Bývalý premiér v exkluzivním rozhovoru poodhaluje okolnosti svého stíhání a vysvětluje, proč měli skončit Robert Šlachta a Ivo Ištvan
Expremiér Petr Nečas může být v takzvané kauze Nagygate zakrátko obviněn z dalšího trestného činu, přesto v rozhovoru pro týdeník Euro říká: „Jsem přesvědčen, že nezávislý soud rozhodne o nevině všech obviněných.“ Že by o své nevině někdy přesvědčil i veřejnost, o tom si iluze nedělá, protože vox populi je podle něj silně ovlivňován mediální masáží.
* Troufnete si s ohledem na vývoj všech událostí kolem kauzy Nagygate a pádu vlády odhadnout, co vše ještě může následovat?
Na základě analýzy toho, co všechno se stalo od 12. června loňského roku, se může stát opravdu cokoli. Z tohoto pohledu jsme se stali zemí neomezených možností.
* Po poslední sérii obvinění z ohrožení utajovaných informací ve výčtu obviněných evidentně chybí osoba podezřelá ze zneužití pravomocí úřední osoby. Detektivové tam tu osobu musejí dosadit, podezřelí museli od někoho informace získat. Logicky se nabízíte jako adresát Bezpečnostní informační služby (BIS) vy…
To je dotaz na detektivy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Udělali to velmi rafinovaně. O této věci nesmíme pod hrozbou až pětimilionové pokuty mluvit. Týká se to i výslechů ohledně této údajně utajované skutečnosti. Takže policie a státní zástupce mohou vypouštět informace médiím, ale nám za to hrozí mastná pokuta.
* Vy jste s utajovanými informacemi zacházel řadu let, byl jste náměstkem ministra obrany, po dvě volební období jste vedl sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. Jak jste se svodkami BIS nebo jejími výročními zprávami zacházel? Měl jste je v trezoru, ležely u vás na stole, mohl si je někdo nepovolaný přečíst?
Nemůžu o tom bohužel mluvit, i když bych chtěl. Ale považuji to stejně jako kauzu údajného sledování a trafik za vykonstruovanou, umělou záležitost.
* Nějaký čas předtím, než aféra Nagygate vypukla, běžely v kuloárech zprávy o tom, že měl šéf ÚOOZ Robert Šlachta ve své funkci kvůli mizerným výsledkům skončit. Jaké byly argumenty pro jeho odvolání?
Jako předseda vlády jsem byl dlouhodobě nespokojený s výsledky práce šéfů Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáše Martince i Roberta Šlachty. Mezi nimi nebyl v podstatě žádný rozdíl. Oni si prioritně vytvářeli index mediální neodvolatelnosti. Což si nejlépe zajistíte tím, že půjdete po politicích a budete kriminalizovat jejich kroky a rozhodnutí. Svou zásadní nespokojenost jsem dal najevo policejnímu prezidentovi, ministrovi vnitra i ministrovi spravedlnosti a nejvyššímu státnímu zástupci. Jakousi příslovečnou poslední kapkou bylo obvinění bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka za návrh na provozování záchranné letecké služby soukromými firmami. Ten návrh schválila vláda. Šlo o výsostně politické rozhodnutí, o kterém se vedla debata, zda to má provozovat policie, nebo soukromé záchranky. Toto rozhodnutí bylo naprosto nesmyslně kriminalizováno. Stejně tak můžeme mluvit o kriminalizaci bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové v kauze CASA. Dalším případem je kriminalizace pražské městské rady primátora Svobody za Opencard. Exemplární příklad politického rozhodnutí, které bylo následně opět skandálně kriminalizováno.
* Nepřijde vám poněkud zvláštní, že ÚOOZ, který se má primárně soustředit na organizovaný zločin, najednou vyšetřuje údajné korupční případy?
