O Škodově paláci se tu soustavně deset let lže, tvrdí Sebastian Pawlowski, který žaluje Česko v arbitráži o 2,6 miliardy
Přestože byl česko-švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski v minulém desetiletí velmi výraznou postavou ve světě nemovitostí i médií, rozhovorů dal jen pár. „Nemá to smysl, stejně si všichni myslí, že vědí, jak všechno bylo, a novináři se nechávají masírovat,“ vysvětluje, proč se držel zpátky. Ne že by měl o redaktorce týdeníku Euro iluze, žádost o rozhovor ale tentokrát neodmítl. Sebastian Pawlowski se chystá vymáhat po České republice v arbitráži téměř 2,6 miliardy korun za zmařenou investici v Benicích, kde nemůže postavit bytový soubor. Týdeník Euro se zase zajímal o trestní oznámení, které Pawlowski podal ve věci Škodova paláce.
* Čím se vlastně zabýváte dnes? Mediální a hračkářský byznys jste opustil…
Zakládám firmy, prodávám firmy, stavím byty hlavně ve Švýcarsku a Německu… Pořád je co dělat.
* V devadesátých letech jste začal rekonstruovat městské nemovitosti v centru Prahy. Jak jste se k tomu dostal?
Já jsem s nemovitostmi začínal na Žižkově. S partnerem Filipem Cortim jsme koupili domy – tenkrát je nikdo nechtěl –, zrekonstruovali jsme je, pronajali, prodali po bytech nebo celé. V roce 1995 jsem založil firmu Copa a od té doby podnikám sám. Někdy kolem roku 1997 se město Praha začalo zajímat, co bude dělat se svými historickými domy. Nemělo obrovské peníze na jejich rekonstrukce, ale nechtělo je prodat. Od roku 1996 do roku 2005 jsem se účastnil několika soutěží města na pronájem nemovitostí a jejich rekonstrukci.
* A byl jste nebývale úspěšný… Hergetova cihelna, Slovanský dům, komplex v Panské, Zlatý Anděl. Pomohly vám dobré vztahy s politiky? Přátelil jste se s Janem Kaslem, Filipem Dvořákem, Pavlem Bémem…
Česko tehdy ještě nebylo členem Evropské unie. Banky, investiční fondy a penzijní fondy tu ještě neinvestovaly. Působil tu především rizikový kapitál. Ale nemylte se. V soutěžích města byla tvrdá konkurence. Skoro všechny projekty jsme vyhráli na základě nejvyšší nabídky. Například za pozemek na Národní třídě jsem nabídl o 130 milionů více než druhý zájemce.
* Takže jste dobré vztahy s politiky nepotřeboval?
Jan Kasl pro mě pracoval jako architekt. Dělal i Slovanský dům, ale nedokončil ho… Stal se primátorem. A to, že jsme s Pavlem Bémem byli kamarádi, je novinářská kachna. Já se s ním skoro neznám.
* Místo něj chodil na jednání Roman Janoušek. Ani jeho skoro neznáte?
Samozřejmě jsem věděl, kdo je kdo. Ale není to tak, že se s těmi lidmi kamarádíte. Já jsem se smál, když jsem si přečetl, že jsme s Bémem blízcí kamarádi. S kamarádem jdete na pivo, dostanete pozvánku na svatbu, jedete spolu na dovolenou. Potkal jsem se s Pavlem Bémem všehovšudy tak desetkrát. Ale on měl na rozdíl od jiných politiků obrovský talent řešit věci. Kvůli tomu dostal v roce 2006 dvaapadesát procent hlasů ve volbách.
* A dnes je ztělesněním zla…
To se může změnit. Za pět let se možná budeme dívat na současnou éru stejně negativně jako dnes na éru Pavla Béma. Kdoví.
* Proč jste se přestal po roce 2005 městu věnovat?
