Jiří Hanzlíček: Nechoďme německou cestou

16. 4. 2013

Autor: Mladá fronta

ČEZ musel řešit problémy s dostatkem uhlí pro své elektrárny a s tím, že těžební společnost Czech Coal zdvihla cenu hnědého uhlí. Logickou reakcí byl prodej uhelné elektrárny Chvaletice těžební firmě Litvínovská uhelná a podpis smlouvy s Czech Coalem o dodávkách uhlí z dolu Vršany do elektrárny Počerady.

Uvedené transakce znovu oživily politické debaty o těžbě uhlí – jak, kolik, kde. O limitech těžby v severních Čechách se mluví mnoho let. Zdaleka ne všechny informace v těchto diskuzích jsou přesné. Jako bývalý úředník státní správy proto považuji za potřebné připomenout jádro problému.

Do roku 2004

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách vznikly na základě žádostí o dotace ze státního rozpočtu na zlepšení životního prostředí, zejména ovzduší v kraji. Finance nebyly, a tak bylo jako pomoc vydáno jedno z mnoha set vládních usnesení. Konkrétně usnesení vlády ČR číslo 444 z roku 1991. Definuje dobývací prostory a především zásoby uhlí v lokalitách lomů Bílina, ČSA a Nástup Tušimice. Faktem, o němž se mluvilo jen na zasedání vlády v roce 2004 a pak už skoro nikdy, bylo, že podle důvodové zprávy k tomuto usnesení skončila jeho platnost právě v roce 2004. Vláda proto přijala další usnesení ukládající prověřit limity těžby.

V roce 2005 se vláda premiéra Paroubka vyjádřila pro zrušení těchto limitů. Začaly vášnivé diskuze. V roce 2006 ministr průmyslu navrhl obnovu těžby u Mariánských Radčic. Návrh však byl v rozporu s tehdejší koaliční smlouvou, podle níž už vládl kabinet premiéra Topolánka. V programovém prohlášení se kabinet na nátlak ministerstva životního prostředí zavázal nerušit limity těžby a nepokračovat v přípravách na dostavbu Temelína, což postrádalo věcnou i ekonomickou logiku.

Lidé a soběstačnost

V roce 2010 vláda Petra Nečase v programovém prohlášení opět slíbila, že se zasadí o zachování limitů těžby a o jejich legislativní zajištění. Vedení Ústeckého kraje po souhlasu rady na sklonku roku 2012 navrhlo ministerstvu průmyslu, aby prolomilo limity těžby uhlí k roku 2014 v lomech ČSA a Bílina. Návrh byl součástí připomínkového řízení k nové energetické koncepci. Připomínka však byla v rozporu se stávajícími zásadami územního rozvoje.

Ústecký kraj uvádí stěžejní argument pro pokračování těžby hnědého uhlí za limity – zachování stovek pracovních míst v regionu s vysokou nezaměstnaností. Omezení v těžbě nejvíce vadí těžařské skupině Czech Coal. Ta počítá s útlumem hlubinného dolu Centrum, který zaměstnává asi 300 lidí. Dalších dvě stovky odcházejí ze sousedního povrchového dolu ČSA, který se blíží k územním limitům a od podzimu utlumuje činnost.

Těžební limity, jejichž platnost z výše uvedeného usnesení vlády skončila již v roce 2004, budou nadále předmětem dialogů s mnoha kontroverzemi. Na jedné straně barikády stojí zájem stovek občanů, kteří v bouraných obcích mají svůj domov. Na straně druhé je koncepce energetické bezpečnosti a alespoň částečné soběstačnosti Česka.
Pokud bude k roku 2025 dostavěn 3. a 4. blok Temelína, dojde k odstavování uhelných elektráren. Pokud však Temelín nebude, budeme potřebovat zásoby uhlí.

Německá tíseň

Není dobré hnát se do tísnivé situace, v níž je dnes Německo. Po odstavení jaderných bloků a kvůli snižování podpory obnovitelných zdrojů se musí zaměřit na těžbu uhlí a výstavbu tepelných či plynových elektráren. Taková koncepce však docela zásadně odporuje všem ekologickým závazkům Německa vůči EU.

Čtěte také:

Litvínovská uhelná požádala ÚOHS o povolení koupě Chvaletic

Brusel ukončí vyšetřování ČEZ. Souhlasí s prodejem Chvaletic