Jedinou vážnou hrozbou je ptačí chřipka a ceny ropy
Hlavní indexy pražské burzy vzrostly za rok 2005 o více než 44 procent, podobně jako v letech 2004 (56 procent) a 2003 (43 procent). Již na počátku roku 2004 přitom analytici varovali, že „česká akciová rallye“ je u konce a trhy se po vstupu do Evropské unie zklidní a porostou podobně jako tradiční trhy v průměru „jen“ o deset procent ročně. Nestalo se. Pražská burza opět překvapila. V roce 2005 ale zřejmě opravdu již naposledy. Svědčí o tom ostatně chování skupiny dvacítky brokerů a portfoliomanažerů známých na malém české trhu pod názvem Čezaři. Překřtěni byli na základě toho, že v uplynulých letech obchodovali na svůj účet především s akciemi energetické firmy. Před pár lety vložili do akcií firmy své úspory a s dvacetinásobným pákovým efektem doufali v růst. Kdyby místo něj přišel propad, přišli by o všechno. Nyní již tito akcioví profesionálové tento český perspektivní titul nevlastní. Na konci jara jej prodali. Čistý zisk mezi 50 až 300 miliony korun pro každého jim umožnil opustit zaměstnání a věnovat se soukromým aktivitám. Například jeden se nyní věnuje developmentu, další spekuluje s akciemi na Balkáně. To napovídá, jaké sektory a regiony jsou nyní atraktivní pro lidi, kteří vyžadují adrenalin a tučný výnos.
Opakování konvergenčního příběhu.
Balkán, především Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, částečně i Černá Hora a Turecko, jsou nyní mezi českými bankéři a analytiky v oblibě. Na opakování konvergenčního efektu přibližování k Evropské unii, podobného tomu, který v uplynulých letech prožily Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko, věří snad úplně všichni. A netýká se to jen portfoliových investic. Akvizice, o které se v tomto regionu snaží ČEZ či Zentiva, jsou jen viditelnou špičkou ledovce. „Podobně jako v devadesátých letech expandovaly do České republiky středně velké německé a rakouské firmy, roste nyní zájem o Balkán mezi středními českými a slovenskými podnikateli,“ řekl týdeníku EURO Petr Kováč ředitel oddělení firemních financí společnosti Patria Finance. „Je nepochybné, že k tamní mentalitě má česká mentalita blíže, než mentalita lidí ze starých zemí unie,“ dodal. Například index bukurešťské burzy BET se v průběhu roku 2005 zvýšil téměř trojnásobně.
Podnikatelskými plány v jihovýchodní Evropě se v nedávné době pochlubil například i bývalý poradce předsedy vlády Robert Piksa. „V Česku investovat určitě nebudu. Zdejší energetika je provázána s politikou, takže tady nemohu být úspěšný. Perspektivu vidím spíše v zahraničí, především na Balkáně,“ popsal své další plány (EURO 46/2005). Jen pro připomenutí: Rumunsko a Bulharsko se mají stát členy Evropské unie počátkem roku 2007, přístupové rozhovory bez stanovení data vstupu již zahájily také Chorvatsko a Turecko.
Rozvíjející se ekonomiky obecně mají prostor nejen v portfoliu hráčů a přímých investorů. Věnovat jim část pozornosti a peněz doporučují i konzervativní privátní bankéři. Místo Balkánu, kde likvidita a doprovodný servis pro investory stále nedosahuje parametrů žádaných náročnými klienty, doporučují jako dynamickou složku portfolií země souhrnně označované jako BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). „V modelových spekulativních portfoliích pro příští rok doporučujeme investovat deset procent do tureckých akcií, stejné zastoupení v něm mají také akcie indické,“ řekl týdeníku EURO ředitel private bankingu HVB Bank Jan Prachař. Dalších dvacet procent doporučuje bankéř investovat do akcií ve střední a východní Evropě. „Jednoznačně patří pozornost novým emisím akcií. Nějaký úpis určitě proběhne v Česku, jistě stojí za to sledovat například Polsko a další okolní státy,“ říká Petr Kováč z Patria Finance. IPO patří mezi spolehlivé typy na výdělek. Za standardní se totiž mezi investičními bankéři považuje třicetiprocentní zhodnocení akcie do roka po jejím vstupu na burzu. S touto hodnotou, kterou mají zakalkulovanou již při stanovování úvodní ceny, počítají emitenti jako s přiměřeným oceněním rizika nákupu nového titulu. Prozatím ohlásily záměr vstoupit na tuzemskou burzu dvě firmy. Nedávno založená česko - slovenská společnost BGS Levi Group plánuje, že na Burze cenných papírů Praha v prvním pololetí upíše primární emisi akcií (IPO) za 1,3 miliardy korun (EURO 42/2005). Druhým kandidátem je OKD vlastněné skupinou RPG Zdeňka Bakaly. Bakala tuto možnost veřejně poprvé připustil na tiskové konferenci těsně před vánocemi. Nestane se tak ale dříve než ve druhém pololetí, poté, co nabude právní účinnosti rozdělení OKD do samostatných firem. Záměr je také závislý na budoucím vývoji ceny uhlí a plynu. Dělat IPO těžební společnosti by při klesajících cenách surovin nemělo cenu.
