Za měsíc to bude už 57 let, kdy Washingtonem D. C. prošel velký pochod za práva a svobodu menšin, který svým nejslavnějším projevem zakončil Martin Luther King. Jedním z organizátorů do té doby nemyslitelné akce byl i John Lewis (21. února 1940 až 17. července 2020).
I když mu bylo teprve třiadvacet let, během washingtonského pochodu jako předseda studentské organizace patřil k těm, kteří strhávali největší pozornost.
Lewis, syn zemědělce z Alabamy, totiž patřil mezi třináct takzvaných Freedom Riders. To byla skupina černošských a bělošských studentů, jež 4. května 1961 v hlavním městě Spojených států nasedla do dálkových autobusů a vyrazila na „turné“ po konzervativních a rasistických jižanských městech. Svou cestou chtěli upozornit na rozhodnutí nejvyššího soudu, které označilo rasovou segregaci v dopravě, čekárnách a nádražních restauracích za protizákonnou.
V Jižní Karolíně, Alabamě a Mississippi však jejich jízda skončila v krvi. Celým Spojeným státům tehdy „jezdci svobody“ ukázali, v jaké protičernošské symbióze tam funguje policie, Ku-klux-klan a zfanatizovaný dav.
Třeba při výjezdu z nádraží v alabamském Birminghamu útočníci propíchali autobusu kola, odtáhli jej za město a podpálili. Aktivistům se před uhořením podařilo sice dostat ven, jenže tam už čekali útočníci, aby je zlynčovali. Po několika minutách dorazily policejní jednotky a bití ukončily. Kromě toho jezdci čelili mnoha „menším“ útokům, Lewis byl třeba surově zmlácen, když v Jižní Karolíně vstoupil do čekárny pro bílé. Na rasismus zranění aktivisté naráželi i v nemocnicích, kde je personál nechtěl ošetřovat.
„Byli jsme rozhodnuti neuhnout, ani za cenu násilí. Věděli jsme, že naše životy mohou být ohroženy, ale bylo nám jasné, že musíme jet pořád dál,“ vzpomínal Lewis před jedenácti lety.
Díky tomu, že mezi jižanské útočníky se infiltrovalo několik agentů a spolupracovníků FBI, tajná služba získala dost důkazů o tom, že mezi šerify a útočníky panuje tichá dohoda a někdy si i vzájemně pomáhají. Agresivní útoky na studenty musel řešit i ministr spravedlnosti Robert Kennedy.
John Lewis se i díky své vytrvalosti a tvrdohlavosti stal pro afroamerické obyvatele Spojených států symbolem toho, jak dlouhé a těžké může být docílení spravedlnosti. V roce 1987 byl poprvé zvolen do Kongresu za stát Georgia, v politice vydržel až do poloviny letošního července, kdy po několikaměsíčním boji podlehl rakovině slinivky.
Na rasismus zranění aktivisté naráželi i v nemocnicích, kde je personál nechtěl ošetřovat.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU