Dunění lokomotivy se stále blíží. Za chvíli už se horský vlak objevuje ve stanici Horní Lipová, kde fanoušci komiksu a filmu Alois Nebel vyvěsili nápis Bílý Potok. Ještě před několika lety tady jako výpravčí sloužil Stanislav Orel. Dnes už vlaky mířící po takzvaném Slezském Semmeringu do Ramzovského sedla a Hanušovic vypravuje ve stanici Jeseník. A když sundá uniformu, vaří pivo. „Kdysi jsem dostal desku s nápisem Nechutná ti pivo? Uvař si vlastní. Tak jsem to zkusil,“ vypravuje, jak se z něj stal „homebrewař“. U domácí výroby ale neskončil. Dne 28. září 2011 obnovil pivovarskou tradici v Jeseníku. A dokonce ve stejném areálu za říčkou Staříč, v němž pivovar po roce 1870 spustil židovský podnikatel Julius Lichtwitz. Podnik fungoval do roku 1930.
„Mám to stále jako koníčka, jsem samouk. S vařením mi pomáhá syn,“ popisuje Orel v dnešní pivnici, kde historicky fungovala varna. Ležák je tady základem výstavu. „Sám jsem příznivcem klasiky, ale třeba American Pale Ale tady jede také dost,“ pokyvuje Orel hlavou.
Dlužno dodat, že minipivovar je značně závislý na turistech. Kolem vede cyklostezka, a tak tu třeba přes léto nabízejí osvěžující desítku. Když ale sezona a prázdniny – kdy vaří i čtyřikrát týdně – skončí, spotřeba klesá.
Paní výčepní nám během večerní návštěvy nejdříve naservírovala spodně kvašený ležák Muzikant. Z jedenáctky stoupá zřetelná sladová vůně, v chuti rezonuje citelná hořkost, která dělá z piva se 4,8 procenta alkoholu velmi osvěžující nápoj.
To se ale nedá říct o svrchně kvašeném speciálu APA (American Pale Ale). V odéru se kříží chmel s citrusovými plody, APA není nijak hořká. V ústech po pivu zůstává jemný bylinný odér a každý lok nutí pijáka k dalšímu.
Minipivovar Jeseník Lichtwitz Otakara Březiny 1369/2B, Jeseník Sládek: Stanislav Orel