Ta moje nespokojenost s Robertem Šlachtou vyplývá mimo jiné z výsledků práce ÚOOZ v metanolové kauze z léta 2012. Čím hlouběji jsem pronikal do zákulisí obchodu s pančovaným alkoholem, tím více jsem byl zděšen. Tam dochází k obrovským daňovým únikům. Nemělo se vykřikovat na veřejnost, jak jsme dobří, ale měli už daleko dříve dopadnout ty pachatele, kteří obchod s černým alkoholem provozovali. Bohužel na tom ÚOOZ zásadní zásluhu nemá. Lví podíl patří krajským kriminálkám v Ostravě a ve Zlíně. To, co ohledně černého obchodu s alkoholem předvedly složky typu ÚOOZ v posledním roce, to je jako když - dovolte mi to přirovnání - slona štípne blecha. Asi takový vliv měly na potírání obchodu s černým alkoholem. A mimochodem, víte, jaké úspěchy mají v potírání obchodu s bílým masem za poslední dva nebo tři roky? Kdy podnikly poslední zátah proti organizovaným pasáckým gangům? Tady je jasně vidět, že hlavní náplní činnosti těchto policejních útvarů se stal hon na politiky. Prostě, odstřel si svého politika, a čím vyššího sestřelíš, tím větší mediální hvězdou budeš.
* Už za policejního prezidenta Vladislava Husáka padl návrh, aby byly tyto specializované složky rozpuštěny do krajských policejních správ, ale nikdy k tomu nedošlo. Oživili jste někdy tuto myšlenku? Že by vzniklo něco jako německý Bundeskriminalamt?
Rozpuštění do krajů bylo jednou z možností. Druhou eventualitou, a tuto diskusi jsem otevřel už před dvanácti lety jako předseda výboru pro obranu a bezpečnost, byl vznik jednoho celorepublikového specializovaného útvaru pro rozkrývání závažné trestné činnosti. Ne že si jednotlivé složky budou vyzobávat případy podle svých potřeb. Ty dělicí linky mezi prací všech složek byly a jsou velmi tenké. Já jsem používal název Národní kriminální vyšetřovací úřad.
* Když se vrátíme k Robertu Šlachtovi. Ty signály o lihové mafii byly skutečné známé delší dobu. Proč nikdo nekonal, vždyť těmi samými informacemi musela logicky disponovat i BIS?
* Byl to opravdu pádný důvod k tomu, aby Šlachta skončil ve své funkci?
Musím říct, že mně smrt několika desítek lidí nesmírně bolestně zasáhla. Byl jsem z toho hodně rozhozený. Když jsem potom získával informace, jak se u nás obchoduje s alkoholem, o podvodech s pohonnými hmotami, s vratkami DPH, to jsou rozsáhlé organizované skupiny mířící přes hranice. Tam měli detektivové postupovat výrazně razantněji. To bylo závažné selhání. Já se tedy ptám, kde je ÚOOZ? Nemá čas, honí politiky.
* Proč tedy Šlachta nebyl odvolán?
Protože jsem skončil ve své funkci dřív já. Totéž platí o Ivovi Ištvanovi. Ten by skončil ve chvíli, kdy by byl schválen zákon o státním zastupitelství, olomoucké vrchní státní zastupitelství by bylo zrušeno.
* Jak si vysvětlujete, že jste se o velkých policejních manévrech dozvěděl až ve chvíli, kdy se začalo zatýkat?
V první řadě by mě zajímalo, proč - když byli detektivové a žalobci přesvědčeni o zneužívání Vojenského zpravodajství - nechali tento trestný čin dokonat? Proč neupozornili předsedu Výboru pro zpravodajskou činnost, předsedu Bezpečnostní rady státu, což je premiér, že se taková věc děje. Se vší vážností prohlašuji, že v tom období Vojenské zpravodajství provádělo operace, kde šlo o zdraví a životy občanů České republiky. Na mě to dělá dojem, že to bylo dodatečně upleteno. Jsem přesvědčen, že příslušníci Vojenského zpravodajství i ostatní lidé postupovali v souladu se zákonem. K žádnému kriminálnímu činu nedošlo. Proč policisté a státní zástupci konali až s více než půlročním odstupem, když to měli naservírováno online?
* Všechno mělo souviset s vaším rozvodem. Opravdu vaší bývalé ženě hrozilo nebezpečí?
Nechci o tom mluvit, než se tím začne zabývat nezávislý soud. Ale je skutečností, že mému rozvodu předcházela rozluka, žili jsme odloučeně déle už předtím, než to vyšlo najevo a než byla podána žádost o rozvod.
* To znamená předtím, než se rozjely ony operace Vojenského zpravodajství?
Můžu teď říct pouze to, že ti, kdo nás poslouchali, už věděli, že žijeme odloučeně.
