Souhlasíte s tím, aby do zákona o střetu zájmu, byla zahrnuta povinnost podání majetkového přiznání i pro rodinné příslušníky politiků?
- 1) ano 82,5 %
- 2) ne 11,7 %
- 3) nevím, nemám názor 5,8 %
Diskuse o zákonu o střetu zájmů vyplula na povrch v čase „Grossovy kauzy“. V uvedené novele by měla být řešena otázka majetkových přiznání jednotlivých poslanců, nově i zastupitelů (pokud návrh posvětí Ústavní soud) a začíná se hovořit i o přiznání majetkových poměrů jejich rodinných příslušníků. Obsahem Manažerského barometru se proto stala otázka, zda by právě rodinní příslušníci politiků měli podávat majetková přiznání. Jeho respondenti ve velké převaze (82,5 procenta) souhlasili s tím, aby i členové rodin zmíněných činitelů, dávali nahlédnout do „výkazů“ svých poměrů.
Autor první reakce se zabývá tím, kdo jsou a kdo nejsou rodinní příslušníci a co je a není morálka politika: „Kde chcete položit hranici mezi rodinnými příslušníky a těmi ostatními. Je otec, bratr, dospělý syn, strýc, bratranec, tchán, švagr nebo synovec z prvního manželství také rodinný příslušník? A co takto široce pojatí rodinní příslušníci manželky, včetně okruhu příbuzných jejího prvního manžela. A co příbuzní snachy? Jejich společnosti nemohou dostávat zmanipulované zakázky? A když vyeliminujeme všechny příbuzné až do patnáctého kolena, jak politikovi zabráníme, aby se neoprávněně obohacoval prostřednictvím nastrčených figur, které s ním kromě korupčních vazeb nemají nic společného. Pak stačí, aby politik počkal, až s politikou skončí, a nahromaděného majetku se ujal (podle drbů, které bohužel nemohu ověřit, je právě metoda nastrčených figur i v Parlamentu velmi oblíbena). Sebelepší zákony nic nevyřeší, pokud je morálka společnosti pokřivena. A morálka společnosti pokřivena zůstane, pokud se politici budou chovat tak, jak se třeba teď chová Stanislav Gross. O způsobu jeho myšlení svědčí mimo jiné i fakt, který média nezaznamenala. Když byla ona slovutná směnka spálena, prohlásil předseda vlády, že tím pádem už nemusí nic splácet … nějak zapomněl na to, že i nadále dluží svému strýčínkovi … a kdyby mu dloužek odpustil, tak se z půjčky stává dar a měl by tedy zaplatit finančnímu úřadu darovací daň. Myslím si ale, že jsme vůči Grossovi nespravedliví. Kdyby měli být stejným způsobem skandalizováni všichni politici, kteří se od roku 1989 nezákonným způsobem obohatili, musela by mít MF Dnes každý den pět tisíc stránek a ještě by to nestačilo.“
V další odpovědi zaznělo, že bude velkým problémem skutečně vymezit, kdo všechno by měl být zahrnut do kolonky rodinný příslušník: „Koho zařadit mezi rodinné příslušníky - manžela /ku/, děti, rodiče, nebo navíc i bratry, sestry a tak dále? Když tam nezahrneme větší okruh rodinných příslušníků, mohou se realizovat určité obchody přes tyto. Na druhé straně. proč se hrabat v majetkových přiznáních těchto osob, které mohou být s politikem naopak v nepřátelském vztahu. A takové vztahy mohou být i v daleko bližším okruhu rodinných příslušníků. Nejjednodušší by bylo, kdyby byli politici naprosto 'čistí'. To je ale asi v naší politice naprosto neznámý pojem.“
Podnikat lze podle tohoto manažera nejen prostřednictvím rodiny: „Funkce politika ovlivňuje celou společnost, rodina by tudíž neměla zůstat mimo. Navíc by jim to vadit nemuselo. Určitě mají jiné dobré a spolehlivé známé, případně je možnost využívat (či zneužívat) styků a informací přes firmy, které mohou být vlastněny ze zahraničí, a tudíž skryty vlastnicky.“
Litera zákona není, jak uvádí tento ředitel, všemocná: „Jsem pro, zároveň však vyjadřuji pochyby o dopadu takového ustanovení, protože politici jsou vynalézaví hadi a proplíží se jeho úskalími. Zcela určitě naleznou způsob, jakým svůj vlastní zákon obejít. Dokud budeme problémy řešit dle litery zákona, a ne dle spravedlnosti, jen s obtížemi je budeme odstraňovat, a tím sebe preventivně chránit.“
Kdyby byla podle tohoto účastníka ankety politikům morálka vlastní, nemusely by se podobné problémy vůbec řešit: „Majetkové přiznání rodinných příslušníků nic neřeší. Pokud totiž budou úplatky solidně zdaněny, není co nového z majetkových přiznání vyvodit. Nehledě na možnost vyvést vlastnictví majetku mimo rodinné struktury do neprůhledných uskupení právnických subjektů. Jsem přesvědčen. že rozmáhající se klientelismus a korupci není možné podchytit jinak než důsledným uplatňováním v civilizovaném světě běžných etických standardů přímo na politiky. Tam, kde jejich rodinní příslušníci podnikají, by neschopnost prokázat, že podnikání příbuzných není zvýhodněno jejich politickou pozicí a související mocí, by mělo být řešení jednoznačné: 1) pokračovat v politické kariéře a s příbuznými se dohodnout na ukončení jejich podnikatelské činnosti, 2) skončit s vlastní politickou kariérou.“
Odpovídalo 103 manažerů
ČLÁNKY DO MAILU