Paličatý žokej chce jet třicátou Velkou pardubickou. A v dresu Andreje Babiše osedlat i Senát.
Do senátních voleb zbývá jen pár týdnů, známý žokej Josef Váňa ale nechce o politice mluvit. „Nechcete mluvit o politice, že ne?“ ptá se mě zděšeně do telefonu, když mu volám. „Jsem zrovna na koni, nemám čas. A zítra přijedou Italové,“ dodává. Úplně stejně mluvil i před téměř třemi roky, když předtím na 123. ročníku Velké pardubické spadl z Tiumena a oficiálně ukončil kariéru. A také v cíli v přímém přenosu naštvaně utrousil následující slova: „Nevyhráli jsme Velkou pardubickou, ale myslím, že kdyby vyhrál volby pan Babiš, aby tenhle sajrajt, který tady přetrvává, dal do pořádku, tak bych byl hrozně rád.“
Ne každý za to měl tehdy rád jeho. Babiš předčasné sněmovní volby sice nevyhrál, přesto je ale nyní vicepremiér a ministr financí. A osminásobný vítěz Velké pardubické pro změnu kandiduje za ANO do Senátu v Karlovarském kraji. Na jeho tréninkové farmě u malé obce Chyše to ale moc nepoznáte, hlad po mediální pozornosti tady ve vzduchu nevisí.
„Vyjedeme si tady teď na kopec a pak tu mám nějaké Francouze. Dejte si v kuchyňce vodu a kafe,“ zdraví mě Váňa před stájí a odjíždí na koni do přilehlých tréninkových luk. „Lidi mu fandí a my taky. Tak proč by nejel, když bude zdravý?“ komentuje jeho případný start na letošní Velké pardubické jedna z žen. Vysoká politika jde ale striktně mimo koňskou farmu.
Léčím se na koni
„On toho v životě moc nevyhrál. Ale vždycky, když běžel, tak dobře. Ten má nohy jak struny. Poběží v Pardubicích kvalifikaci, vyhraje a favoritem dostihu pak budu já,“ usmívá se Váňa, zatímco mi ve stáji nadšeně ukazuje krásného hnědého koně. Osmiletý Rabbit Hawk Wing má rodiče z USA, narozený je ale v Irsku. Právě kvůli němu se třiašedesátiletý žokej potřicáté vrací na nejslavnější tuzemský závod s pětimilionovou výhrou.
Dnes na něm ale nejezdí, Rabbit odpočívá ve stáji. A spolu s ním i další koně, které tu Váňa trénuje - dohromady přes šedesát. Francouzi, které dnes na farmě čeká, jsou z Normandie a chtějí si u něj taky nechat trénovat koně. „Rozhodnou se až podle toho, jak se jim tady budou líbit tréninkové podmínky,“ vysvětluje žokej-podnikatel zaměstnávající na dvou farmách 15 lidí. Právě na bohatší západní Evropě jeho byznys nejvíc závisí, v Česku na koních moc nevyděláte.
Trénuje proto koně hlavně pro západoevropské majitele. Nejvíc mu ale vydělávají ti jeho vlastní na lépe dotovaných západoevropských dostizích. I proto Váňa stále jezdí téměř každý týden do zahraničí, nejvíc do Itálie a Francie. „Když řídím, nemusím vůbec spát,“ usmívá se, pořád oblečený v žokejském. Spát nemusel, ani když se jako mladý sám vozil na dostihy do Německa a hned poté zase zpátky. „Tohle se naši dnešní mladí ještě nenaučili,“ podotkne jakoby mimochodem.
Ne že by to vždy byla hladká jízda bez překážek. Před třemi roky mu dlužili několik milionů korun právě Italové a nezlomný žokej, jemuž v těle už nezbývá snad jediná nezlomená kost a po pádu v dostihu v Německu se mu cestou do nemocnice několikrát zastavilo srdce, dokonce mluvil o konci své stáje. Nakonec ale Italové zaplatili a Váňa se vrátil i na dostihy. Na 124. Velké pardubické v roce 2014 skončil šestnáctý, což bylo jistě zklamání.
„Víš, jak je nepříjemné dívat se na Velkou pardubickou ze země? U ostatních dostihů jsem si na to už zvykl, ale tady ne. Díval jsem se, jak kluci jedou na taxis, a viděl, že jedou moc pomalu. Kdybych tam byl, tak na ně zavolám,“ vysvětluje mi, proč pořád nemůže jako žokej skončit. Sám na proklínané překážce spadl dvakrát. Jednou paradoxně i kvůli ochráncům přírody, kteří ve jménu zdraví koní vtrhli na traš, takže jich několik spadlo. Páchání dobra, říkáme tomu dnes.
S Rabbitem se ale Váňa nebojí: „Spadnout na taxisu může každý kůň, ale Rabbit je letec jako prase,“ věří jezdec, jenž zná tuhle záludně dlouhou překážku jako málokdo. Letec je ostatně i Váňa; podle jeho vlastních slov ho budeme muset zastřelit, aby jednou s létáním na koních skončil. Teď ale přesto říká: „Když nesedím na koni, tak mě bolí záda. Fakt! Beru jezdění vlastně jako rehabilitaci. Ale každá písnička jednou skončí.“
Nejsem žádný podrazák
A jiná možná začne. „V Senátu chci hlavně pomoct dostat z hazardu peníze na mládežnický sport. To je má hlavní politická motivace. A nejde jen o peníze, stejně důležitý je i přístup,“ vysvětluje Váňa svou kandidaturu do Senátu. Za ANO sice kandiduje jako nestraník, k Babišovi má ale blízko už od pádu Nečasovy vlády v roce 2013. „Právě tehdy jsem začal Babišovi fandit, byly mi sympatické jeho myšlenky. Pamatuju si, že tehdy každé ráno ještě posiloval, i když dneska už na to asi nemá čas. Vyprávěli jsme si, kolik kdo udělá denně kliků,“ vzpomíná Váňa. On jich dodnes udělá až šedesát.
Šéf ANO má k Váňovi pro změnu blízko sponzoringem dostihů včetně těch jeho vlastních, které nedávno začal organizovat. „Mně osobně nedal ani korunu,“ říká žokej.
Na svou stejnojmennou velkou cenu sehnal asi tři miliony korun. „Běžte a zkuste je sehnat,“ reaguje, když mi taková částka nepřipadá jako extra velké peníze. „V zimě jezdím a dělám i přednášky za 30 tisíc korun, abych sehnal peníze na koně. Pak mi doma říkají, proč je neseženu i pro nás,“ dodává.
Váňa není v politice žádný nováček. Od roku 2002 je zastupitelem obce Chyše, kde dělá i místostarostu za Sdružení nezávislých kandidátů. Právě Chyše ukazují, jak vypadá nový svět zcela zbavený tradičních politických stran: všichni zdejší zastupitelé jsou nezávislí a už od roku 2002 v obci v podstatě vymazali tradiční politické strany. Volby tu dokonce vyhrávají i stoprocentním ziskem. „Když jsme přebírali dědinu, měla sedm milionů korun dluhu. Podívejte se tam dnes. Po čtrnácti letech je k nepoznání. Občané asi vědí proč. Nejde všechno hned, ale postupně se dá udělat hodně,“ vysvětluje si žokej vlastní politickou popularitu.
Dnes to sice vypadá jako ironie, v roce 2010 ale kandidoval i do sněmovny. A to za TOP 09, dnešního největšího soupeře ANO. „To bylo ještě za knížete,“ říká k tomu nyní Váňa. Voliči ho tehdy málem poslali i do sněmovny svými preferenčními hlasy, když z desátého místa přeskočil až na druhé. „Naštěstí jsem se do sněmovny nedostal. Můj kamarád, který se tam dostal, mi pak vyprávěl, co to je pro chlapy naší povahy za muka. Já jsem nikdy nikoho nepodrazil, a to v Poslanecké sněmovně nejde. Tam se lže veřejně a nikdo se za to ani nestydí,“ děkuje Váňa voličům, že ho neudělali poslancem.
Něco hmatatelného
Není ale Senát to samé co Poslanecká sněmovna, jen zbytečné? S idealismem do něj kandidovalo už několik odhodlaných individualistů jako Váňa a zbylo po nich jen velké prázdno. Navíc při pohledu nejen na Zdeňka Škromacha vulgo Pana Selfie padá i někdejší idealismus tvůrců Senátu o horní komoře „osobností“, tedy pokud je nedefinujeme opileckými hovory od bazénku. „Musí se to vyzkoušet.
Sedět někde, naslouchat a pak rozhodovat pro mě nebude nové, znám to už z obce. Na druhé straně se svou vznětlivou povahou jsem připravený zvednout hlas. Když vím, že mám pravdu, tak za ní tvrdě jdu,“ oponuje žokej.
Taky věří, že v Senátu může pomoct celému Karlovarskému kraji, nejmenšímu ze všech, kde lidé vydělávají i nejméně peněz. A zvlášš kdyby se hejtmankou stala kandidátka ANO Jana Vildumetzová, náměstkyně ministra vnitra. „My jsme tady nejhloupější kraj, nejméně vzdělaní lidé. Ti nejlepší nám odsud utíkají do Německa, s tím se musí něco udělat. Když pojedete po zdejší silnici, upadne vám volant. Dvacet pět let se na ni nesáhlo. Jsem přesvědčený, že s Janou bychom byli u ministra Ťoka dvakrát týdně,“ věří Váňa.
A nejen u něj. Kdysi se mu prý v rámci sportovních náborů na tréninkovou farmu hlásily i desítky dětí. Jejich počet se ale postupně snižoval, až nemělo o jízdu na koni zájem vůbec žádné dítě. „Děti dnes nesportují, a proto se i my dospělí musíme snažit, aby něco dělaly. A taky aby mohly sportovat talentované děti, jejichž rodiče ale nemají na sportování peníze. Věřím, že i v Senátu se může podařit něco hmatatelného. Jako když třeba vyhraje kůň nebo se povede něco ve vesnici,“ myslí si Váňa.
Spadnout na taxisu může každý kůň, ale Rabbit je letec jako prase. V Senátu chci hlavně pomoct dostat z hazardu peníze na mládežnický sport. To je má hlavní politická motivace.
Čtěte také:
