Tuzemské přepravní firmy rostou dvouciferným tempem a přepisují rekordní statistiky.
Ředitel přepravní společnosti PPL Petr Chvátal dostál před Vánocemi významu svého příjmení. Sedl do osobního auta, vozil balíky a zvonil na dveře zákazníků, protože jeho firma tak tak stíhala nápor.
Několik dní objížděl zákoutí Staré Boleslavi a Brandýsa, a ač se snažil, dostal se v tabulkách na poloviční výkonnost běžného kurýra. Zkušenost ředitele je ale něčím víc než předvánoční historkou. Vypovídá o boomu balíkové přepravy v Česku, který evidují všechny vedoucí firmy na trhu, a chystají se proto investovat stovky milionů korun.
Vánoce pro každého
Právě předvánoční období je pro balíkové firmy tím, které rozhoduje o úspěchu a neúspěchu daného roku. Nyní má Petr Chvátal, stejně jako šéfové dalších firem, na stole tabulky s čerstvými čísly, které potvrzují jejich první odhady, že uplynulý rok byl rekordní. PPL za loňský rok přepravila 25,8 milionu zásilek, což pro firmu představuje 12procentní nárůst.
„Zaznamenali jsme nezvykle silný listopad, protože na zákazníky zafungovaly akce typu Black Friday. Lidé nakupovali do zásoby, což se ukázalo ve slabším prvním prosincovém týdnu,“ popisuje ředitel Petr Chvátal.
Společnost PPL je dvojkou na balíkovém trhu za Českou poštou. Ta si drží dominanci s loňskými 42 miliony doručených balíků. Trojka, firma DPD, vloni doručila 17,5 milionu balíků, což byl pro ni nárůst o 17 procent.
Najít důvod, proč se balíkovým firmám v Česku tak daří, není těžké. Je to díky trhu e-commerce, tedy tím, že Češi stále více nakupují na internetu. Trh roste každý rok zhruba o20 procent a přepravní firmy s ním. Aby bylo úplně zřejmé, o jakých číslech se tady mluví, v roce 2016 překročil obrat e-shopů v Česku 100 miliard, letos by to mělo být kolem 120 miliard. Česko je také jednou ze zemí, kde je největší počet e-shopů v přepočtu na obyvatele, a to přibližně 38 500. Takové údaje jsou pro přepravní firmy doslova požehnáním.
Miliony do balíků
Je proto jasné, že velmi brzy dojde k několika změnám. „Lze očekávat, že se na trhu objeví další subjekty českého odvětví e-commerce, které v České republice aktivně ještě nevystupují a díky atraktivitě trhu by to mohly zvážit,“ předvídá Petr Chvátal.
Firmy, které jsou v Česku už etablované, proto chystají investice, aby rostoucímu trhu stačily. „Budeme investovat do distribučních i do třídicích kapacit. Půjde o desítky milionů eur do roku 2020, které budeme pokrývat z vlastních zdrojů,“ říká šéf PPL. Investice se už nyní podílejí na nižším zisku firmy. Zatímco oproti 2,5 miliardy tržeb z roku 2015 zaznamenala firma růst, nedosáhne za loňský rok 146milionového zisku, který tehdy měla. „Spíše než na krátkodobé hodnocení se dívám na komplexní data společnosti a údaje o kvalitě služeb. Momentální profit kterékoli firmy není ještě zárukou, že tu za dva roky bude,“ říká Petr Chvátal.
I DPD bude investovat. Jen do rozvoje dep chce dát v následujících pěti letech půl miliardy korun. Letos a v příštím roce chce zvyšovat jejich kapacity a také otevřít dvě zcela nová. Firma se ale nesoustřeďuje jen na e-shopy. Má to svůj význam. Odvětví e-commerce je při vyjednávání dopravních podmínek velmi tvrdé a marže jsou v něm hodně nízko.
DPD chce cílit na firmy a nabízet jim své kapacity při dopravě zboží do ciziny.