* V kauze sledování vaší bývalé ženy je velmi podstatnou otázkou, zda jste o aktivitě Vojenského zpravodajství hovořil s oběma generály také, nebo tak činila jen Jana Nagyová…
Tyto otázky budou řešeny před nezávislým soudem a jsem přesvědčen, že ředitelé Vojenského zpravodajství i další osoby svázané s touto kauzou neporušili zákon a je to stejná konstrukce jako kauza trafik.
* Dostal jste tedy od Ochranné služby či od BIS nějaké signály, že se dějí takové divné věci?
Žádné varování jsem nedostal. Ale různé narážky v tom prostředí zachytíte každou chvíli. Vychází to i z toho, že se řešily různé důležité projekty typu Temelína. To, že můžete být odposloucháván, je pravděpodobné. Musím zopakovat, že jsem ochranku odmítl. To ale neznamená, že má Ochranná služba na premiéra kašlat nebo jít proti němu. Zachytili jsme bohužel dost indicií a řešil jsem to s policejním prezidentem i náměstky, že někteří příslušníci Ochranné služby spolupracovali s bulvárním tiskem a informovali ho, kam vyjíždím, s kým vyjíždím a podobně. Zachytili jsme, že se v pražském prostředí objevily informace, že někdo z Ochranné služby pouštěl dál informace, kdo chodí do Kramářovy vily a podobně.
* Mělo to nějaké konkrétní důsledky pro příslušníky Ochranné služby?
Jak jsem byl informován, tak ano. Došlo k výměně v rámci pracovišť, směn. Ale nechci zabíhat do podrobností. Takovými detaily jsem se nezabýval. Ale jednalo se zjevně o selhání jednotlivců. Nemám důvod nevážit si a nerespektovat práci dobrých policistů a drtivé většiny příslušníků Ochranné služby.
* V souvislosti s Nagygate nelze nezmínit jméno ministra Jiřího Pospíšila. Za jeho éry byl jmenován nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a následně pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Často se spekuluje, že Pospíšil musel jako ministr skončit kvůli ambiciózní Bradáčové, která vybruslila ze zajetých mantinelů státního zastupitelství. Proč byl Pospíšil skutečně odvolán?
Těch spekulací běžela spousta. Ale Lenka Bradáčová nastoupila za mé vlády, skřípe to na realitě. On to Jiří Pospíšil řekl naplno. A z jeho strany to bylo velmi nekorektní. Protože ty pravé důvody ode mě slyšel. Byl jsem s jeho prací dlouhodobě nespokojen, ten resort nefungoval. Jiří Pospíšil není týmový hráč, jeho programový bod je pouze jediný a ten se jmenuje Jiří Pospíšil. Po posledním kongresu, kdy nebyl zvolen prvním místopředsedou, odešel do jiné strany. Dnes kandiduje za úplně jinou politickou stranu, navíc v evropských volbách. Jako dlouhodobý vrcholný představitel ODS se dlouhodobě ztotožňoval s jejími názory na EU. On nebyl názorový disident v ODS. A nyní kandiduje za politickou stranu, která se v tom od ODS výrazně liší. To je výpovědí o něm, ne o ODS. Za těchto okolností není správná otázka, proč jsem ho odvolal. Ale proč jsem ho odvolal tak pozdě.
* Pro nás to ale správná otázka je. Proč jste ho odvolal? A konkrétní důvody, prosím…
Nebyl schopen resort rozpočtově zvládnout. Všichni moji ministři byli nuceni šetřit. On byl jediný, kdo v průběhu roku přicházel s dalšími a dalšími požadavky. A nikoli malými. Byly to částky, které se pohybovaly okolo miliardy korun. Odmítal řešit věci, které byly nepopulární a mediálně velmi těžko prodejné. Například kritickou situaci ve věznicích. Když byla kapacita 18 tisíc vězňů brutálně překročena, až na 23 tisíc, odmítal se tím zabývat. Veřejnost vůbec nebyla informována o tom, že se díky Vězeňské službě podařilo zabránit řetězové, dobře organizované vězeňské vzpouře. Vězni měli k dispozici síť mobilních telefonů, sekery a nože vyrobené z trubek a ocelových dílů. Navzdory tomu, co dělal Jiří Pospíšil, se podařilo ještě v zárodku tuto vzpouru potlačit. Kdyby proběhla, tak by měla velmi dramatický průběh. Já už jsem zuřil.
* Takže to byla poslední kapka?
