Menu Zavřít

Jsme idealisté

11. 9. 2009
Autor: Euro.cz

Kapitola 193

Sešrotujme asociální demokracii! * Toscanini, nebo Finkelstein? * Eldorádo pro výběrčí * Valící se kameny * Strýček Kaddáfí * Úkol pro poddané

Sešrotujme asociální demokracii!

Politici ČSSD schválením šrotovného navzdory jeho krachu na Slovensku názorně předvedli, že udržet tvář je pro ně důležitější než osud jejich voličstva i celé země. Co nás tedy čeká? Stát na šrotovném vytěží z DPH drobné stamiliony. Domácí automobilky rozdíl nepoznají. Možná že udrží agenturní zaměstnance o deset směn déle. Peníze vystačí pro 80 tisíc nejchudších rodin. Ty se zadluží na několik let a sníží na tu dobu ostatní spotřebu na minimum. Splátky úvěrů z ekonomiky odsají až dvacet miliard při ceně 240 tisíc za vůz. Takto uměle snížená spotřeba zvýší nezaměstnanost. Významná část šrotovatelů se předluží a auto po slovenském vzoru šoupne do bazaru. Tisíce zánovních „ojetin“ zlevní všechno na čtyřech kolech. Efekt na vozový park proto bude záporný. Odložená poptávka s vynuceně nižší cenou nového auta tvrdě zasáhne prodejce nových vozů. Většina z uvedeného bude prokazatelná už za rok. Proto tě, Jiří Paroubku, do roka a do dne zveme na boží súd.

Toscanini, nebo Finkelstein?

Předseda ODS Mirek Topolánek prorokuje, že se chystá druhé dějství „aféry Toskánsko“. Mají se prý objevit zfalšované dokumenty, že právě on je skutečným majitelem toskánské vily, v níž trávil letošní povedenou dovolenou.
V opeře Tosca se ve druhém dějství objevuje psaní, které má zachránit hlavního představitele. Pisatel byl k jeho napsání sveden a pak proboden, aby již nemohl nic změnit. To však nezabrání tragédii, protože ony v dopis vkládané naděje byly falešné.
Tento kus nediriguje Arturo Toscanini, ale Arthur Finkelstein. Kdo bude proboden, kdo obětí tragédie a kdo nakonec zhrzen skočí z hradeb? Vyčkejme třetího dějství!

Eldorádo pro výběrčí

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) má dle aktuálního návrhu hospodařit příští rok s rekordní částkou 96 miliard korun. Prohlásil to ministr dopravy Gustáv Slamečka. Loni fond do dopravních staveb investoval 88 miliard korun.
Polovinu rozpočtu fondu pokryje ze svých zdrojů český stát. Vláda původně navrhovaných 36 miliard zvýšila o necelých dvanáct miliard korun, které stát získá prodejem dluhopisů. Druhou polovinu rozpočtu SFDI zajistí evropské fondy v rámci operačního programu Doprava a úvěr od Evropské investiční banky. Rekordní rozpočet fondu má být jakýmsi příspěvkem státu k řešení následků hospodářské krize a mimo jiné prý udrží zaměstnanost.
Radují se však zejména lobbisté a výběrčí vysoce postavených politiků a státních úředníků. Ze zakázek i při střízlivé pětiprocentní provizi si celkem ukradnou a následně přerozdělí minimálně 4,8 miliardy korun. Na rozdělování zakázek se už těší úředník M. H. Pan náměstek sice oficiálně nosí oranžovou kravatu, ale spodky prý má modré – představuje jakousi velkou oposmlouvu v praxi.

Valící se kameny

Co když představa zrušených předčasných voleb zase není až natolik špatný nápad? Upřímně řečeno, roste počet lidí, kteří mají pocit, že demokracie v současném pojetí je pěkná habaďůra. Vnitřně se vyprázdnila a zcela spočívá na masmediálních masážích zaměřených na maximální psychické působení na voliče, často s využitím podpásových metod. Bohužel to funguje, a přestože je středoevropské obyvatelstvo značně cynické, otrlé a skeptické, spapalo už mnoho špíčků i s navijáky.
Teď najednou hrozí, že profesionálně vybroušené kampaně, jednoznačně cílené na úspěšně provedený koitus s voliči, úplně ztratí rytmus, protože se neví, kdy má volební akt vyvrcholit! Jedna strana (politici) se bude ze setrvačnosti ještě chvíli předvolebně ztrapňovat, zatímco druhá (voliči) už začne zcela nepokrytě zívat!
Politické strany se vyčerpají, dojdou jim peníze, cukrová vata i umělci. Všechny pomluvy budou vystříleny, aniž by koho nadále zajímalo, jak jedna nula pomlouvá druhou. Lidé začnou při spatření politika odvracet zrak a přecházet na druhý chodník. Stranické předvolební materiály budou lékárny poskytovat bez poplatku namísto projímavého listu senny. A na nové tištění starých žvejků už žádný sponzor nebude. Druhdy rádoby vtipné názvy některých stran beznadějně zastarají, v souladu se zjevy svých protagonistů.
Pak se jednou přiblíží volby a voliči se budou starat proč. Začnou se ptát na praktické věci a jejich řešení. Už na ně nebudou nachystané týmy volebních expertů, psychologů, aktivistů, naháněčů a podobných zbytečných existencí! Psychoanalytiky budou zaměstnávat sami politici, protože některým z toho přerušeného předvolebního koitu začne hrabat. Ti chytřejší z nich vyrazí mezi lidi! „Topol“ to už zkusil na kole. V zimě přeskočí na běžky a na jaře zpátky na kolo – a za chvíli bude mít skoro celou republiku procestovanou! A pokud se bude chovat trochu civilizovaněji, už se nebude muset vymlouvat na pády při bruslení, zkamenělá vajíčka či cvičné střelby. Možná i zjistí, že tu je tak hezky, že do Toskánska netřeba. A „Paroub“ by si z něho mohl vzít příklad. Vzít hůl do ruky (co kdyby se někde potkali?), do uzlíčku pár buchet a tradá pěšky.
K neřízeně krajinou se valícím bludným kamenům Topolovi a Paroubovi by se mohl přidat i senátor Švarcík, aby se seznámil s životem lidu obecného. Aby napříště neříkal takové hlouposti, jako že „s prostým nachlazením není třeba hned chodit k doktorovi“. To snad dle něho mají nemocní lidé chodit do práce až do úplného padnutí? Nebo si naopak myslí, že lidé mohou beze všeho to nachlazení vyležet doma? Většina lidí však opravdu není v situaci, že by mohli zůstat ležet v posteli, cítí-li se nachlazeni, pouze s tím, že odloží lov, omluví se z bálu či maximálně nestihnout nějakou premiéru.
Jenže oni se mezi lidi nevydají. Vědí to, co si mnozí myslí: strana, která dříve odstřelí svého současného lídra, tím bude mít více času na přípravu, aby vzala volby šturmem. Příliš dobře znají vlastní lidi a právem se bojí, aby ten odstřel někdo nevzal doslova. Jedině že by to udělali jako Muammar Kaddáfí. Ale to už je jiná story.

bitcoin_skoleni

Strýček Kaddáfí

Skutečně bezpečný způsob pohybu po opravdu žhavé půdě i po žhavém nebi vyvinul Muammar Kaddáfí. Tento hodný stýček brával s sebou do letadla děti svých potenciálních nástupců, aby se také podívaly do světa! A proto vládne dodnes, prevít. Co, vládne! Vzkvétá! Onemocní-li mu nějaký kamarád, klidně mu ho pošlou ze Skotska domů, i když v minulosti velmi zlobil a seděl dosud ve vězení. Ti Skotové! Ale Britové s tím přece nemají co dělat. Nemohou však bránit firmě British Petroleum v jejích humanitárních aktivitách, třeba přimluvit se za někoho nemocného ve vězení. Holt strýček Kaddáfí umí jednat se Západem! Ví, že to jsou idealisté. Zná jejich božstvo, svatou uhlovodíkovou trojici: uhlí, ropu, plyn. Zná jejich principy: kšefty nade vše. Ví, že je pro ně partner z říše snů! Proto mu pustili kamaráda, aby Libyjci viděli, jaký že je Kaddáfí kolík! Libye pak zase Britům prodá plyn a hned si za ty peníze nakoupí nějaké zbraně. V Británii, kde jinde. A tak to obě strany budou mít doma lepší. Pozůstalí obětí z Lockerbie prominou.

Úkol pro poddané

Česká republika a Lichtenštejnsko minulý týden navázaly diplomatické styky, které desítky let neexistovaly. Lichtenštejnsko bylo poslední evropskou zemí, s níž je Česká republika neměla. Nicméně rod Lichtenštejnů se tímto aktem nevzdává nároků na majetek zabavený v Československu po druhé světové válce na základě poválečných dokumentů.
My, idealisté, jen doufáme, že po této historické události bude snadnější zjistit českou fyzickou osobu, které patří firma, jenž vlastní honosnou vilu v Monte Argentariu. Někdo z rodu Lichtenštejnů by mohl svým poddaným tento úkol přímo nařídit.

  • Našli jste v článku chybu?