Menu Zavřít

JEN JEDEN JE GÉNIUS

3. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Časopis Fortune vybral geniální manažery, kteří vtiskli tvář 20. století

Záliba amerického čtrnáctideníku Fortune v sestavování různých žebříčků vyústila s blížícím se koncem 20. století do výběru nejlepších podnikatelů století.

Hledalo se podle přehledného klíče. Měl to být manažer úspěšný v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Musel vést velkou společnost, protože velikost v tomto století rozhoduje. Kdo prošel tímto sítem, musel zdolat ještě jednu překážku: jeho firma musela působit v průmyslu typickém pro století.

Autoři studie vybrali čtyři podnikatele s podobnými rysy. Každý vévodil čtvrtstoletí a každý vytvořil nebo vedl firmu, která má ještě dnes velký vliv. Každý z nich hrál velkou roli v automobilovém nebo počítačovém průmyslu čili v ;odvětvích, které toto století nejvíce odlišují od minulého.

Protože v seznamu naprosto vévodili Američané, pojmenoval časopis toto století Americké.

Henry Ford (1862-1946).

Nejstarším z kvarteta je Henry Ford. I když auta, která jej proslavila, sám nevymyslel, vytvořil automobilový průmysl. V roce 1903, kdy založil svou firmu Ford Motor Co., bylo auto rámusící, nespolehlivou a dra hou novinkou. Génius Ford je dokázal přeměnit na jednoduchou, solidní a levnou nutnost.

Na počátku století vybudoval největší průmyslovou organizaci. Jeho soukromý majetek dosáhl jedné miliardy dolarů, v dnešním přepočtu 36 miliard dolarů. Svou velkovýrobou však vyvolal sociální otřesy. Když se jeho Model T za 850 dolarů v roce 1 908 vydal na silnice, vytlačil koňské povozy a cena obilí spadla.

Aby pokryl poptávku po modelu, změnil systém podle své myšlenky: První dělník nasadí šroub, druhý matku a třetí matku utáhne. Ford stojí i u vzniku nového fenoménu - střední třídy zvané „modré límečky“ a ke své pozdní lítosti i u zrodu odborových svazů průmyslu.

Časem se začal glorifikovaný Ford více angažovat na veřejnosti a zanedbával dění ve svých závodech. Na naléhání rodiny proto v polovině 40. let předal řízení firmy svému synovi. Bylo načase. Ford Motor začal s profesionálním řízením prosp erovat a nyní je s obratem 143 miliard dolarů druhou největší průmyslovou skupinou na světě, stále krok za General Motors. Fordova rodina si firmu drží po čtyři generace. Fordovi dědici dnes mají šest procent akcií a jeho prapravnuk Willia m Clay Ford je šéfem.

Alfred P. Sloan Jr. (1876-1966).

Sloanův otec koupil svému synovi v roce 1898 firmu Hyat Roller Bearings, která vyráběla kuličková ložiska. Tehdy stála pět tisíc dolarů. Syn Alfred P. Sloan Junior pak ložiska prodával Henrymu Fordovi až do roku 1916 , kdy firmu prodal za 13,5 milionu dolarů jistému Williamu Durantovi. Ten firmu o dva roky později přičlenil k automobilce General Motors (GM). Původní majitel Sloan se stal viceprezidentem a členem výkonného vedení General Motors a n a tomto postu zůstal až do roku 1946.

Za dvě desetiletí ve funkci Sloan jako brilantní stratég vymyslel, jak řídit velkou firmu. Jako první v historii vytvořil úřad, který přiděloval zdroje a koordinoval práci jednotlivých divizí firmy, ale sám je neřídil.

Propojením divizí vymyslel Sloan standardní postupy při sestavování firemní bilance, produkčních plánů, výkazu obratu a podobně. Jeho firma GM měla správnou míru centrální kontroly, nezávislosti jednotlivých divizí a otevřenou cestu k rea lizaci nových nápadů.

Thomas J. Watson Jr. (1914-1993).

I další z elitní čtveřice, Thomas J. Watson Junior, vděčí za svůj start otci. Ten dokázal přesvědčit obchodníky, aby odhodili velké účetní knihy a svěřili své finanční výkazy primitivním účetním strojům s děrnými štítky firmy IBM.

Jeho syn Thomas, který dosedl na křeslo výkonného ředitele v roce 1956 a zůstal v něm až do roku 1971, pak dovedl firmu do počítačového věku. Za tu dobu IBM, která velikostí a důležitostí předčila své rivaly, vydělala svým akcionářům více než jakákoliv firma předtím. Watson intuitivně udržoval tempo s počítačovou revolucí a do výzkumu investoval stále více. Jeho krédem byla rychlost: Vše vyřeš rychle, ať už špatně, nebo dobře. Když to bude špatně, můžeš se vrátit zpět a dát si pár facek a potom se rozhodnout dobře.

William H. Gates III (1955).

Poslední ze čtveřice, Bill Gates, nejmajetnější muž na světě, je nejviditelnějším podnikatelem konce století. I když do světa podnikání vpadl poměrně nedávno, dokázal přemoci daleko větší konkurenty. Narozdíl od technopodnikatelů své generace však má i kreativitu manažera.

Nejzajímavější je, že dnes 44letý Gates je takto popisován už od svých třinácti let, kdy si založil svou první společnost Traf-O-Data, která vytvořila počítačový program na řízení křižovatek.

Nyní je Gates šéfem firmy s největší tržní kapitalizací na světě. Stejně jako Henry Ford dokázal protlačit technickou novinku na masový trh. Program Microsoft Windows a systém MS-DOS jsou ekvivalentem Fordova Modelu T. Glorifikovaný Microsoft je větším zázrakem lidské tvořivosti než všechny jeho produkty. Před Gatesem a jeho společníkem Paulem Allenem totiž nikdo nezaložil čistě softwarovou společnost.

bitcoin_skoleni

Kdo je vítěz?

Časopis Fortune uznává, že výběr byl velmi složitý. Titul „Businessman of the Century nakonec získal ten, kdo vytvořil nový průmysl a masový trh a přeměnil svět, ve kterém žijeme. Přestože se nezbavil provinčnosti a firmu časem zanedbával, byl géniem, který překonal dobu. Je to Henry Ford.

  • Našli jste v článku chybu?