Před rokem 2004 stačilo mít dobré nápady a nejlepší přístup ke kapitálu. Potom střední firmy, jako byla ta moje, přestaly mít výhodu proti bankám a fondům, které přišly investovat do nemovitostí. Před vstupem do EU tu bylo zároveň tvůrčí klima, byla vůle zdevastované domy opravit. Dneska je Praha krásná a nálada ve společnosti je, že je lepší nic nedělat.
* Vy jste udělal krátce po sobě dvě nejvýznamnější realitní transakce v Praze. V roce 2004 jste koupil pozemek na Národní třídě, na kterém vyrostlo Quadrio, a o dva roky později pronajal magistrátu bývalý Škodův palác. Minimálně na tom druhém jste dost vydělal…
Ten dům jsem koupil od ČEZ. A pak jste psali, jak je absurdní dát za ten palác 850 milionů. Ale německá banka, která nákup financovala, to viděla stejně jako my. Že je to dobrý kauf.
* Především se psalo, jak je absurdní, že si budovu nekoupila Praha za těch 850 milionů, když na ni měla předkupní právo, ale pronajala si ji za více než čtyři miliardy…
S desetiletým odstupem hodnotíte věci lehce, že se měly udělat jinak. Já jsem koupil budovu s tím, že je to především dobré místo. Máte pravdu, že Praha mohla mít administrativní palác na kraji města. Praha třeba tenkrát uváděla jako argument, že je potřeba udržet v centru města život, a tedy mít tam pracovní místa. Pořád říkáte, že je to divná transakce. Soud dvakrát konstatoval, že ne, a ani policie dosud nikoho neobvinila. Mě fascinuje, jak se nikdo nezabývá budoucností. Jen minulostí. Ve Švýcarsku si města běžně najímají domy na třicet let i s nábytkem, aby investovala kapitál pro občany, ne do domů.
* Obecné povědomí je, že jste největší byznys udělal se Škodovým palácem a na úkor města…
Nemá to nic společného s fakty.
* Za 850 milionů jste koupil budovu od ČEZ, za 750 opravil a zatížil úvěry a pak prodal za 3,5 miliardy. Na té transakci jste vydělal dvě miliardy.
To je nesmysl. Ta transakce se pořád dokola zpochybňuje, aby se mohlo říci, že předchozí politici udělali všechno špatně. A měli bychom si také říci, že od roku 1990 neplatí zákaz vytvářet zisk, jak stanovoval trestní zákon z roku 1961. V ceně pronájmu jsou služby, daně a další, například opravy. Zisk je základní princip podnikání. V tomto případě opravdu přiměřený.
* Tak jinak… Praha zaplatí do roku 2026 na nájemném zhruba 4,5 miliardy, za to mohla mít dvě vlastní budovy, a navíc nové. Takhle nebude mít za deset let nic.
To je otázka priorit. Největší konzultant na světě McKinsey radí velkým firmám nevlastnit domy.
* Asi jim ale neradí, aby si je pronajaly za dvojnásobek tržního nájmu, ne?
To říkáte vy. V roce 2006 si Praha pronajala dům za běžný nájem.
* Podle analýz, které si nechala udělat Praha, byl nájem o 40 procent vyšší než tržní už v roce 2006…
To je zajímavý bod. Praha si nechala udělat analýzy na dům o velikosti 20 tisíc metrů čtverečních. Podívejte se na ně. A Škodův palác má 30 tisíc metrů čtverečních. Potom můžete říci, že je nájemné o 50 procent prodražené, když barák zmenšíte. A to je to, co ve skutečnosti Praha dělá.
* Proč jste ale v roce 2007, tedy rok poté, co jste budovu pronajal magistrátu na dvacet let, to zlaté vejce prodal?
Já jsem budovu prodal v době, kdy do Prahy přišly anglické investiční fondy a řekly, že je to tu levnější než v Londýně, a začaly nabízet nesmyslné peníze… Kvůli takovému chování ostatně o rok později přišla krize.