Kam za výnosy.
Jedním z trhů, do kterého se v současné době vyplatí investovat, je Japonsko. V již zmiňovaném portfoliu HVB Bank mají japonské akcie patnáctiprocentní váhu. „Přestože výrazným růstem prošel tamní trh již v minulém roce, očekávám, že bude pokračovat. Ve prospěch investorů z Evropy a Asie navíc bude hrát posilování japonského jenu. To se ještě zrychlí, až Japonsko opustí politiku nulových úrokových sazeb,“ řekl týdeníku EURO Martin Burda, ředitel úseku Investiční produkty v České spořitelně. Šéf společnosti Atlantik Kilcullen Management Vratislav Svoboda rovněž na Japonsko nezapomíná, vyšší váhu však dává rozvíjejícím se trhům. „Tradiční pohled z hlediska tržní kapitalizace by znamenal rozložení portfolia v poměru Spojené státy 50 procent : Evropa 30 procent : Japonsko jedenáct procent a zbytek světa devět procent. Vzhledem k tomu, že americké akcie budou výnosově zřejmě nejslabší a rozvíjející se trhy naopak mají slušný potenciál (stejně jako Evropa), mohli bychom toto rozložení poupravit na Spojené státy 30 procent : Evropa 40 procent : Japonsko deset procent : rozvíjející se trhy 20 procent,“ uvedl Svoboda. Globálním rizikem, které by mít dopad na většinu trhů, je prudký nárůst cen ropy. Proti němu se sice investoři mohou zajistit, Burda však nabízí levnější variantu. Nejpřirozenější pojistkou proti prudkému vzestupu ceny ropy je investice do ruských akcií. Většina v Rusku obchodovaných akcií je více či méně spojena s cenou ropy a na ni navázaných surovin. Doporučuji tedy dvacetiprocentní angažovanost v Rusku. Případný vzestup cen ropy a propad světových akcií by byl v takovém případě kompenzován nárůstem této složky portfolia,“ uvedl Burda. Mezi standardní oblasti, do kterých postupně začínají investovat i obchodníci nevyžadující několikasetprocentní návratnost, se dostávají i části afrického kontinentu. „Nepodceňujme tento region. Globálně uvažující investoři věnují pozornost Egyptu a ze zemí subsaharské Afriky se vyplatí přinejmenším sledovat vývoj v Jihoafrické republice, sousední Botswaně a také v Namibii. Zajímavá investiční příležitost se tam občas jistě může naskytnout,“ dodal analytik PPF Asset Management Radomír Jáč. Jeho slova potvrzuje i loňské 170 zhodnocení egyptské akciové burzy ve výši 170 procent.
USA nelze přehlédnout.
Nejdůležitějším trhem, který ovlivňuje jak výnosnost jednotlivých trhů, tak do jisté míry i směr finančních prostředků, které po světě plynou, jsou Spojené státy americké. Američtí analytici jsou pro rok 2006 velmi optimističtí, očekávají nárůst indexů v rozmezí pěti až 25 procent, věří ve stabilní ekonomický růst, solidní korporátní zisky, inflaci pod kontrolou a konec zvyšování úrokových sazeb ze strany FED, čímž by se měla zvýšit atraktivita akciového trhu. Medián růstu je devět procent, takže v řeči čísel by měla být u indexu Dow Jones na dosah hodnota 12 000 bodů.
Analytik Citigroup Tobias Levkovitch uvedl, že by se měl zájem investorů promítnout do růstu o dvanáct procent, tedy u indexu S&P 500 by byla hodnota na úrovni 1400 bodů. Největším optimistou průzkumu, převzatého serverem Patria.CZ, je analytik Prudential Equity Group, který očekává růst o 25 procent, což je v případě indexu S&P 500 hodnota 1530 bodů. Jak tato firma uvedla, americké akcie jsou oproti dluhopisům podhodnocené. Očekává vývoj z roku 1995, kdy sice bylo patrné zpomalování ekonomiky, ale investoři, kteří se před tím drželi zpět, poté vstoupili na trh. „Klíčovým signálem bude, jak Spojené státy zvládnou svoje makroekonomické problémy. Především velký fiskální deficit a deficit na běžném účtu, zadlužení domácností a firem. Nepříliš dobrou zprávou pro investory do amerických aktiv je také oslabující dolar. Na druhé straně konsensus amerických analytiků říká, že HDP by mělo reálně růst o 3,3 procenta, což je velmi slušné číslo. Růst ziskovosti amerických firem by měl dosáhnout sedmi procent. Roste rovněž produktivita a neočekává se, že by se zvýšila nezaměstnanost. To jsou dobré zprávy a mohou vyrovnat částečně negativní sentiment na americké akcie, takže i ty se mohou stát v příštím roce zajímavou investicí. Avšak pravděpodobně jen ve vybraných sektorech,“ uvedl Svoboda.
Další důležitou událostí bude odchod Alana Greenspana z pozice šéfa FED na konci ledna 2006 a jeho nahrazení na tomto postu Benem Bernankem. „Finanční trhy budou velmi bedlivě sledovat, nakolik se touto změnou může změnit jak „reálná“ politika FED, tak „filozofický“ přístup americké centrální banky k pojímání role měnové politiky v širším kontextu ekonomiky a hospodářské politiky,“ uvedl Jáč. Nedávným příkladem vlivu americké ekonomiky na rozvíjející trhy, tedy i Českou republiku, byl výrazný odliv peněz, který nastal na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí loňského roku poté, co americká centrální banka naznačila obavy z inflace a trh přehodnotil svá očekávání ohledně růstu úroků směrem nahoru. „Po svém prosincovém zasedání dal však FED najevo, že konec cyklu růstu jeho úroků již může být blízko, což je pro investory na emerging markets uklidňující zpráva. FED by musel jít se svými úroky na pět procent ze současných 4,25 procenta, aby to vyvolalo novou vlnu výprodejů na emerging markets. Avšak i při současné úrovni úroků v Americe platí, že investoři jsou více opatrní a na rozvíjejících trzích si dobře vybírají,“ dodal Jáč.
Znovuobjevené zlato.
Komodity jako ropa či zlato v roce 2005 výrazně podražily, jejich cena však pravděpodobně ještě nedosáhla vrcholu. „Po krachu akciových burz na přelomu tisíciletí si investoři uvědomili, že akcie nemohou jít stále vzhůru, ale představují i značné riziko. Část investic se přesouvá do komodit, jednak za zajímavým výnosem (mnoho komodit roste o desítky procent ročně) a také kvůli rozložení rizika (výnosy u komodit jsou nekorelované s výnosy na finančních trzích). Obrovský rozsah finančního trhu ve srovnání s komoditním trhem způsobuje, že i nepatrný přesun prostředků z akcií nebo dluhopisů způsobuje obrovský růst cen komodit. Pro srovnání: světové akciové trhy mají tržní kapitalizaci přibližně 40 000 miliard dolarů, v komoditních fondech je nyní jen zhruba 130 miliard dolarů,“ vysvětluje Jan Šťastný ze společnosti Colosseum, která se obchodováním s komoditami zabývá. Růst zájmu investorů o komodity potvrzuje i Jan Prachař z HVB Bank. „Registrujeme poptávku po fyzickém zlatě. Klienti, kteří již ostatní složky portfolia mají, nyní uvažují o nákupu zlatých cihel či prutů,“ říká. Zlato není z historického hlediska komoditou, kterou by většina investorů nakupovala ze spekulativních důvodů. Žlutý kov v pojetí běžného investora většinou funguje jako úschova hodnoty, která se v čase mírně zvyšuje. Existují však komodity, které ke spekulacím přímo vybízejí. „Větší důraz než na energetické komodity, by měl investor klást na materiály. A to především vzhledem k růstu světové ekonomiky, především boomu Číny a Indie. Neměly by chybět takzvané měkké komodity, které jsou stále na historických minimech,“ uvedl Svoboda.
Jisté nemovitosti.
Doporučení, které trhy a odvětví jsou zajímavé a které méně, jsou sice atraktivní, českých investorů se ale ve větší míře netýkají. Mnozí z těch, kteří investovali již v devadesátých letech, o velkou část úspor přišli během poklesu trhů na přelomu století. Také proto jsou nyní čeští investoři opatrní a mají rádi menší, ale zajištěné výnosy. Za jistotu v Česku stále platí vlastnictví domu či bytu a jeho pronajímání, přestože s výjimkou prémiových bytů na nejlepších adresách již nejde o vysoce výnosnou investici. Panelákových bytů k pronajmutí je například na trhu silný přetlak. Tam, kde ještě před pár lety majitel požadoval a většinou i dostal patnáct tisíc měsíčně, se dnes po dalším smlouvání spokojí i s polovinou této částky. Stabilní cenu naopak vykazují byty vyšších tříd. „Luxusní byty na dobré adrese zůstávají výhodnou možností k uložení peněz. Zákazníkům takovéto investice doporučujeme, neboť se nevystavují riziku a přinášejí stabilní výnos,“ uvedl ředitel českého zastoupení privátní banky Sal. Oppenheim Tomáš Končický. Možnosti investování do realit se podstatně rozšíří v polovině roku, až vstoupí v platnost novela zákona o kolektivním investování, kterou nyní projednává sněmovna. Novela umožní vznik nemovitostních otevřených podílových fondů. První fondy by tak mohly začít vznikat v průběhu třetího čtvrtletí. „Očekávám, že během prvního roku fungování přitáhnou deset až patnáct miliard úspor. Část peněz se do realitních fondů přesune z fondů peněžního trhu,“ tvrdí Martin Burda z České spořitelny, který je zároveň šéfem Unie investičních společností ČR. Fondy by měly přispět i k vyšší transparentnosti realitního trhu. Díky vzniku řady realitních fondů se zprůhlední trh, protože je možné sledovat akciové indexy, a tím získávat přesnější a rychlejší informace o trhu. Vzhledem k většímu objemu prostředků vzroste pravděpodobně i poptávka po nemovitostech, což bude mít efekt na zvýšení hodnoty nemovitostí a na snížení výnosových měr,“ soudí Marek Hynšt z CB Richard Ellis. Nabídka nových fondů by měla přilákat další peníze do trhu, což potvrzuje i zkušenost HVB Bank, která jako první v Česku vydala loni v létě strukturovaný dluhopis vázaný na vývoj indexu EPEU. Ten zachycujíce vývoj cen akcií tří desítek předních společností podnikajících v sektoru nemovitostí, ať už v oblasti výstavby či správy a pronajímání residenčních a kancelářských prostor. Investory oslovil zejména fakt, že mohou participovat na zisku takových společností jako jsou Rodamco Europe, působící v jedenácti zemích včetně Česka, kde spravuje největší nákupní a zábavní komplexy Centrum Černý Most a Centrum Chodov, nebo společnosti Immofinanz. Ta vlastní více než tisíc objektů v Evropě a USA, včetně pražského Parku Hostivař „Pro každý realitní fond bude hodně důležité mít v portfoliu nějakou viditelnou a všeobecně známou nemovitost,“ říká k tomuda. Firmám jako Rodamco či Immofinanz se v posledních letech daří zhodnocovat majetek investorů v průměru o deset procent ročně. Zásluhu na tom mají nové země Evropské unie, i státy jihovýchodní Evropy, kde pronájmy kanceláří a obchodních prostor vynášejí zhruba dvakrát více než ve starých zemích unie obvyklých pět procent. Nemovitostní fondy se tak zřejmě stanou výnosnější alternativou k fondům peněžního trhu a dluhopisů. Průměrné očekávané zhodnocení dosahuje dle průzkumu týdeníku EURO šest procent ročně. Do nemovitostního segmentu se připravují razantně vstoupit všechny velké finanční skupiny v Česku, v partnerství s velkými developery a vlastníky nemovitostí jako jsou Skanska, Orco nebo Sekyra Group.
