Junák v kopcích

10. 9. 2018

Jan Čáka obdivoval brdské lesy i český skauting „Osamělý poutník v pusté krajině je typický symbol romantismu. Obraz nepatrného jedince čelícího síle přírodních živlů se často opakuje v literatuře i na plátnech malířů: osamělí chodci jdou po krkolomných horských stezkách s bouří nad hlavou, námořníci zápasí na vratkém člunu s obrovskými vlnami.“

Tak píše Jan „Bažant“ Čáka (12. června 1929 až 2. září 2018) v knize Poutník Mácha o nejznámějším představiteli českého literárního romantismu, nicméně tyhle věty by se daly velmi dobře použít k popisu života samotného Čáky. Jen nemusel vzdorovat přírodním živlům, ale agentům StB, kteří jej během normalizace sledovali kvůli jeho vazbám na skauting. Možná i proto Čáka tolik přirostl k liduprázdným Brdům, k nimž cítil lásku a vyznal se zní v několika knížkách. Ty si navíc i sám ilustroval. A podle znalců téhle oblasti, po mnoho let nepřístupné jako vojenský újezd, nedokázal symboliku míst zachytit nikdo lépe než Čáka.

I když se narodil v pražské Hostivaři, většinu života prožil v hornické Příbrami, kam se jeho rodina přestěhovala v roce 1941. V roce 1945 pomáhal v Příbrami oživovat Junáka, kde působil jako vedoucí.

Ještě předtím, než komunisté po únorovém puči skauty rozpustili, stihl Čáka vést plzeňské středisko Stopa. Po roce 1948 působil v ilegálním roverském Kmeni G, kde vydávali vlastní samizdaty, které jsou dodnes uschovány ve skautském archivu.

Byl i u toho, když se v 60. letech skauting opět na chvíli mohl nadechnout, a stejně tak pomáhal s jeho resuscitací i po roce 1990. Tehdy po více než 25 letech znovu vyšla jeho grafická publikace Junácká symbolika. Na dlouhou dobu se stala jedním ze základních vodítek obnoveného hnutí a vytvářela jeho podobu.

Ostatně svůj cit pro kresbu a detail profesionálně piloval už od konce 40. let. Tehdy se dostal na Státní grafickou školu v Praze. Zdokonalovat v malování a překreslování se pak mohl i jako kartograf Uranových dolů Příbram.

Jeho láska ke skautingu však totalitní moc iritovala natolik, že během normalizace měl kromě potíží se Státní bezpečností i problém najít práci. Vydělával si tak příležitostnými ilustracemi nejrůznějších almanachů či podnikových sborníků.

Jana Čáku bude i po smrti připomínat jeho grafická stopa. Mimo jiné vymyslel logo Památníku Vojna u Příbrami, bývalého komunistického lágru.

Jeho láska ke skautingu totalitní moc iritovala natolik, že během normalizace měl kromě potíží se Státní bezpečností i problém najít práci.