* Prodal jste Škodův palác, a mohl jste si tedy koupit pozemky v Benicích…
Já jsem tehdy měl 1,5miliardový úvěr, abych mohl nakupovat. Banka nepožadovala žádrozhovor né větší garance. To byla zvláštní doba… Zjistil jsem však, že je snadné být prodejce, nikoli ale kupec. V roce 2008 jsem vrátil větší část úvěru zpět bance. Transakce nedávaly ekonomicky smysl. A proč Benice? Měl jsem řadu problémů s hroby (nález na Národní třídě, který zdržel výstavbu Quadria), s aktivisty, a tak jsem se rozhodl jít z centra Prahy na okraj. Ty pozemky jsem koupil s tím, že Benice, pod které katastrálně spadají, žádaly od roku 2002 samy o změnu územního plánu na stavební parcely.
* Změna územního plánu byla tehdy jen nastartovaná. Koupil jste pole a máte pole. Tak proč teď žalujete stát?
Já jsem ty pozemky koupil v roce 2007 a o tři roky později – v roce 2010 – byla změna územního plánu schválena, takže jsem měl stavební pozemky. V roce 2011 dokonce Benice souhlasily s úpravou územního plánu a navýšením koeficientů zástavby. A o rok později – v roce 2012 – ty samé Benice změnu územního plánu žalují a požadují její zrušení. Je v tom podle vás nějaká logika?
* Z čeho ale usuzujete, že nešlo o podnikatelské riziko? Vy jste kupoval metr čtvereční za 1360 korun, což není cena stavebních pozemků. Zároveň každé rozhodnutí státní správy nebo samosprávy je přezkoumatelné soudem.
Podnikatelské riziko byla koupě pozemků v roce 2007. A bylo tomu tak až do roku 2010, kdy změnu územního plánu pražští zastupitelé schválili. V tomto roce se stávají stavebními pozemky. To, že stát jde proti vám, není běžné podnikatelské riziko. Soud změnu zrušil a konstatoval, že důvodem byl nesprávný úřední postup jejího pořízení. Praha tedy udělala chybu, řekl soud. Ovšem město s nástupem pana Hudečka veřejně deklarovalo, že si přeje, aby došlo ke zrušení naší změny a náš projekt tam nevyrostl. To je stejné, jako když si koupíte od obce parcelu, u které obec žádá, aby se tam stavělo, a ve chvíli, kdy se to povede, tak se vám vysměje a řekne: Ha, a máte zase pole. Nemůžete jako podnikatel předpokládat, že se město (potažmo stát) bude chovat tak nekonzistentně.
* Čím si vysvětlujete, že jsou město či stát zlé právě jen na vás…
Pohnutky jednotlivých osob by zajímaly i nás… Proč deklarují, že chtějí zničit náš projekt? V roce 2013 jsem napsal všem zastupitelům osobní dopis, že hrozí velká škoda a prosím je, aby tomu zabránili. Říkal jsem jim, že podle paragrafu 55 odst. 3 stavebního zákona mají konat, odstranit nedostatky a změnu znovu schválit. Pan Hudeček tvrdil radě a zastupitelům, že nemusejí nic dělat, a zpětně si na to nechal udělat právní posudek.
* Když jste tedy viděl, že u města neuspějete, obrátil jste se na ministerstvo financí s arbitráží?
Mně jiná možnost ani nezbývá, musím postupovat podle mezinárodní smlouvy. My ještě nejsme v arbitráži. Na začátku června jsme podali notifikaci a běží šest měsíců smírčí lhůta. Teď nám ta lhůta bude končit.
* Jak by podle vás mohl vypadat smír?
Česko ušetří prostředky za advokáty, pokud nám uhradí celou škodu.
* Myslíte si, že vám finance uhradí 2,6 miliardy v rámci smíru?
Ano, je to v tomto případě logický a správný postup při správě cizího majetku, jinak bude Česká republika muset uhradit daleko víc, čímž bude dále škoda narůstat. Narovnání nejsou ničím neobvyklým, naopak jsou žádoucí, proto dvoustranné smlouvy o ochraně investic tuto možnost preferují před arbitráží.