„Zaměříme se na podporu exportérů i firem, které zatím mají obavy rozšířit svůj byznys do zahraničí. Našim zákazníkům chceme mezinárodní přepravu co nejvíce zjednodušit, sdílet s nimi know-how z cizích trhů a být jim oporou v dalším podnikání,“ říká Miloš Malaník, generální ředitel DPD CZ. Tržby firmy vloni dosáhly podle jeho informací rekordních 1,4 miliardy korun. Na změny se chystá i Česká pošta.
Oznámila přijímání zaměstnanců. „Česká pošta zvyšuje kapacitu své sítě balíkových doručovatelů, pro letošek se jedná o více než 130 nových pracovních míst,“ popisuje mluvčí podniku Matyáš Vitík. Pošta chce také v druhé polovině roku své balíkové doručovatele vybavit terminály, které umožní platbu kartou.
Lidé, nebo stroje
Právě nedostatek lidí je tím, na co si přepravní firmy nejvíce stěžují. Objem zboží, které lidem přivezou, se podle měsíců liší i ve stovkách procent. V těch nejvytíženějších časech si pomáhají buď brigádníky, nebo tím, že začnou řídit i lidé z kanceláří, jako to bylo před Vánocemi u PPL. Dlouhodobě to ale není schůdné řešení. Firmy se proto hodně obracejí k budoucnosti a novým technologiím. V listopadu sice Českem proběhla zpráva, že e-shop Mall.cz poprvé doručil pomocí dronu zásilku hraček ze skladu v Jirnech u Prahy do zhruba dva kilometry vzdáleného Zelenče, tento způsob se ale běžnou praxí v nejbližší době nestane.
Doručování dronem by podle e-shopu přineslo snížení nákladů a zrychlení doručení. „Při dostatečném počtu dronů se můžeme dostat až na 20 korun za doručení, což je výrazně nižší částka, než v současné době firmy platí dopravcům. Z dnů a hodin zkrátíme doručovací dobu na hodiny a minuty,“ sdělil mluvčí Mallu.cz Jan Řezáč.
Cílem testu bylo ověřit kompletní proces od objednání přes identifikaci v distribučním centru až po převzetí dronem a doručení zákazníkovi. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskusi ohledně možných legislativních změn,“uvedl šéf společnosti Mall Group Jakub Havrlant.
Právě legislativa rozšíření bezpilotního doručování brání. Dron nesmí létat sám bez dozoru pilota, nesmí se pohybovat nad řadou míst ani nad lidmi.
Jaká je tedy budoucnost doručování? V dohledné době nečeká za dveřmi sci-fia zatím ani auta bez řidiče. „To, co bude ovlivňovat naše podnikání v nejbližší budoucnosti, je integrace logistických systémů našich zákazníků s naším přepravním systémem, v důsledku toho zrychlení procesu sortace a vyšší efektivita využití kapacit.
Z pohledu skladování zásilek jsou to třeba brýle, které dokážou najít zásilku a člověka k ní ve skladu vedou. Zajímáme se také 0 zjednodušení v procesu doručení, takzvané poslední míle, například vynesení balíku do patra s využitím mechanických prostředků,“ popisuje Petr Chvátal.
800 milionů pro poštu
Nad přepravními firmami visela až doteď jedna nemilá povinnost. A to přispět do takzvaného kompenzačního fondu, který v minulosti fungoval jako zdroj pro hrazení ztráty České pošty z veřejné služby, kterou si u ní stát objednal. Jde o rozsáhlou síť poboček, včasné doručení a další věci, které by pošta sama od sebe omezila, pokud by se měla chovat čistě komerčně. Jenže firmy se odmítly na příspěvcích do fondu podílet, šlo celkem o 1,5 miliardy korun.
Pošta nakonec dostala příslib 800 milionů korun. Částka bude rozložena do tří let a půl miliardy z toho má jít na platy poštovních zaměstnanců. S poštou se na tom dohodli ministři vnitra a financí.
Podle ředitele České pošty Martina Elkána by měli jeho podřízení dostat přidáno letos 1 v příštím roce. Nárůst by měl začít v letošním posledním čtvrtletí.
