František Kopřiva vede společnost Ferona od roku 2012. Hodně mu prý pomáhá, že je bývalý bankéř. „Spravujeme i rizika pohledávek, což je v podstatě bankovní práce,“ říká v rozhovoru.
* > Ferona letos slaví 190 let fungování. Jste jedna z nestarších českých firem.
Je to tak, jen málo společností se může pochlubit tak dlouhou kontinuální existencí. V roce 1829 vznikl železářský velkoobchod Bondy. Byla to úspěšná pražská rodina, která se podílela na hospodářském rozmachu Rakouska-Uherska v druhé polovině 19. století. Po první světové válce pokračovala historie formou akciové společnosti Ferra, mezi válkami měla jen na území Prahy několik skladů a prodejen. Po druhé válce nakonec v roce 1972 vznikla Ferona jako státní podnik.
* > Co je smyslem vašeho podnikání?
Existence Ferony je dána tím, že je potřeba překlenout mezeru mezi velkou hutní výrobou a koncovým uživatelem.
Zákazník potřebuje od každého sortimentu jen něco, což sama huť nedokáže zařídit. Dnes jde zhruba polovina materiálu z hutí přímo koncovým uživatelům, druhá polovina je podíl distribuce. Takže pokud Česko spotřebuje zhruba šest milionů tun oceli, tři miliony jsou podíl distributorů, z čehož má Ferona velkou část.
* > Jaké to je řídit firmu s tak dlouhou historií?
Historie Ferony je dlouhá, moje historie je relativně krátká, přišel jsem v roce 2012 jako ředitel, předchozí kariéru jsem odpracoval v bankovním sektoru. Dostal jsem příležitost řídit velký podnik, který má hodně společného s bankovním trhem. Spravujeme i rizika pohledávek, což je v podstatě bankovní práce.
* > Uvažoval jste o nabídce dlouho? Jakých bylo oněch sedm let?
V té době jsem byl v takovém mezičase, předtím jsem působil jako generální ředitel HSBC Bank ČR, takže jsem se moc dlouho nerozmýšlel. Přišel jsem v době, kdy se ekonomika a s ní i Ferona začaly vynořovat z krize let 2008 a 2009, a my jsme se s kolegy museli věnovat velmi závažným věcem, jak společnost nastavit na budoucnost. Roky 2012 až 2014 nebyly lehké, pak ale přišlo lepší období, jak to v ekonomice bývá. Dobré věci ovšem nikdy nevydrží, takže s nástupem roku 2019 celé hospodářství zaznamenává určitou pauzu a neví se, kam se přesně vydá dál.
* > Mezi roky 2016 a 2017 Feroně razantně stoupl zisk ze 119 na 291 milionů korun. Čím to?
Především stoupla poptávka a spotřeba, výkon ekonomiky se pohyboval na hranici možností, což vyvrcholilo v roce 2018, kdy firmy jely na sto procent a zvýšily se ceny oceli. Tomu napomohla Evropská unie, která zavedla v roce 2016 cla na dovoz materiálu především z Číny, Ukrajiny a Ruska. Loňský rok bude také velice dobrý, ale nebude na úrovni roku předchozího.
* > Ročně prodáte zhruba 730 tisíc tun zboží. Co hlavně?
Co se týče sortimentu, jde o ohromně složitý a rozsáhlý katalog. V zásadě jde o ploché výrobky, což jsou různě tlusté plechy, ty tvoří 40 procent prodejů. Pak máme dlouhé výrobky - všechny tyče a profily pro stavebnictví a strojírenství, to je také 40 procent. O zbytek se dělí sortiment trubek a barevné kovy nebo druhovýrobky jako sítě či řetězy.
* > Stále si držíte regionální pobočky…
Je to určitě výhoda, těch poboček měla Ferona mnohem více, v současnosti jich máme devět s devíti sklady. Zákazníci si můžou do skladů jezdit sami pro výrobky, ale většina obchodů stojí na logistice, kterou si řídíme sami.
* > V čem je hlavní výhoda Ferony?
V šíři sortimentu. Nejbližší konkurence dělá zhruba dvacet procent našeho objemu. Zákazník u nás může zkompletovat celou svou objednávku.
* > Se kterými hutěmi spolupracujete?
Odebíráme od malého počtu dodavatelů a dodáváme velkému počtu zákazníků. K našim hlavním dodavatelům patří skupina ArcelorMittal včetně jejích podniků v Polsku, v Německu a v Ostravě. Na obchod nemá změna majitele ostravského provozu zásadní vliv. Významný je pro nás i US Steel Košice, se kterým spolupracujeme přes třicet let, je pro nás klíčovou hutí. Výhodou je i železniční trať vedoucí z Košic až do našich provozů. Košice nám dodávají zhruba 15 procent spotřeby.
* > Zaměstnáváte zhruba 950 lidí, vystačíte si s vlastními silami?
Počet agenturních pracovníků je u nás malý, není to významné. Práce ve Feroně nevyžaduje ohromně speciální výcvik, často stačí zaučení. Potřeba jsou řidiči nebo jeřábníci. Celkově je pracovních sil nedostatek.
* > Jak vidíte budoucnost Ferony?
Vycházíme z toho, že trh neporoste, spotřeba je na vrcholu. Věnujeme se efektivnosti fungování, hlídáme konkurenci a zdokonalujeme naši logistiku - dneska nikdo nechce na nic čekat. Včasnost dodávky často rozhoduje. •
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