Čekání na certifikáty.
Vzhledem ke stále sílící koruně vůči euru mají běžní čeští investoři, kteří se snaží o kumulaci majetku či alespoň jeho udržení, omezený výběr. Pokud hodlají nějakým způsobem participovat na vývoji českého akciového trhu, jsou k dispozici v podstatě tři varianty. Koupit si některý z akciových fondů a smířit se s poplatky, které jsou s tím spojené, nebo investovat prostřednictvím brokera přímo do akcií, rovněž za příslušný poplatek. Třetí alternativou je využít indexového certifikátu, avšak opět pouze přes brokera. „S výjimkou anglosaského světa neznám žádnou vyspělou evropskou zemi, ve které by investoři ve velké míře nakupovali přímo akcie, jak se to děje v Česku. V zahraničí mají širokou nabídku warantů a investiční certifikátů, ze kterých mohou vybrat,“ řekl týdeníku EURO ředitel burzy Petr Koblic. Nabídka korunových investičních certifikátů, které by se obchodovaly na veřejném trhu, v Česku zatím neexistuje, i když se o tom jedná mnoho let. Potenciální emitenti certifikátů jsou připraveni. Komise pro cenné papíry však zkoumá, zda je možné certifikáty u nás vůbec vydávat. Argument, že v Německu, Rakousku, Francii či Nizozemsku jde o běžný produkt, že tyto země jsou rovněž členy Evropské unie, zatím nebyl vyslyšen. Přesto se očekává, že první certifikáty by se mohly začít obchodovat již letos. „Pokud přijde emitent s razítkem od komise, můžeme zahájit obchodování v podstatě okamžitě,“ slibuje Koblic. Zástupci komise, kteří se zatím odvolávají na špatný zákon o kapitálovém trhu a Evropskou unii, by však museli ze svého stanoviska ustoupit. „Jsem zastáncem toho, aby se certifikáty v České republice obchodovaly veřejně. Domnívám se, že v první polovině příštího roku již dojde ke klíčovým rozhodnutím, která to umožní. Potenciální emitenti však musejí zvážit, zda se jim to vyplatí,“ uvedl ředitel odboru poskytovatelů investičních služeb Komise pro cenné papíry David Rozoumek. O vydávání certifikátů v České republice se zajímá například Société Générale, mateřská společnost Komerční banky, či privátní bankovní dům Sal. Oppenheim, který na český trh vstoupil na podzim loňského roku. „Je vhodné, aby emitenti začali s přehlednými a jednoduchými produkty, kterými jsou například certifikáty kopírující vývoj jednotlivých indexů,“ uvedl Rozoumek. Až si je tuzemští investoři osahají, jistě dojde i na složitější a sofistikovanější nabídky. V zahraničí jsou běžně k dispozici jak certifikáty využívající pákový efekt, tak certifikáty zaručující určitou výši jistiny. Případně kombinace obojího. Výhodou veřejně obchodovaných certifikátů je absence poplatků, které v současné době platí investoři brokerům či fondům. Naopak nevýhodou může být chybějící příjem z dividend, které vyplácejí listované firmy. Dividendy totiž inkasuje emitent certifikátu.
Ptačí riziko.
Největším rizikem pro příští rok je eventuální pandemie ptačí chřipky. V případě, že by virus ptačí chřipky zmutoval, šlo by o největší tragédii od druhé světové války. Počty mrtvých by se zřejmě počítaly v desítkách milionů, není ale třeba myslet hned na nejhorší. Již zpráva o masivnějším přenosu viru na člověka by trhy poslala razantně dolů, odhady hovoří zhruba o třiceti procentech. Lidé by začali preferovat hotovost - a na akcie snad s výjimkou farmaceutických - by na další čas zanevřeli. Zdaleka nejen kvůli akciovým portfoliím si nezbývá než přát, aby nenastal tento katastrofický scénář, který prezentoval například vědecký časopis Nature.