil svou první společnost Traf-O-Data, která vytvořila počítačový program na řízení křižovatek.
Nyní je Gates šéfem firmy s největší tržní kapitalizací na světě. Stejně jako Henry Ford dokázal protlačit technickou novinku na masový trh. Program Microsoft Windows a systém MS-DOS jsou ekvivalentem Fordova Modelu T. Glorifikovaný Microsoft je větším zázrakem lidské tvořivosti než všechny jeho produkty. Před Gatesem a jeho společníkem Paulem Allenem totiž nikdo nezaložil čistě softwarovou společnost.
Kdo je vítěz?
Časopis Fortune uznává, že výběr byl velmi složitý. Titul „Businessman of the Century nakonec získal ten, kdo vytvořil nový průmysl a masový trh a přeměnil svět, ve kterém žijeme. Přestože se nezbavil provinčnosti a firmu časem zanedbával, byl géniem, který překonal dobu. Je to Henry Ford.
