Menu Zavřít

Jogurt za tři devadesát

12. 1. 2011
Autor: Euro.cz

Na papíře vypadá jako dobrá koupě, ale co je levné, často nebývá výhodné

Kultura náhražek má v České republice hluboko zapuštěné kořeny. Mnozí připisují tuto naši národní slabost pro šidítka čtyřem dekádám socialistické ekonomiky, v níž dávala klesající výkonnost – vrozený a určující rys centrálně plánovaného hospodářství – vznikat stále většímu množství tragikomických imitací všeho západního, od kolových nápojů po sportovní obuv. Postupně jsme z nouze přijali zvyk nahrazovat nedostupné zboží podřadnými napodobeninami, které neměly se svými vzory společného nic než přibližnou podobu vnější fasády. Takové malé Potěmkinovy vesnice každodenního života.
Časy se mění, ale mentalita zůstává. Někteří z nás už zjistili, že je lepší dopřát si jednou měsíčně pizzu s rajčaty a mozzarellou než každý týden prefabrikát s kečupem a eidamem. Stále se ale najdou zástupy těch, kdo pátek co pátek plní nákupní košíky hromadami výhodných uzenin bez masa a bezmléčných jogurtů za tři devadesát, ignorujíce přitom zcela nevyvratitelnou skutečnost, že tyto parodie na potraviny připomínají svůj předobraz snad jen vnější formou, ale rozhodně ne složením, nutričními hodnotami, nebo snad dokonce chutí. Hlavně že se z jedné výplaty pořídí co nejobjemnější nákup. Z tohoto důvodu čeká nový Renault Fluence na českém trhu nepochybně světlá budoucnost.

Hodně auta za málo peněz

Na první pohled je s Fluence všechno v pořádku. Poměrně velký sedan za výhodnou cenu, to je přece legitimní nabídka pro každého, kdo potřebuje hodně prostoru, ale disponuje pouze omezeným rozpočtem. Snad se rozumí samo sebou, že když vám někdo nabízí auto o velikosti téměř střední třídy za cenu slušně vybaveného malého hatchbacku do města, nebude všechno dokonalé. A Fluence nabízí za vašich 299 000 Kč (základní 1.6 16V Confort), respektive 401 900 Kč (1,5 dCi Privilege, s nímž jsem měl to trápení) opravdu hodně „materiálu“. Sedadla jsou v nejlépe vybavené verzi čalouněna kůží. Zavazadlový prostor o objemu 530 litrů by tomuto renaultu mohl závidět leckterý sedan střední třídy. Zadní okna lze zatáhnout roletkami, a vytvořit tak příjemné soukromí, jako to bývá zvykem ve velkých limuzínách…
A propos limuzína: Patrně jste neměli to štěstí unikat až dosud televizní reklamě, v níž důležitě vyhlížející gentleman usedne na zadní sedadlo fluence čekajícího před budovou, nonšalantně rozevře noviny a zavelí: „Na letiště, Alberte.“ Pomiňme na chvíli fakt, že ve skutečném světě by ten dobrý muž musel po nasednutí utrousit docela jinou repliku, například „Máte výpověď, Alberte“, protože řidič, který neotevře svému šéfovi dveře, si nezaslouží dělat ani vrátného. Ale prohlašovat o něčem jako fluence, že je to „opravdová limuzína“, to chce opravdu hodně drzosti i v poměrech reklamního byznysu, který už ze své podstaty nakládá s realitou velmi kreativním způsobem.

Záludnosti zvětšenin

Když tvoříte billboard tak, že vložíte do kopírky fotografii pořízenou mobilním telefonem a stisknete tlačítko „zvětšit 8x“, musíte počítat s tím, že utrpí kvalita. Zdálky se snad oko ještě nechá ošálit, ale přistupte blíž a namísto původního obrazu uvidíte hrubý rastr s rozpitými barvami a chybějícími detaily. Čímž se příhodně dostáváme zpět k fluence. Jeho problém spočívá v tom, že zákazníkovi předkládá techniku, dílenské zpracování a výbavu malého auta ve zvětšeném a ke své vlastní škodě navíc povážlivě ledabylém podání.
Samozřejmě nelze nepřipustit, že má čtveřici dveří, střechu a jede, takže základní účel automobilu asi plní. Ale to je tak všechno. Dieselová patnáctistovka irituje úzkým rozsahem využitelných otáček – ještě v 1700 ot./min. se motor prakticky dusí a kousek nad třemi tisíci je po všem. Musíte tedy neustále řadit, což by snad tolik nevadilo, kdyby se řadicí páka nepohybovala ve své kulise s přesností rákosu zapíchnutého do hromady kostek dětské stavebnice. Že se při tom všem úsilí sunete dopředu jen velmi vlažným tempem, považuji za ten vůbec nejmenší problém. Možná je to dokonce dobře.

Nejistým krokem

I v docela obyčejných rychlostech má totiž fluence se svým levně zkonstruovaným podvozkem a mohutným zadním převisem problém udržet pod kontrolou pohupování karoserie ve vertikální ose, což spolu s nepřesným řízením a nikterak zářnou směrovou stabilitou vytváří pocit ustavičného neklidu. Měl jsem za to, že dnes se už nevyrábějí auta, v nichž by stotřicítka na dálnici působila jako nekomfortně vysoké tempo, ale „opravdová limuzína“ mě vyvedla z omylu. Trapný výkon předních světlometů by nemusel být tolik na obtíž, kdyby stěrače úplně nezapomněly na svůj raison d’être, totiž na stírání, a nerozhodly se raději stát světovými šampiony v rozmazávání chemického zimního posypu po čelním okně. A nechtějte, abych začínal na téma ovládání rádia. Renault si neváží svých zákazníků ani tak málo, aby jim umožnil rychlé upravení hlasitosti běžným rotačním ovladačem – řidiči fluence jsou nuceni zdlouhavě mačkat tlačítka „+“ a „–“.
V tomto duchu by bylo možné pokračovat libovolně dlouho, ale nepůsobme si zbytečnou bolest. Snad je již dostatečně zřejmé, že to, oč zde běží, je všudypřítomná absence hlubší kvality a obyčejné konstruktérské poctivosti. Renault Fluence sice stojí tolik co malé levné auto, ale také všemi svými vlastnostmi s výjimkou rozměrů malému levnému autu – a to ještě ne moc dobrému – odpovídá. V době, kdy řada zdařilých vozů nižší třídy, jako je třeba Ford Fiesta nebo domácí Škoda Fabia, nabízí za srovnatelný peníz adekvátní prostor pro čtyři dospělé při nesrovnatelně lepší kultivovanosti, zpracování a jízdním projevu, si lze těžko představit důvod, proč by někdo měl snášet utrpení spojené s používáním fluence. Pokud tedy tím důvodem nemá být potřeba nacpat do kufru kvanta výhodných náhražek ze supermarketu…

Value for money 4/10
Radost z jízdy: 5 bodů z 40
Komfort: 9 z 30
Praktičnost: 16 z 20
Charisma: 1 z 10
Celkem: 31 bodů ze 100

bitcoin_skoleni

Renault Fluence 1.5 dCi Privilege
Cena: 401 900 Kč
Motor: naftový čtyřválec 1,5 l, 81 kW, 240 Nm
Zrychlení z 0–100 km/h: 11,0 s
Nejvyšší rychlost: 185 km/h
Spotřeba: 4,6 l/100 km

  • Našli jste v článku chybu?