Téma drahých energií sice dominovalo společenským debatám především před dvěma lety, pro českou, či snad lépe řečeno česko-slovenskou společnost BeiT je ovšem aktuální tak nějak pořád. Ostatně, aby také ne, když právě na jejich spotřebě, respektive na tom, jak netransparentně probíhá její měření, před časem vybudovala celý svůj byznys.
Zakladatelům pražského startupu Miru Hachlincovi a jeho obchodní partnerce s vietnamskými kořeny Hanh Bui Thuy se zkrátka nelíbilo, že se lidé i v jednadvacátém století dozvídají o tom, kolik vody jim doma proteče a jak moc přes zimu topí a svítí, jen jednou za rok, a tak před časem přišli s vlastním řešením. Řešením, díky němuž lze spotřebu energií měřit nikoliv na měsíční bázi, jak vyžaduje evropská směrnice EED, nýbrž rovnou každou hodinu.
Klíč spočívá v chytrém měřicím, a hlavně dálkově odečitatelném, zařízení a mobilní aplikaci. Toto zařízení je nainstalováno v bytovém domě, díky čemuž je schopné měřit spotřebu všech domácností najednou, ale zároveň každé zvlášť. V BeiT věří, že podobné technologie mohou pomoci snížit náklady na energie až o 30 procent, přičemž jejich pořízení vyjde každou takovou domácnost – když se vše rozpočítá na jednotlivé měsíce – řádově na desítky korun.
Krize jako impulz
Jak se zdá, Češi na argumenty o zbytečném plýtvání energiemi slyší. A to i v době, kdy ceny za elektřinu již dávno neatakují ještě před několika lety jen stěží představitelných tisíc eur za megawatthodinu (jako tomu bylo přechodně koncem předloňského srpna). Dnes jsou tyto náklady naštěstí sotva desetinové, přesto domácností, které si technologii česko-slovenského startupu pořizují, neustále přibývá.
„Já bych vlastně ani neřekla, že cena energií má nějaký zásadní vliv na poptávku po našich produktech,“ míní Hanh. „Určitě ta krize z roku 2022 akcentovala potřebu mít o výdajích za energie přehled, ale to vlastně platí i kdykoliv jindy. Je zkrátka nutné, aby lidé o tom, kolik energie spotřebovávají a kolik je to reálně stojí, věděli nepřetržitě. Což se zatím neděje – zatím jim výpisy chodí jen jednou ročně,“ připomíná.
Že je současná situace dlouhodobě neúnosná, dokládají podle spoluzakladatelky BeiT i statistiky Energetického regulačního úřadu za letošní první čtvrtletí. „Ty jasně uvádějí, jak přibývá stížností zákazníků na dodavatele energií za to, že pořádně ani nevědí, co která položka znamená a proč za ni platí takové peníze,“ tvrdí Hanh a vzápětí dodává: „Zjednodušeně řečeno, energetická krize tuto potřebu zdůraznila, ale rozhodně se nedá hovořit o tom, že když jsou nyní energie levnější, že zájem lidí opadl. Ba naopak, všichni si uvědomují, že žijeme v 21. století a že mít o spotřebovaných energiích přehled je něco, co by mělo být tak nějak automatické.“
Problém trápící celou Evropu
O potřebě být o spotřebě energií zpravován častěji než jednou do roka vědí své i úředníci v Bruselu, kteří před několika lety přišli se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2018/2002/EU, známou spíše pod zkratkou EED (Energy Efficiency Directive, česky směrnice o energetické účinnosti). Ta udává, že od roku 2022 musí být všechny nové měřiče tepla a vodoměry pro teplou vodu schopné dálkového odpočtu, přičemž samotný odečet je nutné provádět na měsíční bázi. Směrnice zároveň počítá s tím, že do začátku roku 2027 pak těmito měřiči musí být vybaveny všechny domácnosti s centrální dodávkou tepla a teplé vody bez výjimky.
