Justin Bieber se v úterý připojil k rostoucímu seznamu známých zpěváků, kteří uzavřeli obrovské dohody o prodeji svých písní za stovky milionů dolarů. Společnost Hipgnosis uvedla, že získala práva na celý Bieberův hudební katalog akvizicí, který „se řadí mezi největší obchody, jaké kdy byly pro umělce mladší 70 let uzavřeny“. Přesné podmínky smlouvy nebyly zveřejněny, časopis Billboard ale uvedl, že hodnota transakce dosáhla zhruba 200 milionů dolarů (více než 4,3 miliardy korun).
Zpráva je součástí širšího trendu, jenž je na vzestupu od doby, kdy Merck Mercuriadis v roce 2018 založil Hipgnosis a začal skupovat práva na legendární skladby. „Chtěl jsem zařadit hudbu mezi další obchodovatelná aktiva a vytvořit s ní rozsáhlý trh. Hodnota hitů je totiž podle mě srovnatelná s hodnotou zlata nebo ropy. Skvělé a osvědčené písně mají tedy velmi předvídatelné, spolehlivé příjmy, a proto jsou vhodné pro investice,“ řekl Mercuriadis CNN.
A zdá se, že jeho záměr mu zatím vychází. V posledních několika letech uzavřely devíticiferné smlouvy na odkup práv ke své hudbě například i hvězdný písničkář Bob Dylan či zpěvák Bruce Springsteen. První z nich si takto přišel na částku 300 milionů dolarů, zatímco jeho o osm let mladší kolega vydělal rovných pět set. Podobný obchod uzavřeli například i John Legend nebo Iggy Azalea.
Hudba je odolná vůči recesi i pandemii
Důvodů, proč k prodeji práv na svá hudební díla přistupuje v posledních letech čím dál více umělců, je hned několik. Éra streamování učinila hudbu cennější než kdykoli předtím. Služby jako Spotify a Apple Music způsobily revoluci v hudebním průmyslu a sektor jako takový se neustále rozvíjí. „Trh streamování v globálním měřítku neustále roste. Navíc expanduje i do nových zemí, protože náklady na mobilní telefony a wifi setrvale klesají,“ objasnila profesorka hudebního průmyslu na University of Miami Serona Eltonová.
Covid zároveň připravil umělce o příjmy z turné, což je přinutilo poohlédnout se po jiných příležitostech k vydělávání peněz. A špatné ekonomické podmínky vytvořené pandemií pomohly obchodníkům uvědomit si, že hudba je aktivum odolné vůči recesi. „I když někdo přijde o práci, stále poslouchá hudbu,“ doplnila Eltonová.
Mercuriadis s jejím tvrzením souhlasí. „Naše emoce jsou s hudbou do velké míry propojené. Pokud prožíváme naše nejlepší okamžiky, většinou k tomu posloucháme i nějaké skladby. A pokud jsme naopak vystaveni komplikovaným výzvám či nezdarům, s pomocí písní se utěšujeme a uklidňujeme. Hudba je zkrátka nedílnou součástí našich životů,“ nechal se slyšet ředitel společnosti Hipgnosis.
Významným faktorem je však také populární aplikace TikTok. Platforma pro krátká videa urychlila proslavení nových písní a zároveň se díky ní na výsluní znovu dostávají i některé starší hity. Všechny tyto faktory pak významně stimulují trh. List The Wall Street Journal napsal, že investoři a společnosti pro správu hudby „kupují katalogy až za 30násobek jejich průměrného ročního honoráře“.
Věřit novým společnostem může být riziko
Ačkoliv většina uzavřených smluv vypadá na první pohled pohádkově, pojí se s nimi dle Eltonové i několik rizik. Zvláště pak v případě těch umělců, kteří se zmíněné kontrakty rozhodnou uzavřít s relativně novými společnostmi, jako je třeba právě Hipgnosis. „Na rozdíl od zavedených firem nemají tyto nové podniky téměř žádnou historii správy hudby. Lidé zabývající se nákupem a prodejem hudby jsou tedy velmi zvědaví, jak se to celé bude v budoucnosti vyvíjet,“ uvedla profesorka.
Mercuriadis nicméně kontroval tím, že jeho firma „spravuje tyto písně s velkou odpovědností“, a že je navíc v řadě ohledů lepší než starší nahrávací společnosti. Tradiční vydavatelství totiž podle něj často mají různé cíle, včetně vytváření nových hitů, což odvádí pozornost od starší hudby. „My se plně soustředíme jen na správu osvědčených písní minulosti, kterých máme k dispozici už opravdu rozsáhlou knihovnu,“ uzavřel kanadský podnikatel.
