Za pár let budou mít děti Ježíška v přátelích a o dárky si budou psát na zeď
Vánoce jsou jednou z mála jistot v našem životě. I když většina tradic a zvyků s postupem času bledne a ztrácí na významu (často i úplně zanikne), konec roku je pro nás nedotknutelný. Skoro to vypadá, jako bychom byli stroje a nějaký tajný signál nás podprahově hromadně přepnul z režimu „práce“ do režimu „svátky“. S kolegy probíráme vánoční dárky a na poradách se místo prodejních výsledků řeší výzdoba kanceláří. Vánoce ale neznamenají jen uvolněný konec roku a shánění dárků, je to hlavně svátek rodiny, přátel a všech našich blízkých.
Musím se přiznat, že i když pracuji v telekomunikacích (a to je hodně dynamický obor), trochu mě překvapil jeden kolega, který se mezi řečí zmínil o tom, že letos nebudou žádné telefonáty, pohledy, ani SMS, ale že všem poblahopřeje pěkně na Facebooku. Prý tam má stejně všechny známé a alespoň na nikoho nezapomene. Pravda je, že sociální sítě se tak nějak nenápadně staly z oddechové kratochvíle naprosto standardním komunikačním nástrojem. Na druhé straně má v sobě většina lidí zafixováno, že při „slavnostnějších“ příležitostech je vhodné spíše zavolat. Není k tomu žádný racionální důvod, prostě se to tak dělá.
Když se na to podíváme s určitým nadhledem, nezbývá než se pousmát. Když se kdysi začaly masově zavádět klasické pevné linky, mnoho kritiků říkalo, že to je konec tradic a rodinného života. Podobné to bylo i s SMS – zhruba před deseti lety je pro blahopřání využíval jen zlomek zákazníků, kteří je dnes posílají naprosto všem. Teď už se totiž jedná o zažitou věc, a tak vánoční nebo novoroční textovka nikoho neurazí. A úplně stejné to jednou bude i se sociálními sítěmi, a je celkem jedno, kterou z nich zrovna budeme používat.
Takže až vám někdo popřeje hezké svátky pomocí Facebooku, nemusíte se na něj zlobit. Hlavní přece je, že si na vás vzpomněl. Berte to s nadhledem, protože za pár let budou mít vaše děti Ježíška v přátelích a o dárky si mu budou psát na zeď. A vy se asi budete divit tomu, proč vás to vlastně tehdy tak překvapilo…