Ta přišla, když Jiří Pospíšil poslal další žádost o peníze. A ta mi na stůl doputovala vzápětí potom, co jsem mu předchozí zamítl. On poslal další žádost, kterou podepsal, aniž věděl o tom, že poslal tu už zamítnutou. To už byl pro mě vrchol. Tomuto stavu odpovídala i tehdejší válka v soustavě státního zastupitelství. O jmenování a odvolávání státních zástupců nakonec musely rozhodovat soudy. Existovali předsedové krajských soudů, kteří odmítali Jiřímu Pospíšilovi podat ruku i na oficiálních akcích. Byla to jedna velká Potěmkinova vesnice. Ve skutečnosti byl stav toho resortu velmi tristní.
* Myslíte, že je problém v samotné koncepci soustavy státního zastupitelství? Že mají žalobci velmi vysoké kompetence a tomu neodpovídá schopnost systému je kontrolovat, regulovat?
Ukazuje se, že toto je závažný problém. Ale drtivou většinu státních zástupců považuji za poctivé a kvalitní odborníky, kteří bojují s kriminalitou. Byl bych nerad, aby pochybnosti o práci několika spíše výjimečných jedinců vrhaly negativní publicitu na celou soustavu státního zastupitelství. Ale je fakt, že zaprvé se u některých vedoucích státních zástupců projevuje nízká míra širší společenské odpovědnosti. Za další opravdu nízká míra kontroly a zpětné vazby. A zatřetí je tu úplně chybná, v některých chvílích až nebezpečná ideologie, která začíná ovládat část soustavy státního zastupitelství. Například rozhodnutí některých státních zástupců přejít od principu takzvané legality, od stíhání všeho, co je v rozporu se zákonem, k principu oportunity, to znamená v podstatě si vybírat. To se teď děje. Zcela běžné kroky jsou najednou ve specifických případech kriminalizovány. Já bych o tom mohl psát román. Někteří státní zástupci neberou v potaz občanské svobody. Když slyším pana Brzobohatého, státního zástupce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jak říká, že jsou-li zástupci v pochybnostech, mají věc zažalovat a rozhodne nezávislý soud, tak na mě jdou mrákoty. To je přece šíleně alibistický způsob uvažování. Jestliže státní zástupce není hluboce přesvědčen o vině obviněného, nemá podávat obžalobu. Tuto zásadu nemá ctít pouze soud. V přípravném řízení ji má ctít i státní zástupce. Je šílené, že se tak neděje, a ještě šílenější je, že se to přiznává.
* Vaše kauza by údajně mohla být jen vedlejším produktem. Podle spekulací měla souviset například s Temelínem nebo kauzou CASA. Mluví se i o tom, že ÚOOZ úzce spolupracuje s americkými úřady. Setkal jste se s náznaky, že by ve vaší kauze mohl hrát roli nějaký podobný faktor?
Nejsem zastáncem konspiračního ištvanovskošlachtovského vidění světa. Oni za vším vidí zločinné spiknutí a konspirace. Jestliže máte třeba kromě své rodiny a blízkých v telefonu seznam nějakých dvou stovek jmen, tak podle jejich vidění světa jste součástí nějaké klientelistické sítě.
* Takže nemáte žádné signály o možném zahraničním vlivu?
Ne, nemám. O tom, že v případě Temelína jsme věděli, že nejde jen o obchodní záležitost, ale i o politickou, dokonce s možnými globálně politickými dopady, a že za uchazeči stojí příslušné vlády s veškerým svým aparátem, jsme nikdy nepochybovali. Ale takové teorie, o nichž psal časopis Týden, opravdu nerozvíjím.
* Přejděme k základu té konstrukce, k vašemu údajnému napojení na kmotry. Kdy jste například naposledy viděl Iva Rittiga a kdy se s ním setkala vaše současná žena?
Takového Romana Janouška jsem viděl jednou v životě. Iva Rittiga asi třikrát při různých společenských akcích. I odposlechy mé ženy byly spuštěny na základě této argumentace, což ovšem samotné odposlechy vyvracejí. Je tam zachyceno minimum takových kontaktů. Před svým zadržením se neviděla s Romanem Janouškem dva roky, s Ivem Rittigem minimálně půl roku. S Jiřím Tomanem, bývalým úředníkem magistrátu, který je také v onom policejním seznamu, se neviděla nikdy. S Liborem Grygárkem se viděla třikrát čtyřikrát - když připravovala moji schůzku s Vlastimilem Rampulou. V době, kdy byla velmi dramatická situace na státním zastupitelství a já potřeboval informace od všech aktérů. A od té doby nebyl ke kontaktům s Grygárkem žádný důvod.
