Schling šel na kobereček kvůli odvolání šéfa ČSL
Jste příliš starý a neperspektivní. Vážím si vaší práce, ale je třeba přepřahat. Toto sdělil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling generálnímu řediteli České správy letišť (ČSL) Miloši Šťastnému, když si ho před dvěma týdny pozval k sobě do kabinetu. Své náhlé rozhodnutí vysvětlil týdeníku EURO takto: „I když si velmi vážím dosavadní práce Miloše Šťastného, je mu třiašedesát let a nedá se počítat s tím, že by jeho energie a tvůrčí schopnosti byly stále maximální.“
Na otázku, zda Miroslav Grégr, ve dvaasedmdesáti asi nejvýkonnější ministr, je jiný typ člověka, Schling odpověděl: „Nemůžeme porovnávat ministra a manažera. To jsou odlišné role. Politik je ve své funkci pouze na čtyři roky, zatímco manažer není takto omezen a není důvod čekat, až ho odnesou nohama napřed, anebo až se dopustí chyb anebo až se ukáže, že si nepočínal dostatečně energicky.“
Zrušení pověření.
Ministr Schling připomíná, že udělal ve svém resortu řadu personálních změn. „Nikdy to žádnou pozornost nevzbudilo, tak proč zrovna v tomto případě?“ Skutečnost, že se k zásadnímu zásahu v jedné z klíčových infratstrukturních firem rozhodl pár dní před volbami, nepovažuje za významnou: „To nemá nic společného s volbami. To je záležitost úvahy, která vychází ze situace v podniku a jeho budoucího rozvoje, a ne z nějakých politických souvislostí. Miloš Šťastný navíc nebyl do funkce jmenován. Byl pověřen (osm let! – pozn. red.) z jakýchsi důvodů, které jsem já ani nezkoumal. Jde jen o zrušení pověření a pověření někoho jiného.“
Stráského úkol.
Šťastný dostal řízení letištního kolosu za úkol za neformálních okolností od bývalého ministra dopravy Jana Stráského. Znalci situace říkají, že šlo výstavbu nového terminálu v Ruzyni, na kterou stát neměl peníze. „Když chceš stavět, sežeň si peníze sám,“ řekl údajně Stráský a udělal ze Šťastného, tehdy ředitele Letiště Praha, šéfa České správy letišť. Šťastný nejenže postavil terminál, který zvýšil kapacitu Ruzyně na nynějších téměř sedm milionů cestujících ročně, ale dokázal, že ČSL hospodaří se ziskem. A to přestože z výnosů Ruzyně musí hradit ztráty dalších letišť v Ostravě, Brně a Karlových Varech.
Perspektiva.
Nutnost odvolání Šťastného zdůvodňuje Schling též skutečností, že ČSL stojí před stavbou dalšího nového terminálu (Sever II), který by měl do roku 2005 zvýšit kapacitu Ruzyně na jedenáct milionů cestujících. Vezmeme-li v úvahu další úkol – transformaci podniku – je nyní podle ministra „nepochybně tak složité období, že to chce, aby u toho byl od samého počátku člověk, který má perspektivu věc úspěšně dokončit a dělat ji s perspektivou dalšího působení u organizace“.
To však je, s prominutím, demagogie. Šťastnému výstavba terminálu nebyla uložena. Její nezbytnost vyplynula z koncepce rozvoje, kterou se svým týmem ve firmě řadu let uskutečňuje. ČSL před časem dospěla k názoru, že stavba terminálu musí být urychlena, protože počet cestujících na ruzyňském letišti roste neočekávaným tempem. V současné době se připravuje úvěrové financování desetimiliardového projektu. Termín dokončení je již za tři roky a veškerá logika velí, aby strategické dílo dokončil člověk, který stál u jeho počátků a nejeví žádné známky ochabující energie.
Rychle, nebo pomalu.
Poté, co vešla ve známost Schlingova snaha začít v ČSL přepřahat, vyjádřila ČSOB, s níž se jedná o financování projektu, obavy, zda by to nemohlo negativně ovlivnit jeho dokončení. Nervozita bankéřů souvisí i s projektem urychlené transformace a privatizace ČSL, který v těchto dnech ministerstvo dopravy narychlo dokončilo. Je jasné, že jinak banka pohlíží na státní podnik, jinak na soukromou společnost. Schling sice na přímou otázku popřel, že by v záměru odvolat Šťastného hrály roli různé názory na transformaci firmy, ale svými dalšími slovy potvrdil různost přístupů: „Miloš Šťastný od počátku říkal, že podporuje myšlenku transformace ČSL. Jenomže pro ni mnoho neudělal.“
Schling chce transformaci a následnou privatizaci firmy urychlit, Šťastný prosazuje v roce 2005 vytvoření z dosavadního státního podniku akciové společnosti ve stoprocentním vlastnictví státu. Poté by se mohlo jednat o strategickém investorovi, který by v případě, že se osvědčí, získal minoritní akciový podíl.
Nástupce.
Stejně jako předseda „letištní“ základní organizace odborového svazu dopravy Lumír Svoboda připustil Šťastný, že má informace o tom, že by Schling chtěl mít v čele ČSL Tomáše Líbala. Tento pětatřicetiletý absolvent VŠE pracoval v ČSL na střední manažerské úrovni na počátku devadesátých let a v roce 1994 musel nedobrovolně odejít. Šťastný ho po svém nástupu do funkce znovu přijal, ale v roce 1999 Líbal z ČSL znovu odešel. Šťastný odmítl o této věci hovořit. Informace týdeníku EURO potvrzují, že Líbal byl však opět nucen odejít kvůli kontroverznímu jednání a problémům s pracovní kázní.
V současné době pracuje Líbal u soukromé bezpečností služby Group 4 a týdeníku EURO se s ním nepodařilo spojit. Podle našich informací udržuje vztahy s Jaromírem Schlingem a o funkci šéfa ČSL usiluje. Již telefonoval do podniku, aby oznámil, že se svým jmenováním do ředitelské funkce počítá. Přímou otázku, zda chce Líbala opravdu jmenovat generálním ředitelem, nechal Schling bez komentáře. Odvolal se jen na své oficiální vyjádření, že do doby, než bude jmenován definitivní šéf, bude vedením ČSL pověřen provozní náměstek Martin Kačur.
Zásah.
Podle informací týdeníku EURO Schling plánoval odvolání Miloše Šťastného na minulý pátek 14. června. Nyní ale hovoří o tom, že termín není stanoven. Minulou středu si ministra v této záležitosti předvolal Miloš Zeman. Údajně se tak stalo na základě informace premiérových spolupracovníků, kteří nepovažovali Schlingovo rozhodnutí za dostatečně zdůvodněné a vyslovili obavy, že se ministr, jenž ve velké politice pravděpodobně končí, pouze snaží dosadit na klíčová místa své lidi.