„EED se zavádí v postupných vlnách,“ vysvětluje Hanh. „To mimo jiné znamená, že v současnosti zde i nadále máme velkou část bytových domů, kde tato zařízení ještě nejsou. A navíc platí, že i když jsou některé domácnosti na měsíční bázi již informovány, tak se stejně dozvídají právě jen spotřebu tepla a teplé vody. Elektřina se do toho nepočítá, takže těch informací mají stále k dispozici jen velmi omezené množství,“ doplňuje s tím, že podobná situace panuje i v ostatních unijních státech.
Nejde jen o splnění povinnosti, ale naplnit význam směrnice
V BeiT si vlastnoručně vyvíjejí jak ono již několikrát zmíněné odčítací zařízení, tak i samotnou mobilní aplikaci. Hardware má životnost zhruba pět let, přičemž data z něj se s koncovými uživateli sdílejí prostřednictvím cloudu.
„My jsme se při návrhu naší technologie nesnažili jen splnit povinnost, kterou EED udává. Snažili jsme se spíše naplnit její význam – tedy informovat domácnosti o aktuální spotřebě, a tím ji tak snížit a spolu s ní i snížit emise skleníkových plynů, aby se snáze naplňovaly klimatické cíle EU,“ zdůrazňuje Hanh.
„Abychom skutečně dokázali změnit spotřebitelské návyky lidí a poskytli jim nástroj, který bude opravdu užitečný a smysluplný, bylo zapotřebí vydat se právě touto podrobnější cestou. Výhodou pro ně navíc také podle mě určitě je, že jim spotřebu nezobrazujeme ve fyzikálních jednotkách, nýbrž jednoduše v korunách. Vycházíme totiž z toho, že když lidem řekneme, že spotřebovali tolik a tolik kubíků vody a tolik a tolik gigajoulů tepla, tak jim to ve výsledku nic moc neřekne. Když ale zjistí, že je ta vana, kterou si před hodinou napustili, stála 40 korun, tak si rozmyslí, jestli si ji dopřejí každý den. A právě o to se snažíme,“ podotýká mladá byznysmenka.
Co vydělají, to investují
V současnosti řešení BeiT využívají klienti, kteří napříč celým Českem spravují více než sto tisíc bytových jednotek. Již brzy by se ale tento počet mohl značně rozšířit, neboť vedle tuzemska spustil Hachlincův a Hahn startup pilotní provozy rovněž na sousedním Slovensku a také v Německu. Až se na těchto trzích firma etabluje, má v plánu se svými technologiemi expandovat dále. Ty se přitom budou stávat tím víc relevantní, čím víc druhů energií, respektive jejich spotřeby, se na základě výše uvedené směrnice bude muset na měsíční bázi reportovat.
Naprostá většina uživatelů česko-slovenského startupu aktuálně pochází z měst spíše než z menších vesnic. Což je však zcela logické, neboť jím vyvinutý hardware je navržen tak, aby fungoval primárně v bytových domech. A ty se v malých obcích čítajících několik stovek obyvatel zpravidla moc nenachází. Ani tak si ovšem vedení BeiT, pokud jde o finanční výsledky, nestěžuje – alespoň tedy s ohledem na nastavenou firemní strategii.
„U nás se věci mají tak, že vše, co vyděláme, záhy rovnou investujeme. Bylo tomu tak v minulých letech, kdy jsme se jako firma zaměřovali především na vývoj našeho řešení – což je dlouhodobý a komplexní proces, který si samozřejmě žádá spoustu financí. Bylo tomu tak letos, kdy jsme se pro změnu soustředili na to, abychom vše co nejvíce zautomatizovali a zdigitalizovali. A bude tomu tak i příští rok, kdy máme v plánu penetrovat Slovensko a Německo,“ objasňuje Hanh.
„Co se tržeb týče, víme, že se nám je podařilo poměrně významně navýšit, ačkoliv nějakou konkrétní částku ještě nyní říct nemohu (za rok 2023 činily dle výpisu v obchodním rejstříku 7,6 milionu korun – pozn. red.). Příští rok bychom ale v tomto ohledu chtěli růst trojnásobným tempem,“ uzavírá spoluzakladatelka BeiT.