TOMÁŠ TÖPFER: Populární herec Tomáš Töpfer oplývá aktivitami. Kromě televizních, filmových i divadelních rolí ho zaměstnává podnikání. Spolu s bratrem Pavlem provozuje již 13 let restauraci. Popularita mu ale podnikání neulehčuje.
Hostinec Pavla a Tomáše Töpferových má „švejkovskou“ atmosféru.
TOMÁŠ TÖPFER: Populární herec Tomáš Töpfer oplývá aktivitami. Kromě televizních, filmových i divadelních rolí ho zaměstnává podnikání. Spolu s bratrem Pavlem provozuje již 13 let restauraci. Popularita mu ale podnikání neulehčuje. * Jak jste se vy jako člověk z herecké branže dostal k podnikání?
Po sametové revoluci jsme s bratrem a sestřenicemi získali v restituci velký činžovní dům. Stojí v centru Prahy a původně ho vlastnila naše babička. Součástí domu byl i slavný hostinec U Kalicha, který je známý z románu o vojáku Švejkovi. Za socialismu patřil pod Hotely a restaurace Prahy 2. Rozhodli jsme se, že jeho provoz převezmeme.
* Kdo původně s tím nápadem přišel? Já, bratra jsem musel přesvědčit. Ale on byl vyučen v oboru a navíc před rokem 1989 sám dvě restaurace založil. Takže měl dobré předpoklady. Šli jsme do toho s velkým očekáváním, ale hlavně začátek byl těžký. * V čem konkrétně? Hotely a restaurace Prahy 2 nám daly ultimátum. Buď že musíme vzít všechno nebo nic. Byli jsme tedy nuceni koupit každou starou vařečku, i kdybychom ji nepotřebovali. Jinak by nám snad vymontovali i vzduchotechniku, tak jak to udělali v jiných restauracích. Stejně jsme ale museli nakonec koupit nové vybavení. Vzali jsme si na to úvěr pět milionů korun. * Pomohlo vám při jeho získání, že jste známá osobnost?
Ne, nehrálo to žádnou roli. Museli jsme normálně ručit nemovitostí. Ta půjčka byla navíc dost drahá, úrok činil 15 procent.
* Hostinec jste tedy zrenovovali a využili „švejkovskou“ tradici. Pivo, vepřová, na zdech obrázky Švejka a fotografie Jaroslava Haška. Jak na tuto atmosféru reagují návštěvníci? Předně musím říct, že většina našich hostů jsou cizinci, právě protože servírujeme typickou českou kuchyni. Vepřovou nebo guláš si Čech udělá doma sám. Když si vyrazí na večeři do restaurace, chce exotiku. Čínskou, mexickou nebo třeba thajskou kuchyni. No a z těch cizinců, kteří k nám chodí, znají Švejka hlavně Rakušané a Němci. Největší švejkofilové jsou ale bezkonkurenčně Rusové a Poláci. Naopak Američané nebo Kanaďané Švejka naprosto neznají. Ale to není podstatné, oni sem chodí za českou kuchyní, pivem a tubou, která tady k jídlu vyhrává. * V Profitu jsme nedávno psali o franšízovém řetězci restaurantů, které mají také Švejka jako „maskota“. Licencuje je podnikatel Radovan Sochor. Jak to vnímáte? Tak, že porušuje autorská práva. My jsme si Švejk restauraci již na začátku devadesátých let zaregistrovali. Ale nemá smysl dávat to k soudu, vzhledem k tomu, jak u nás soudnictví vypadá. Trápí nás to ale i proto, že si lidé ten řetězec a náš hostinec pletou. Takže třeba tam nejsou spokojeni, ale špatná pověst se pak přenáší i na nás. * Máte mnoho aktivit. Jak si dělíte s bratrem práci?
Na začátku jsme řídili hostinec společně. Teď se všechno trochu uklidnilo, takže vede restauraci hlavně bratr. Také jsou tu zaměstnáni jeho dva synové. Práce je také s domem jako takovým. Musíte ho udržovat, jednat s nájemníky, soudit se s těmi, co nechtějí platit. Ale o to se starají hlavně sestřenice.
* Jak hodnotíte podnikatelské prostředí v České republice?
Je to tu, jako když začnete hrát tenis a během zápasu vám třikrát přemalují hřiště a změní pravidla. Neustále se hýbe s daněmi, zavádějí se registrační pokladny. Je to únavné.
* Takže další plány už nemáte? Hrajete, vedete soukromé divadlo, s rodinou provozujete hostinec a spravujete činžovní dům. Je toho hodně…
Od roku 1990 jsem opravdu v jednom kole. Takže mým jediným plánem je už jen to, aby se ze mně stal spokojený rybář - důchodce.
KVŮLI RESTAURACI NEDOSTANU NA DIVADLO
„Jen na známý obličej vám peníze nikdo nedá,“ říká Tomáš Töpfer. Popularita mu prý někdy život spíš komplikuje. Vede soukromý divadelní spolek v Divadle na Fidlovačce, který bojuje vedle státních a bohatě dotovaných divadel o přežití. Když ale Töpfer žádá sponzory o peníze, škodí mu, že se mluví o něm a o jeho podnikání. „Všichni mi říkali: Vždyť máte restauraci, ta vám vydělá peníze. Tak na co potřebujete sponzory? Ale to jsou dvě rozdílné věci. Já přece nechtěl sponzory pro sebe, ale pro divadlo,“ popisuje reakci potenciálních sponzorů Töpfer. Fidlovačka se přitom kvůli nedostatku mecenášů a kvůli nejasnému systému rozdělování dotací dostala do vážných problémů. „V tuto chvíli nám do konce roku chybí tři a půl milionu korun. A nevím, kde ty peníze vzít,“ říká Töpfer. Podle něj sice již na pražském magistrátu působí pracovní skupina, která připraví nový systém spravedlivějšího rozdělení grantů. Více by se mělo dostat i na soukromá divadla. „Systém ale nezačne fungovat ani v příštím roce. Reálně hrozí, že se toho naše divadlo už nedočká,“ varuje Töpfer.
