Menu Zavřít

Justiční mlýnice

12. 7. 2007
Autor: Euro.cz

Postup soudu v případu exministra Mlynáře stále vyvolává otázky

Nepravomocně odsouzení v kauze Testcom servis nedávno podali odvolání k vrchnímu soudu. Datum projednání dosud nebylo stanoveno. Exministr informatiky Vladimír Mlynář a bývalý ředitel Testcom servisu Dušan Chmelíček a jeho náměstek Vít Novotný byli za spáchání trestného činu zneužití informací v obchodním styku odsouzeni k trestům odnětí svobody od pěti a půl do šesti let. Státní zástupce přitom navrhoval pouze nízké, podmíněné tresty. Přestože trestná činnost politiků je obzvlášť společensky nebezpečná a je vhodné při jejím prokázání přikročit k exemplárnímu trestu, právo na spravedlivý proces musí být v demokratické zemi zachováno.

Začátek.

Kauza má kořeny v roce 2003, kdy vzniklo ministerstvo informatiky (MI). Po jeho založení na ně tehdejší vláda delegovala úkol založit a spravovat Portál veřejné správy (portal.gov.cz). Ministerstvo však údajně nemělo kapacitu projekt provozovat vlastními silami. Exministr Mlynář rozhodl, že provoz portálu nejlépe zajistí specializovaný subjekt. Volba padla na výzkumný ústav Testcom. „Tehdy měl Testcom mnoho problémů. Činnost ústavu nenavazovala na vývoj v moderních technologiích a hrozilo, že nebudou zakázky. Portál byl jednou z možností, jak do Testcomu přivést nové myšlenky, technologie a náměty,“ říká Dušan Chmelíček. Testcom byl v té době akciovou společností a patřil do resortu MI. Na provoz Portálu veřejné správy však prý firma nebyla dostatečně vybavená ani personálně, ani technicky. Situace vyústila v krok, od něhož se kauza odvíjí. MI se rozhodlo založit firmu v majetku státu, která bude s maximální možnou efektivitou portál spravovat. „Cílem bylo na provozu co nejvíce vydělat a získat tak nezávislost na státním rozpočtu,“ říká Chmelíček. Z jednotlivých odvolání i výroků aktérů procesu vyplývá, že se na tomto postupu shodli celý tým ministerstva informatiky i Vladimír Mlynář. „Na tom nebylo vůbec nic špatného. Problém nastal až s realizací tohoto rozhodnutí, při níž ministerstvo porušilo zákon,“ říká Karel Berka z občanského sdružení Občané za svá práva, které podalo trestní oznámení na Mlynáře a další.

V rozporu se zákonem.

Zákon č. 219/2000 Sb., změnil do té doby běžnou praxi zakládání společností s ručením omezeným. A povolil příspěvkovým organizacím zakládat obchodní společnosti pouze se souhlasem vlády a akciové. Obvinění během procesu tvrdili, že o změně zákona nevěděli a postupovali podle dřívějších pravidel. „To byla chyba. Tím jsme skutečně porušili zákon, jenže jsme o tom netušili. Poté, co nás na to ministerstvo financí upozornilo, ministr Mlynář Testcom servis, s. r. o., zrušil,“ tvrdí Chmelíček. Staré pravidlo však praví: neznalost zákona neomlouvá. Zrušení však předcházely dvě interpelace v Parlamentu. „Upozorňovali jsme na to také,“ říká Berka. Než tedy byl Testcom servis zrušen, firma portál zprovoznila a společně s nakladatelstvím Economia vydávala obchodní věstník v elektronické podobě. A právě transakcemi mezi mateřským Testcomem, Testcom servisem a Economií byla dle soudkyně naplněna skutková podstata trestného činu zneužití informací v obchodním styku.

Celková škoda.

Názorů na vzniklou škodu je několik. Mlynář a další odsouzení tvrdí, že nevznikla žádná, protože všechny peníze byly neustále v rukou státu. Soud naopak dospěl k závěru, že přesahuje jedenáct milionů korun. Rozdíl peněz vydaných a získaných státem (viz Příjmy a výdaje Testcom servisu) však vyznívá ve prospěch Testcomu - alespoň to lze dovodit z trestního oznámení podaného Alešem Moravcem, předsedou sdružení Občané za svá práva. Testcom na provozu své dceřiné firmy vydělal zhruba 400 tisíc korun. To komentuje nezávislý odborník na trestní a obchodní právo Prokop Beneš: „Dle mne - s výhradou, že znám jen popsané skutečnosti - se škoda stran orgánů činných v dané trestní věci vnímá nikoli směrem ke státu, ale k akciové společnosti, z jejíhož fondu byly použity prostředky na založení s. r. o. Formálně je tato akciovka poté brána jako samostatná korporace s vlastním rozhodováním a majetkem, který měl být umenšen. A to bez ohledu na akcionáře (stát). Podle názoru soudu byl skutek, kladený obžalovaným za vinu, možná dokonán v momentě, kdy peníze opustily akciovou společnost Testcom. To, že se pak vrátily, je vnímáno jako náhrada již vzniklé škody, a nemá vliv na dokonaný trestný čin. Tedy z hlediska škody jde o pojetí jednání obžalovaných, kdy byl dokonán žalovaný skutek momentem založení s.r.o. nebo odeslání peněz. Je-li takto skutek pojat, potom je bez významu fakt, že se peníze vrátily. Domnívám se, že by se jednání obžalovaných mělo posuzovat nikoli jen do momentu odeslání peněz nebo založení Testcom Servis, s. r. o., ale zkoumat, co obžalovaní zamýšleli a jaký měli subjektivní vztah k danému případu. Pokud obžalovaní nebyli srozuměni s tím, že způsobí škodu založením s. r. o. a naplněním základního kapitálu, nelze je podle mne uznat vinnými,“ říká Beneš.

Testcom ležící, spící.

Shrneme-li to, pak se Mlynářovi a dalším odsouzeným klade za vinu, že Testcom servis byl založen v rozporu se zákonem a že byly použity peníze z rezervního fondu mateřského Testcomu. Trochu paradoxně pak vyznívá kvalifikace tohoto jednání jako zneužití informací v obchodním styku. „Na úkor státu jsem údajně svým jednáním opatřil výhodu Testcom servisu, který byl v majetku státu, respektive státního výzkumného ústavu Testcom,“ tvrdí Mlynář a poměrně logicky poukazuje na tautologii tohoto výroku.

Bonus v soudní síni.

Velmi zajímavé bylo vedení procesu, které je možné najít v zápisech (na mlynar.cz). Počínaje „drobností“, jako je rozdíl mezi ústním vyhlášením rozsudku a jeho písemnou formou v čísle odstavce paragrafu 128. „Dle trestního řádu musí být vyhotovení rozsudku ve shodě s jeho obsahem - jak byl vyhlášen. Při vyhlášení rozsudku jsem byl odsouzen podle odstavce 1 pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku. To jednoznačně plyne i ze zvukového záznamu uloženého na CD. Písemné vyhotovení rozsudku však uvádí, že jsem měl spáchat tento trestný čin podle odstavce 2,“ tvrdí Chmelíček. Soudkyně Sylvie Slepičková rozpor bagatelizuje: „Rozhodující je písemná forma rozsudku. Jde o běžnou procesní chybu, která se může stát.“ Otázkou je, do jaké míry je běžnou chybou také tříměsíční prodleva mezi vyhlášením rozsudku a jeho doručením odsouzeným v písemné formě. „To nebudu komentovat,“ prohlásila kategoricky Slepičková a odmítla odpovídat na další otázky. Například na tu, proč překvalifikovala skutky, za něž byl Mlynář souzen, pouze den před závěrečnými řečmi. „Mají-li mít obžaloba a obhajoba rovné postavení, je třeba změnu právní kvalifikace zásadně provádět na základě iniciativy obžaloby s umožněním procesní reakce obhajoby, a naopak,“ komentuje situaci Beneš.

Důležitý je údajně úmysl.

Soudkyně Slepičková už dříve pro Hospodářské noviny řekla, že „nebylo v úmyslu Mlynáře, Chmelíčka a Novotného dopřát příjmy z portálu státu“. V době začátku soudu však byly všechny peníze dle Chmelíčka už dávno zpět na účtech Testcomu včetně zisku. Paragraf 128, který zneužití informací v obchodním styku popisuje, kromě úmyslu ošetřuje i výši vzniklé škody - musí být „velkého rozsahu“. Bilance je ale následující: portál funguje a Testcom dle rozvahy Moravce a tvrzení Chmelíčka vydělal 400 tisíc korun. Vyvést peníze z řetězce firem by bylo možné pouze formou nepřiměřeného zisku jediné společnosti - Capitol Internet Publisher -, jejíž nabídka na naprogramování části portálu byla ze tří oslovených firem nejnižší a časově nejpružnější. Byla-li zakázka na vývoj portálu předražená, a na jakém základě byla firmě zadaná, ale soud v podstatě neřešil. Případ se tak dostává na roveň pevné víry soudkyně Slepičkové, že Mlynář, Chmelíček a Novotný chtěli okrást stát jím vlastněnou společností. Vzniklá škoda je diskutabilní a v celé kauze se nikdo neobohatil - s výjimkou Testcomu, který inkasoval zisk z činnosti Testcom Servisu a jenž ho také stoprocentně a po celou dobu existence vlastnil. Na tento názor má ale soud nárok - na jeho případnou korekci koneckonců existují opravné prostředky. Daleko důležitější je však otázka, může-li si soud dovolit podobná „pochybení“ a nestandardní kroky, jež v případě Testcom servisu vůči obviněným nastaly.

Příjmy a výdaje Testcom servisu, s. r. o. Příjmy (v milionech Kč)

  • 7,5 - z rezervního fondu Testcomu
  • 3,2 - za Obchodní věstník v lednu a únoru 2004
  • 2,974 - prostředky na zrušení Testcom servisu

Celkem - 13,674

Náklady (v milionech Kč)

bitcoin_skoleni

  • 0,474 - na platy a odměny zaměstnanců
  • 5,3 - pro Capitol Internet Publisher

Celkem - 5,774

Celková bilance - 7,9 milionů Kč

  • Našli jste v článku chybu?