* Je ale realitou, že Rittig, Janoušek, Hrdlička, Oulický, Dlouhý a další tzv. kmotrové ovlivňovali dění v ODS. Vy jste jejich vliv také musel nějak řešit. Jaký z toho máte dnes pocit?
Já jsem pojem kmotr nikdy nepoužil a používat nehodlám. Podobný seznam jmen navíc umím vytvořit u každé politické strany, u níž se o tom nemluví, protože to zřejmě není tak mediálně zajímavé. A navíc, nechť si každý porovná vliv těchto zákulisních hráčů v roce 2008 s vlivem v roce 2012 či 2013. Každý musí vidět, že byl viditelně nižší. A troufám si říci, že jsem měl na tom svou zásluhu.
* Jak jste je omezoval?
Trval jsme na tom, aby politiku dělali lidé s autentickými politickými názory a razící své myšlenky a postoje, a nikoli to, co jim někdo nakuká. Také se domnívám, že se nám podařilo výrazně zesílit tlak na transparentnost nakládání s veřejnými prostředky při státních zakázkách.
* A vy jste považoval za autentického politika i Petra Bendla? Jeho vazba na Iva Rittiga byla přece jen užší, než by bylo zdrávo…
Petr Bendl absolvoval mediální masáž tohoto typu. Nicméně v roce 2010 obdržel nejvíce preferenčních hlasů a vyhrál ve středních Čechách volby. Měl tedy autentický politický mandát. To, že jsme se v řadě personálních záležitostí neshodli, je samozřejmě jiná věc.
* Svou zásadní roli v ODS, a ne úplně pozitivně vnímanou, sehrál i Ivan Langer. Co si o něm myslíte?
Nevím, co tím myslíte. Ivan Langer odešel z politiky. Znám se s ním od počátku devadesátých let. Spolupracovali jsme na vzdělávání členské základny, on vybudoval CEVRO a musím říci, že je to jeho nehynoucí zásluha. A to neříkám proto, že tam působím jako analytik a vyučující. Je to kvalitní a úspěšná soukromá vysoká škola.
* Nelekalo vás, že Ivan Langer patří mezi ty, kteří „umějí mluvit“ s Andrejem Babišem?
Historicky tam nějaké vazby vznikly. Zachytil jsem výrok Andreje Babiše, že byl Ivanu Langerovi na svatbě. Lidé si prostě mohou být sympatičtí. Odmítám podléhat psychóze, že když se politik setkává s podnikatelem, tak to automaticky znamená nějakou nekalost. Ti lidé přece spolu mohou mít neformální a přátelské vztahy.
* V poslední době se objevují informace o tom, že vaše manželka má ráda drahé a luxusní věci, disponuje movitým majetkem v hodnotě deseti milionů korun. Co je na tom pravdy?
Je na tom asi tolik pravdy, jako že s mojí ženou, generály Páleníkem a Kovandou, poslanci Šnajdrem, Fuksou a Tluchořem souvisí sto padesát milionů korun a desítky kilogramů zlata zajištěné loni v červnu při domovních prohlídkách. To také bylo předestíráno české veřejnosti a trochu mě mrzí, že významná část českých médií na tohle pozapomněla. Takže tohle je zhruba stejně věrohodná informace. Pozoruhodné je, že tyto informace nejsou ve spise a nejsou ani v záznamu z domovní prohlídky. Tak musí do médií unikat jen z jednoho zcela zřejmého zdroje - tedy od policistů či prokurátorů.
* Jste si jist, že přesvědčíte soud a veřejnost, že opravdu k žádnému porušení zákona nedošlo?
Jsem přesvědčen, že nezávislý soud rozhodne o nevině všech obviněných. Zda o tom přesvědčím veřejnost, nevím. Vox populi, vox Dei prostě neplatí a veřejné mínění je často ovlivňováno mediální masáží a z tohoto pohledu žádné iluze nemám.
Jiřího Pospíšila jsem neodvolal kvůli Lence Bradáčové, ale kvůli tomu, že absolutně ministerstvo nezvládal. Kmotry má každá strana. Jen nejsou tak mediálně zajímaví jako Janoušek a Rittig.
O autorovi| Jan Hrbáček Pavel Páral * hrbacek@mf.cz * paralp@mf.cz
