Pracovní trh prochází přirozenou proměnou a čím dál tím víc se přizpůsobuje nástupu moderních technologií. Ostatně, faktory jako automatizace, digitalizace a umělá inteligence (AI) pomalu, ale jistě prostupují takřka do všech odvětví. Kam přesně se technologie vyvinou, zůstává otázkou. Už nyní je ale jasné, že změní nejen pracovní trh, nýbrž i spektrum dovedností, které budou od lidí vyžadovány.
Jinými slovy, technická zručnost sice nabývá na významu, společně s ní se ale stále důležitější stává třeba takzvaná emoční inteligence, tedy schopnost rozpoznávat, regulovat a efektivně využívat emoce. Ta bude v příštích letech stěžejní i v lukrativní oblasti IT.
„Budoucnost bude vyžadovat, aby lidé pracovali na vlastních výzvách, například prostřednictvím terapií zaměřených na zpracování problémů z dětství, zdravého nastavování hranic nebo rozvíjení schopnosti efektivní komunikace,“ uvádí pro Euro.cz spoluzakladatel neziskovky Vzdělávání budoucnosti Jakub Valenta. Za naprosto zásadní považuje také empatii a umění naslouchat, jen technický talent dle něj určitě stačit nebude.
Dovednosti, které nejde automatizovat
Právě v emoční inteligenci vidí kromě Valenty velký potenciál i Pavlína Honsová z Katedry manažerské psychologie a sociologie FPH VŠE. Jako silnou stránku ji vnímá třeba proto, že na rozdíl od mnoha technických úkolů ji není možné „jednoduše“ automatizovat: „Rozvoj technologických možností na druhou stranu posiluje potřebu dovedností, které technologie nahradit nemohou. Typicky je to například empatie, porozumění lidskému chování, aktivní naslouchání a efektivní komunikace.“
Lidé (a zejména pak lídři) s vysokou emoční inteligencí mají dle Honsové zásadní výhodu. Díky schopnosti rozumět emocím a potřebám svých kolegů, se kterými navíc často spolupracují pouze ve virtuálním prostředí, dokážou budovat motivované týmy, zvládat konflikty a vytvářet psychologicky bezpečné prostředí. Navíc efektivně komunikují i složité technické koncepty napříč různými odděleními a v různých kulturních a organizačních prostředích.
Tyto faktory jsou v IT i mnoha dalších oborech stále důležitější i podle Václava Cejthamra z Katedry managementu FPH VŠE. Čistě technologické dovednosti mohou totiž rychle zastarat, zvláště ve světě, kde se trendy rychle mění. Schopnost efektivně komunikovat, řešit problémy a spolupracovat naopak zůstává nadčasová.
Umět vysvětlit technické záludnosti i laikovi
Ačkoli se to nemusí zdát, komunikační schopnosti jsou pro IT pracovníky důležité – třeba proto, aby byli schopni efektivně vysvětlit technické koncepty netechnickému publiku, například kolegům z jiných oddělení nebo zákazníkům.
„Velmi často se zmiňuje týmová spolupráce napříč kulturami a geografickými oblastmi, kreativita a kritické myšlení, již zmíněná emocionální inteligence, a především schopnost pracovat s emocemi druhých,“ popisuje stěžejní dovednosti a vlastnosti Cajthamr s tím, že dokonce ani ty dnes prý už nestačí. Důležité je v současnosti nejen zaměření na technické řešení, ale i na zákazníka, což pracovníkům v IT dosud chybí. Dáno je to třeba tím, že se se zákazníky dříve příliš nesetkávali.
Úspěšnější produkt i lepší uživatelský zážitek
K propojení psychologie a IT běžně dochází také v oblasti uživatelského zážitku. Jinak řečeno, při navrhování technologických produktů není cílem pouze jejich funkčnost, ale také vytvoření intuitivního a přívětivého prostředí, které odpovídá psychologickým potřebám uživatele. „IT odborníci s dobrými dovednostmi v oblasti emoční inteligence lépe rozumějí lidskému prožívání a motivaci, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu produktů na trhu,“ vysvětluje Honsová.
Vyjma toho se význam emoční inteligence promítá rovněž do vývoje technologií samotných. Například při návrhu systémů umělé inteligence je důležité, aby vývojáři reflektovali etické otázky a sociální dopady svých řešení. Technologie, jež AI využívají, tak podle ní musí být postaveny na hlubokém porozumění lidskému chování a potřebách cílové skupiny: „Dovednosti v oblasti emoční inteligence představují konkurenční výhodu, která umožňuje IT profesionálům překlenout propast mezi technologií a lidskými potřebami.“
Vedoucí týmů a manažeři budou pravděpodobně první, kdo se těmto změnám přizpůsobí, protože jejich úkolem bude vytvořit příjemnější a lidštější pracovní prostředí. „Tento posun zároveň připraví půdu pro generaci Z, která přichází s jiným přístupem k hodnotám – dává přednost ,být‘ před ,mít‘,“ tvrdí Valenta a doplňuje, že nic z toho samozřejmě neznamená, že nebude potřeba dbát na výkon zaměstnanců a výdělek zaměstnavatelů.