* Podal jste trestní oznámení v kauze Benic i Škodova paláce a chcete, aby se připojilo i ministerstvo financí. Proč?
Já jsem byl pozván na podání vysvětlení kvůli trestnímu oznámení, které na mě podal pan primátor Bohuslav Svoboda a tehdy ještě jeho náměstek Tomáš Hudeček. Tam jsem řekl: Jestli nepřestanete lhát o mně, já začnu mluvit pravdu o vás. A to jsem udělal. Deset let se lže o Škodově paláci.
* Nicméně vy jste podal trestní oznámení také. Proč?
Ve věci Benic státní zástupce začal konat. My jsme jako poškození dostali od policie poučení. A před čtyřmi týdny jsme dostali možnost nahlédnout do spisu. Tam jsme narazili na věci, u kterých jsme považovali za nutné ohlásit je ministerstvu financí. To si musí vyhodnotit samo, jestli se připojí k trestnímu oznámení jako poškozený.
* To vaše trestní oznámení směřuje kromě Benic také na to, že Praze vzniká škoda, když nechce přijmout slevu na nájemném, kterou jí vytrvale nabízí společnost Copa Retail. Policie pracuje s tím, že vy a Copa Retail jedno jest. Vy však tvrdíte, že firmu, potažmo palác, už od roku 2007 nevlastníte. Tak jak to je?
V Jižní Americe existuje letecká společnost Copa Airlines. Myslíte si, že mi patří?
* V trestním oznámení to je tak napsané.
Já jsem ho neviděl. A nechcete skončit nějakou pozitivní otázkou?
* Jednu mám. Nevadí vám, že dosud vás neměli rádi Pražané za Škodův palác a teď vás nebude mít rád národ, protože chcete 2,6 miliardy od státu?
Tady ve středu Evropy máme nejlepší zemi, myslím teď Česko, protože zde část roku přebývám, nikoli Švýcarsko, jehož jsem občanem. Není důvod mít donekonečna špatnou náladu a pořád se dívat na to, co kdo udělal špatně, a neudělat něco pozitivního. To je o dojmu, jaký vy vytváříte bez ohledu na fakta. Problém je, že vy si skutečně myslíte, že jsem měl dostat za ten nájem Škodova paláce pět korun. Nebo deset. Tady se už v hospodě rozhodlo, kdo je viník, a je jedno, co řekne soud. Novinář by ale měl být nezávislý, jinak se můžeme vrátit do padesátých let. Když to správně popíšete podle skutečností a důkazů, měli by Pražané nenávidět někoho úplně jiného. Ne mě. Fakticky mi byly vyvlastněny pozemky. Kdybych si chtěl koupit pole, tak někde, kde je to hezké… Třeba na Šumavě a stál by mě metr padesát korun, a ne přes 1300 korun jako v Benicích.
Před vstupem do EU tu bylo zároveň tvůrčí klima, byla vůle zdevastované domy opravit. Dneska je Praha krásná a nálada ve společnosti je, že je lepší nic nedělat. Sebastian George Pawlowski (48) • Švýcarský podnikatel se narodil v Mnichově a vyrůstal v Paříži. • Studoval v Německu a ve Švýcarsku, od roku 1989 působil ve švýcarském bankovnictví. • Do Prahy přijel hned po revoluci, následně začal podnikat v realitách a v roce 1995 založil firmu Copa. • Od Prahy si pronajal a rekonstruoval řadu domů v centru, proslul ale především kontroverzním pronájmem Škodova paláce městu. • Vlastnil časopisy Týden, Instinkt nebo bulvární deník Aha!, všechny své mediální aktivity prodal. • Jeho žena je sestrou podnikatele Charlese Butlera.
Potkal jsem se s Pavlem Bémem všehovšudy tak desetkrát. Ale on měl na rozdíl od jiných politiků obrovský talent řešit věci. To je stejné, jako když si koupíte od obce parcelu, u které obec žádá, aby se tam stavělo, a ve chvíli, kdy se to povede, tak se vám vysměje a řekne: Ha, a máte zase pole.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz