NETRADIČNÍ ZIMNÍ SPORTY - Nekonečné zástupy víkendových rádoby sportovců, kličkování mezi dychtivými caparty a jeden reklamní billboard vedle druhého. Sjezdové lyžování už prostě definitivně ztratilo šmrnc. Nebo ne? Skočte z vrtulníku ve výšce tři tisíce metrů nad mořem a vychutnejte si panensky čisté svahy nedostupných hor. Pak možná změníte názor.
Křišťálově křehké ticho tříští blížící se zvuk. Mezi pyšnými štíty horských velikánů se prosmykne helikoptéra, zvuk vrtule spouští první hrsti sněhu z okolních svahů. Vrtulník se dotkne jedné z mála alespoň trochu rovných ploch a během chvíle se z něj oddělí pestrobarevné kapky lyžařů. Chvíle tichých příprav, během nichž jakoby příroda nabírala dech.
První odhodlané máchnutí hůlkami a řízený pád může začít. Několik kilometrů nepřerušované jízdy nezmapovaným terénem, nohy sténají únavou a adrenalin buší v hlavě. Gejzíry sněhu stříkají vysoko do vzduchu a jeden každý sval pracuje na maximum ve snaze udržet lyže v plánovaném směru. Na zbytečné úvahy tady není čas, heliskiing se prostě prožívá naplno.
„Navíc jde o sport, který má maximální potenciál i z podnikatelského hlediska. My letos organizujeme první zkusmou akci v Uzbekistánu, ale na další sezonu už počítáme s podstatně širší nabídkou. Reakce totiž máme velmi dobré, zájemců je více než dostatek,“ popisuje své plány známý horolezec a autorizovaný horský vůdce Josef Šimůnek, spolumajitel firmy Namche. Ta se mimo prodeje vybavení do přírody zabývá například i organizací různých outdoorových kurzů z oblasti skialpinismu nebo lezení v ledu.
Tady nejde nevydělat
HELISKIING/HELIBOARDING
• Jde o sjezdové lyžování ve volném terénu. Provozuje se hlavně na prakticky nedostupných svazích horských masivů, lyžař nebo snowboarder je proto na místo dopravován helikoptérou.
• Mezi nejoblíbenější destinace patří Aljaška, USA a Nový Zéland, stále častěji se ale prosazují i některé země Střední Asie a Rusko. V Evropě je heliskiing omezen jen na menší lokality v Alpách.
• V Evropě se cena jednoho velkého sjezdu pohybuje mezi 100 až 200 eury, týdenní akce v Uzbekistánu vystoupá až na 2500 eur bez letenky.
Nemenší důvěru v chytlavost tohoto dobrodružného sportu prozrazují i aktivity společnosti Snowhill, která v Česku provozuje celou řadu horských středisek. Její zástupci teprve před nedávnem dokončili jednání o pronájmu jednoho z horských masivů Rumunska a druhého února tohoto roku zde firma zahájila svou první heliskiingovou sezonu.
„Pokud jsme nechtěli nabídku našeho nového areálu omezit jen na spádovou oblast samotného Rumunska, byl heliskiing ideální volbou, za kterou budou přijíždět lidé z celé Evropy. Zatím totiž tento sport vyžadoval cestu za oceán, do Kanady nebo na Aljašku, maximálně byly ještě nějaké možnosti v Rusku. My tuto omezenou nabídku rozšiřujeme o destinaci vzdálenou dvě hodiny letadlem od Vídně, navíc ve velmi lákavém a divokém prostředí. A to nemůže selhat. Vždyť už teď máme obsazenost zájezdů mezi 50 a 70 procenty, a to jde o vlastně o nultou a zkušební sezonu,“ potěšeně konstatuje jednatel společnosti Karel Vacek.
Své klienty si tedy tento poněkud extrémnější druh lyžování zjevně najde, přestože jej poměrně vysoké náklady zařazují mezi zábavu pro movitější vrstvy. Neméně vysokým nárokům ale musí čelit i samotní organizátoři heliskiingu, tentokrát v oblasti technického a personálního zajištění. Například zmiňovaný Snowhill, respektive jeho rumunská dceřiná společnost Berghill, musela kromě vhodných prostor získat také speciální helikoptéru a v neposlední řadě i odborné instruktory. V jejich čele pak stanul Rakušan Martin Freinademetz, dvojnásobný mistr světa ve snowboardingu.
V relativně malém prostoru České republiky podobně masivní investice navíc může vzbudit reakci podobnou vlnám po vhození kamene do rybníka. Řada cestovních kanceláří si možná už nyní pokládá pochopitelnou otázku, kdo vlastně bude očekávaným výletníkům jednotlivé zájezdy do rumunských hor zprostředkovávat? „Pro letošek to bude pouze naše vlastní cestovní agentura, nicméně nějaké spolupráci v příštím roce se rozhodně nebráníme,“ odpovídá Karel Vacek.
Let s lyžemi na nohou
SNOWKITING
• Jde o jízdu na sjezdových lyžích, případně snowboardu, za létacím drakem. Provozovat tuto aktivitu je možné prakticky kdekoliv, kde je sníh a stálý vítr. V Česku je zhruba deset specializovaných areálů a také několik škol, které poskytují výcvikové kurzy tohoto sportu.
• Cena kurzu se pohybuje od jednoho do tří tisíc korun za den podle úrovně klienta, cena nového kvalitního draka kolísá mezi 20 a 34 tisíci korun. Kvalitní použitý drak sníží náklady na deset až patnáct tisíc korun.
Samozřejmě, adrenalinových sportů je na sněhu v poslední době dvanáct do tuctu, ne všechny navíc vyžadují podobně náročné zázemí. Pořádný zážitek nabízí třeba i snowkiting, jízda na lyžích za letícím drakem. Sportovec se připne ke svému větrnému oři, rukama se chopí řídicích madel a zbytek je jen na jeho šikovnosti. Už samotný princip zní dosti šíleně. „Skuteční profesionálové dosahují rychlosti i 70 kilometrů v hodině, ve skocích je drak vytáhne až čtyřicet metrů vysoko,“ uvádí Zdeněk Pavlát ze společnosti Mushow, která se výukou tohoto sportu a prodejem související výstroje zabývá.
Pochopitelně, snowkiting se neomezuje jen na pouhé svištění rovnou krajinou, někteří jezdci se například nechávají inspirovat snowboardisty a svou energii vybíjejí na uměle vybudovaných překážkách ve speciálních areálech. Jiní naopak využívají draka jako prostředek transportu. Není prý totiž lepší pocit, než se nechat silou větru vyvézt na kopec, draka složit do batohu a poté se neobjeveným a liduprázdným terénem vydat zpět do údolí.
„Právě velmi široký záběr snowkitingu je jeho největším lákadlem. Můžete si zarelaxovat na louce za domem, stejně jako si užít pořádnou akci někde v horách. Spousta lidí už je navíc unavena z přehuštěných sjezdovek a takhle se jim otvírá cesta k pořádnému lyžování v nádherné přírodě a bez stereotypu upravených svahů,“ popisuje Pavlát.
Jedním dechem zároveň vyvrací častý omyl, podle kterého drak dovoluje jen jednosměrnou jízdu, s větrem v zádech. Podobně jako u plachetnic totiž může snowkiter křižovat a razit si svou cestu i proti větru.
Světová špička ve středu Evropy
„A pozor, jen málo se ví, že Česko je světová snowkitingová velmoc. Naši sportovci vítězí na všemožných soutěžích, hlavně alpské země nám také hodně závidí naše menší kopečky. Máme totiž přímo ukázkové mírně zvlněné terény bez prudkých svahů, z nichž je řada poměrně vysoko a tedy dlouho pod sněhem,“ zdůrazňuje Pavlát. Právě členové týmu Mushow se nedávno vrátili ze závodů Snowkite Masters ve Francii, a jeho slova tak přesvědčivě doprovází cinkání několika drahých kovů.
Výsledkem všech zmíněných ideálních faktorů, k nimž lze přičíst i poměrně malou finanční náročnost snowkitingu, je jeho trvale rostoucí obliba. „Zatím nás živí hlavně prodej vybavení. Ale stoupá i počet zákazníků naší školy, každý rok na zhruba dvojnásobek. Loni to bylo celkem asi sto klientů, ke kterým se samozřejmě přidávají i různé zážitkové a teambuildingové firmy. A to přitom hlavní nával ještě nepřišel, očekávám ho tak během dvou tří let. Zatím nějakému masivnímu nástupu brání nedostatek informací, lidé o snowkitingu prostě nevědí,“ očekává nával zákazníků Zdeněk Pavlát.
V každém případě se ale tento sport může směle zařadit mezi ty, o kterých jsme už v tomto seriálu v minulých dílech referovali. Všechny jsou totiž nové a neokoukané, jejich obliba je na vzestupu a díky rostoucí kupní síle českých zákazníků budou velmi brzy lukrativní podnikatelskou šancí. Samozřejmě jen pro ty, kteří na vrchol blížící se vlny dokáží naskočit včas.
