Se změnami souhlasí většina, s nocí dlouhých nožů téměř nikdo
Je podle vašeho názoru potřebná obměna ve státní správě a ve státem ovládaných firmách známá jako Topolánkova „noc dlouhých nožů“?
- 1) ano 55,9 %
- 2) ne 28,6 %
- 3) nevím, nemám názor 15,5 %
Protože jde o náhradu lidí zvolených na základě stranického klíče, s nocí dlouhých nožů Mirka Topolánka souhlasím. Byl bych sice raději, kdyby nahrazující byli vybírání dle odborného nestranického klíče, ale to bych asi chtěl moc, zněla odpověď jednoho ředitele na otázku manažerského barometru. Stejně jako on se k odpovědi „ano“ přiklonilo téměř 56 procent respondentů.
„Ke svému ano bych chtěl dodat, že použitý příměr je samozřejmě nešťastný, ale na druhé straně vzbudil náležitou (snad i potřebnou) pozornost,“ konstatuje další z manažerů. „Důvodů pro razantní změny vidím několik. Jednak vlády sociální demokracie stihly obsadit prakticky veškeré významné pozice svými příznivci a nohsledy, často bez ohledu na jejich odbornou úroveň, jednak došlo za vlád ČSSD k nebývalému nárůstu byrokracie a počtu úředníků, který je doprovázen významným poklesem efektivnosti a účinnosti jejich práce. Smysl mi nedává ani často opakovaná teze, že ve státní správě by se měly měnit pouze politické špičky. Kdo zná, jak pracují byrokratické struktury v našem státě, dobře ví, že největší vliv na výsledná rozhodnutí mají právě dobře a dlouho zakopané struktury na úřadech, které formálně nestojí v čele, ale připravují podklady a doporučují řešení a rozhodnutí,“ rozebírá situaci.
Také další respondenti se ve svých jinak souhlasných odpovědích distancovali od výroku předsedy ODS. „U některých jistě, na základě výsledků jednotlivých manažerů. Na druhé straně použít pojem noc dlouhých nožů, který je bytostně spjat s nacisty, je hrubá komunikační Topolánkova chyba,“ odpověděl jeden z nich. „Obecně je rotace kádrů prospěšná. Takže ano. V tomto specifickém případě jde ovšem o obvyklou rotaci v zájmu usazení partajních přítelíčků do teplých křesílek, což samozřejmě není specialita ODS, to dělá každá partaj. Z tohoto hlediska to potřebné není, protože nic nezaručuje, že se občanští demokraté (nebo jim dosazení nezávislí) v těch křesílkách budou chovat odpovědněji vůči státu/občanům, než jak činí v současné době lidé ze sociální demokracie,“ zazněla jiná výhrada v další odpovědi.
Mnozí však přijali Topolánkův plán bez připomínek: „Obměna je nutná, respektive přirozená, a to jak vzhledem k časté personální nekompetentnosti jmenovatelů i některých jmenovaných v minulosti, tak i ze zcela logického důvodu že vítěz voleb by měl mít na místech státní správy a i ve státem ovládaných firmách nejenom schopné manažery, ale i lidi názorově blízké, a to zejména v ekonomické oblasti. Jediným 'problémem' tak zůstává, že bohužel stále není jisté, kdo tím vítězem voleb vlastně bude.“
Názor většiny manažerů, kteří zvolili odpověď ne, je možné shrnout do sentence: Obměna lidí čas od času nutná je, avšak rozhodně ne formou „noci dlouhých nožů“.
„Noc dlouhých nožů v podání pana Topolánka představuje pouze a jen jednoduché přidělení 'trafiky' zcela nekompetentním lidem, jejichž jedinou předností je to, že jsou členy ODS. To už tady jednou bylo, jenže letos vzrostla při vidině již vyhraných voleb v příštím roce členská základna ODS minimálně o 50 procent, takže tolik židlí ve státní správě a státních podnicích ani dohromady není, ledaže by se namnožily přímým dělením,“ zní jedna z charakteristických odpovědí.
Další manažer do své odpovědi vhodně zapracoval i chmurnou vizi české politické scény: „Státní správa by měla být složena z profesionálů a pouze ministři a jejich poradci by měli být reprezentanty právě vládnoucí politické garnitury. Lze však s úspěchem pochybovat o tom, že právě toto bude cílem Topolánkovy čistky. Hlavní motivací všech politiků, včetně obyčejných členů politických stran, je získání osobních výhod, úplatků, dotací, lukrativních zakázek, pracovních míst ve státní správě, míst v dozorčích radách státem ovládaných podniků a tak dále. Pokud by stranické sekretariáty nemohly nic takového členům stran slíbit, členská základna by klesla o 90 procent. Řešením, i když ne zcela ideálním, jsou volební strany, tedy strany bez masové členské základny, které jsou tvořeny pouze nepočetnými sekretariáty, poslanci a senátory. To je však prakticky možné pouze ve většinovém volebním systému, který je v nedohlednu. Tím se kruh uzavírá a na pravidelné čistky spojené s příchodem nových, nezkušených, nevýkonných, ale o to více penězchtivých úředníků, si budeme muset zvyknout“.
Přibližně šestina respondentů se mezi „ano“ a „ne“ nedokázala rozhodnout. Někteří z nich své stanovisko i zdůvodnili: „Obtížně se mi vyjadřuje k tomuto poměrně závažnému tématu (velmi potřebné odpolitizování státní správy) v kontextu formulačně nevhodných vyjádření pana Topolánka. Tímto kovbojským způsobem zavedl celou záležitost do polohy vhodné spíše pro bulvární média.“ Poměrně častý byl rovněž názor, který vyjádřil jiný nerozhodnutý manažer: „Nevím, neboť zatím není jisté, co skutečně Topolánek chystá. Je potřeba změnit systém veřejných financí a financování politických stran. Pokud systém zůstane, dosáhne Topolánek jen toho, že lidi podporující (zakázkami, informacemi…) ČSSD nahradí lidmi stejně podporujícími ODS.“
Odpovídalo 84 manažerů
