Nová vláda tento problém vyřešila tím nejhorším možným způsobem. Sněmovna schválila zákon, podle něhož sice pole zůstává polem, ale je možné za něj zaplatit až šestnáctinásobek jeho standardní ceny. A ministerstvo dopravy pak rozhodlo, že Ředitelství silnic a dálnic může jít při smlouvání až na osminásobek a vyšší cenu schvaluje ministr.
Ten současný, co si fakt nechce špinit ruce nějakou korupcí, pak tuto směrnici zrušil a odpovědnost přehodil na své podřízené. Ti musí být sami schopni rozhodnout, zda jde o konkrétní případ, kdy se ta mimořádná přirážka vyplatí.
Pan ministr s tím měl asi nějaké starosti. Ani není třeba spekulovat o tom, že jeho partajním šéfem a kolegou ve vládě je jeden z největších pozemkových vlastníků v zemi, což není úplně ideální konstelace pro optimální rozhodovací procesy.
Zpět do starých lumpáren
Každopádně tzv. antikorupční vlády svým rozhodnutím o výkupních cenách opět vrátily stav do časů největších pozemkových lumpáren.
Přitom je dávno všem jasné, že zrychlení a korektní průběh výkupů je řešitelné rozdělením celého procesu řešení pozemků na procesy dva.
V prvním se rozhodne o vyvlastnění pozemku a v druhém nezávislém řízení se rozhodne o výši náhrady. Klidně až poté, co je postaveno a zkolaudováno.
To by ale spousta lidí přišla o svou jistotu šestnáctinásobku a tudíž to fakt neprojde.
Čtěte další komentáře auitora:
Pavel Páral: Vzpomínání na mladickou nerozvážnost