Do sčítání lidu zbývá jen měsíc a na stránkách tisku se perou dvě státem placené instituce, jejichž posláním je spíše spolupracovat: Úřad pro ochranu osobních údajů a Český statistický úřad. Ředitel ochranného úřadu Karel Neuwirth prohlásil v rozhovoru pro Právo, že jeho úřadu se nelíbí ani rozsah, ani způsob shromažďování údajů, že sčítání by mělo být především anonymní a že dvousettisícová pokuta pro komisaře za indiskreci je směšná. Může být. Jde však o to, co jsou to „velmi detailní údaje o domácnosti občana , o nichž Neuwirth hovoří. Formuláře pro sčítání obsahují celkem 47 otázek. Ze sčítacího listu osob lze zjistit, kolik občanovi je, kde bydlí, jakou má národnost, vzdělání, v jakém oboru pracuje. To jsou věci známé o každém z nás v poměrně širokém okruhu bydliště. Citlivá je snad jen kolonka o vyznání. Z domovního listu lze vyčíst údaje o tom, kdy a z čeho byl dům postaven, kolik má podlaží, čím a jak se v něm topí, zda je vlastníkem soukromá osoba, právnická osoba, družstvo nebo stát. Až na to poslední lze všechny věci zjistit z ulice, ani člověk nemusí chodit dovnitř. Obdobné údaje se týkají bytu. Zda má záchod nebo koupelnu není příliš strategická informace, a za údajem, že v domácnosti jsou „dva nebo více automobilů se mohou skrývat zánovní mercedesy stejně jako přestárlé škodovky. Podstatně rizikovějšími údaji o majetkových poměrech disponují například finanční úřady, jsou i součástí žádostí o sociální příspěvky nejrůznějšího druhu. Bylo by jistě důležité omezit únavný koloběh duplicitního vyžadování a vykazování údajů o občanech, při němž se riziko úniku násobí každým dalším okruhem úřadního postupu. Úřad pro ochranu osobních údajů by mohl být kvalifikovaným iniciátorem a účastníkem rychlejšího budování státního informačního systému. V případě sčítání lidu to budí spíše dojem čtenářsky vděčného pláče na nesprávném hrobě. Podobným způsobem jako Česko uskutečňuje sčítání lidu většina evropských států. Je pravda, že se vedou diskuse o tom, jaké nové metody by byly levnější, efektivnější, spolehlivější a pro občana komfortnější. Zejména severské státy staví sčítání na částečném nebo úplném využívání registrů. To může být cesta budoucnosti. Má to však jednu podmínku? Totiž ty kvalitní a spolehlivé registry mít. To zatím není případ České republiky.
