Jiřím Beranem

Lidé se budou hýbat i při krizi

Špindlerův Mlýn, jediné šestihvězdičkové premium lyžařské středisko v České republice, je o krok blíž k velkolepému rozvojovému plánu. Kabinové lanovky mají do čtyř let propojit areály Svatý Petr a Medvědín a rozšířit je o nové sjezdovky. Experti z ministerstva životního prostředí ale doporučují projekt v omezeném rozsahu – lanovka na Medvědín by měla končit v půlce kopce. „Je to pro nás lepší dárek než o minulých Vánocích, kdy jsme dostali takzvanou nulovou variantu, tedy by se nestavělo nic,“ říká Jiří Beran, ředitel společnosti Skiareál Špindlerův Mlýn.

EURO: Co pro vás znamená nedávné vyjádření ministerského expertního týmu? BERAN: Díky němu jsme obrazně řečeno dál než na půli cesty. Teď budeme jednat o tom, jak se dostat na vrchol Medvědína, kam chceme vést lanovku s celoročním provozem. Neumím si představit, že bychom návštěvníky dopravili jen do poloviny kopce. Budeme hledat vhodné technologie či vhodnou trasu tak, aby lanovka končila nahoře.

EURO: Pokud by se diskuse protahovaly, začnete alespoň s výstavbou lanovky od Labské přehrady na Pláně ve Svatém Petru? BERAN: Obě lanovky musí vyrůst souběžně, protože smyslem je oboustranné propojení. Město nás plně podporuje. Expertní stanovisko je doporučením. Jsme stále v kontaktu s Krkonošským národním parkem a řešíme další postupy. Bude to i otázka peněz. Předběžný rozpočet je 750 milionů korun, jiné řešení by bylo nejspíš dražší. Už jsme absolvovali složitá jednání s ČSOB a přesvědčili majitele, že projekt má hlavu a patu. Asi by ho financovalo více bank.

EURO: Minulé dvě lyžařské sezony nebyly kvůli sněhu nejlepší, jak začala ta letošní? BERAN: Při rozjezdu jsou naší konkurencí nákupní střediska. Snažíme se proto lidi přesvědčit, že na horách je lépe. Udělají radost sobě i dětem, když si raději přijedou zasportovat na čerstvý vzduch. A mnozí tomu rozumí. První sníh přilákal kolem šesti tisíc lyžařů, druhý víkend přes osm tisíc.

EURO: I když sněhu bude třeba dost, neobáváte se toho, že vám návštěvníky ubere finanční krize? BERAN: Jsem optimista a věřím, že si lidé lyžování neodpustí. Kdyby finanční krize kromě všech negativ znamenala, že se přestaneme i hýbat, bylo by to hodně špatně. Každý si může spočítat, že zahraniční střediska přijdou dráž. A proč nejet na kratší dobu do nejlepšího českého střediska?

EURO: Proti loňsku jste zlevnili skipasy. Byli byste jinak dražší než některé areály v Alpách? BERAN: Poměřujeme se se srovnatelnými středisky v Rakousku a v době, kdy byla koruna nejsilnější vůči euru, hrozilo, že bychom byli opravdu mírně dražší. Denní permanentku jsme tedy zlevnili o padesátikorunu na 700 korun v hlavní sezoně, v průměru šly ceny dolů o sedm procent. Novinkou jsou celosezonní dvacetiprocentní slevy pro studenty s ISIC kartou. S tím, jak koruna nyní oslabuje, je lyžování v našich horách výhodnější.

EURO: Jakou konkurencí jsou pro „Špindl“ přibývající malé skiareály v tuzemsku? BERAN: Ať si každý staví, co chce, ale dotace ať se přidělují po posouzení návratnosti a účelnosti investice. Když v nadmořské výšce 400 či 600 metrů dostanou desítky milionů korun na výstavbu lanovky, která jezdí 40 dní v roce, jde o mrhání veřejnými penězi. V našem areálu trvala loňská sezona i při špatné zimě 159 dnů, předloňská 129 dnů. Významnou podporou jsou pro nás nižší úrokové sazby, ale všechny půjčky jsme vždycky splatili. To se to podniká, když někde nemusejí peníze vracet a pak ještě dostanou nový úvěr. Legrační je, když si „areál“ s jednou sjezdovkou postaví kampaň na tom, že je lacinější než velké středisko. Dle permanentky si u nás každý může spočítat, kolik za den najezdil kilometrů po perfektně upravených sjezdovkách. Nikde jinde v Česku si tak nezalyžuje.